Toto je seznam smrtelných a případně jiných encyklopedicky významných železničních nehod, k nimž došlo na území dnešního Česka od zavedení železniční dopravy do současnosti.[1]
Vůbec první železniční nehoda na území Rakousko-Uherska i dnešního Česka se odehrála na zahajovací jízdě na první parostrojní trati Břeclav – Brno dne 7. července 1839, kde jeden ze čtyř vypravených vlaků narazil do vlaku stojícího ve stanici Vranovice. Sedm cestujících bylo těžce zraněno.[2]
Při návratu z Brna do Vídně v rámci slavnostního zahájení provozu jely čtyři vlaky za sebou v osmiminutovém intervalu. Před stanicí Vranovice v oblouku v zářezu třetí vlak narazil do druhého. Tato nehoda je uváděna jako první železniční nehoda v historii českých i rakousko-uherských železnic.[3][4][5]
Vykolejení osobního vlaku po střetu s ramenem jeřábu, který na vedlejší koleji odstraňoval trosky nákladního vlaku, který byl dne 3. května 1945 úmyslně zničen, aby zatarasil trať před blížící se frontou.
Srážka vlaku s autobusem na nechráněném železničním přejezdu. Řidič autobusu přehlédl vlak a došlo ke srážce, při které zemřeli 4 lidé z autobusu (z toho 2 děti) a 28 jich bylo zraněno.[26]
Srážka rychlíku R 722 z Trenčianské Teplé do Brna s přívěsem kamionu převážející želatinový granulát na železničním přejezdu chráněném výstražnými světly bez závor.[43]
Srážka rychlíku R 786 s autem záměrně ponechaným na železničním přejezdu kvůli pojistnému podvodu. Lokomotiva po nárazu vykolejila a skončila 15 metrů od trati, jeden z vagónů se převrátil na bok, další dva vagóny vykolejily. Nehoda byla impulsem k zavedení číselného označení železničních přejezdů.[50]
Osobní vlak vyjel ze stanice Vodňany na trať, po které právě přijížděl manipulační nákladní vlak od Číčenic, a došlo ke srážce přibližně 300 m od zhlaví železniční stanice Vodňany.[53]
Náraz nákladního vlaku do jiného stojícího nákladního vlaku. Strojvedoucí, který projel návěst „Stůj“, zemřel. Výpravčí z nedalekých Řehlovic použil funkci generální stop, nehodě se však zabránit nepodařilo.[55][56]
Osobní vlak 8102 odjel ze stanice Křemže i přesto, že návěstidlo zakazovalo jízdu. Mezi stanicemi Křemže a Boršov nad Vltavou došlo ke střetu s protijedoucím osobním vlakem 8103.[57]
Srážka osobního vlaku vedeného motorovým vozem řady 810 a manipulačního vlaku vedeného lokomotivou řady 742. Příčinou nehody byla chyba strojvedoucího osobního vlaku, který nesplnil ohlašovací povinnost a nedovoleně odjel z Ronova na úsek obsazený nákladním vlakem.[58]
Čelní střet osobního a služebního vlaku na nádraží v Kdyni. U osobního vlaku tvořeného motorovým vozem 810 RegioMouse došlo po vjezdu do stanice nedovoleně vysokou rychlostí na trávou zarostlých kolejí při nesprávném brzdění k zablokování a smyku kol. Vlak bez zastavení projel nádražím, minul odjezdové návěstidlo v pozici "Stůj", vjel do postavené cesty a následně se srazil s protijedoucím služebním vlakem tvořeným lokomotivou 742 a měřícím vagónem.[61]
Srážka dvou nákladních vlaků společností Orlen Unipetrol Doprava a ČD Cargo ve stanici Světec, strojvedoucí jednoho vlaku zemřel na místě, druhý se zranil. Jeden vlak začal hořet, vezl propan-butan, druhý vezl uhlí.[62]
Čelní srážka vlaků Ex 351 Západní expres a Os 7406, který byl veden jednotkou RegioShark. Strojvedoucí Západního expresu projel návěstidlo zakazující jízdu a následně se čelně srazil s osobním vlakem. Nehodu nepřežili strojvedoucí obou vlaků a jedna cestující.
Srážka expresu Českých drah IC 546 Ostravan z Návsí do Prahy s kamionem na přejezdu Bezdínek v Dolní Lutyni v 5:43 ráno. Při střetu zemřel strojvedoucí vlaku.[66]
Mezinárodní vlak RJ 1021 dopravce RegioJet pravidelné linky Praha–Čop se při odjezdu ze stanice Pardubice hlavní nádraží čelně srazil s protijedoucím nákladním vlakem Nex 41340. Při srážce došlo k úmrtí minimálně čtyř cestujících a desítky dalších byly zraněny.[67]
Reference
↑ČTK. Nejtragičtější železniční nehody v ČR podle počtu obětí [online]. Ceskenoviny.cz, 2008-08-08 [cit. 2015-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑KOTRMAN, Jiří, a kol. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, Obchodně provozní ředitelství v Brně, 1999. S. 12.
↑BYSTŘICKÝ, Ivan. Železniční neštěstí u Zdemyslic [online]. Blovice.info, 2010-08-31 [cit. 2015-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-23.
↑BEJVÁVALO.CZ. Železniční neštěstí na Moravě, které si vyžádalo dva životy a řadu zraněných. Bejvávalo.cz [online]. [cit. 2024-07-14]. Dostupné online.
↑ abcVÍTĚZSLAV, Švalbach. Železnice v Brně v prvních letech samostatného státu. 2013 [cit. 2019-11-10]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
↑ Národní shromáždění československé 1918-1920, 96. schůze, část 1/8 (10. 12. 1919). www.psp.cz [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
↑Informační cedule na oslavách 170 let Olomoucko–Pražské dráhy.
↑SIMBA. Železniční koridory [online]. 2015-01-23 [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.
↑Železniční neštěstí na nádraží v Brně-Židenicích [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2013-02-15 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.
↑Zdeněk Šindlauer. Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. 1. vydání. Turnov: Klub přátel železnic Českého ráje, 2015. 132 stran. ISBN978-80-260-8878-3. S. 100.
↑BROULÍK, Petr. Zapomenuté železniční neštěstí. Před 75 lety zahynulo v Ostravě 8 lidí. Magazín PATRIOT [online]. 2020-07-27 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
↑BERNÁTHOVÁ, Ivana. Před 68 lety se u Rynoltic stalo vlakové neštěstí. Zázrakem ho přežil kojenec. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2013-12-23 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online.
↑ČTK. Na Šumavě připomněli 75 let od srážky vlaků, kdy zemřelo pět lidí. Budějická Drbna [online]. Drbna.cz, 2021-01-01 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.
↑ Velké neštěstí na železničním přejezdu. Rudé právo. 1946-07-20, čís. 165, s. 1. Dostupné online [cit. 2024-03-30].
↑LAŠŤOVKA, Milan. Památník železniční nehody / Spolek pro vojenská pietní místa. In: www.vets.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑KOZMÍN, Miroslav. Historické okénko: Železniční nehoda u Kolštejna [online]. Deník.cz, 2020-05-13 [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑simba. Nehody v minulosti – Senohraby 1947 [online]. koridory.cz, 2014-7-11 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2022-11-01]. Dostupné online.
↑Když kola vlaků ztratí koleje, změní naráz osudy mnoha lidí [online]. Městský Úřad Česká Lípa, 5. dubna 2012 [cit. 2013-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.
↑MÁLEK, Petr. Smutné výročí. Osudná chyba závoráře v Teplicích si vyžádala 18 životů. Teplický deník. 2020-11-04. Dostupné online [cit. 2024-11-05].
↑SIMBA. Železniční koridory [online]. 2015-04-16 [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.
↑VORLÍČEK, Janni. Ústečanka vzpomíná na oběti vlakového neštěstí v Církvicích [online]. Ústecký deník.cz, 2012-07-18 [cit. 2016-09-24]. Dostupné online.
↑BUREŠ, Vítězslav. Půlstoletí od tragédie u Kladna. Za smrt 14 lidí mohla lidská chyba [online]. iDNES.cz, 2014-01-25 [cit. 2014-01-25]. Dostupné online.
↑PÖSEL, Miroslav. Databáze železničních nehod na území České republiky a Slovenska [online]. LOKOstránky.net [cit. 2013-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-25.
↑lodyh. Co se tam stalo? NOVÁ CEREKEV (Pelhřimovsko) [online]. poradte.cz, 2018-05-16, rev. 2019-05-17 [cit. 2020-09-17]. Dostupné online.
↑RAILTRAINS.SK, Redakcia. Hradčovice 1988 (RailTrains). railtrains.sk [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-17. (slovensky)
↑KONVALINKA, Marian; MALÝ, Zdeněk. Srážka vlaku R 633 se stojící soupravou v prostoru obvodu užst. Benešov u Prahy, železniční stanice Čerčany, v km 143,767 na 1. staniční koleji (trať 519A Benešov u Prahy – Praha-Vršovice) [online]. Praha: Drážní inspekce, 2008-06-25 [cit. 2018-06-25]. Kapitola 2.3.1, s. 12. Dostupné online.
↑Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události [online]. Drážní inspekce, 8.8.2008 [cit. 2021-01-22]. Dostupné online.
↑Při železničním neštěstí u Vodňan zemřela žena [online]. [cit. 2016-08-31]. Dostupné online.
↑mld; asi. Třetí cestující z vlaku zemřel. Tři těžce ranění jsou stabilizovaní [online]. Ceskatelevize.cz, 2015-07-23 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
↑Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události [online]. Drážní inspekce, 2019-06-12 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
↑Závěrečná zpráva o výsledcích šetření mimořádné události : Srážka vlaku Os 15912 s vlakem Mn 84261 mezi dopravnami D3 Ronov nad Doubravou a Žleby : Pondělí, 4. března 2019. Praha: Drážní inspekce, 2020-04-17. Dostupné online. č. j.: 6-832/2019/DI.
↑ Vlak do Varů měl čekat, ale nečekal. Protijedoucí soupravu odhodil 12 metrů zpět. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-07-08]. Dostupné online.
↑SŮRA, Jan. Další velká nehoda. U Českého Brodu se srazil osobní a nákladní vlak, strojvedoucí nepřežil. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2020-07-14 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
↑SŮRA, Jan. V Bohumíně se srazilo pendolino s lokomotivou, o život přišel strojvedoucí. Zdopravy.cz [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-06-27]. Dostupné online.
↑PAVELEK, Ivan; RUŠČIN, Martin; JANUSZEK, Tomáš. VIDEO: Srážku vlaku a kamionu v Dolní Lutyni nepřežil strojvedoucí, 20 zraněných. Karvinský a havířovský deník [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
↑SŮRA, Jan. Další střetnutí kamionu s expresem na přejezdu. U Karviné zemřel strojvedoucí, až 15 zraněných. Zdopravy.cz [online]. 2024-01-24 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.
↑
SŮRA, Jan. V Pardubicích se srazily expres RegioJetu s nákladním vlakem, čtyři cestující zahynuli. Zdopravy.cz [online]. 2024-06-05 [cit. 2024-06-06]. Dostupné online.