Velkokníže Sergej Alexandrovič se narodil v Carském Selu, asi 25 km od Petrohradu. Byl pátým synem Alexandra II. a Marie Alexandrovny. Když se Sergej narodil, jeho matka již byla nemocná. Aby se matčina nemoc nezhoršovala, trávila carská rodina dlouhou dobu v cizině v matčině rodišti Darmstadtu a ve Francii. V roce 1865 přišla rodinná tragédie, když krátce před Sergejovými osmými narozeninami zemřel jeho nejstarší bratr, carevič Nikolaj Alexandrovič, následník trůnu. Jako dítě byl Sergej plachý, pilný a nebyl příliš společenský. Pod vlivem jeho matky se z něj stal nábožensky založený člověk.
Roku 1870 začal Sergej studovat. Byl předurčen pro armádní kariéru, ale jeho domácí učitel, admirál Arsenijev podporoval a rozvíjel Sergejovo lingvistické, umělecké a hudební nadání. Mladíka zajímaly italské umění a kultura, uměl dobře malovat a hrát na flétnu. Jeho idoly byli spisovatelé a filozofové Lev Nikolajevič Tolstoj a Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Sergej dokonce osobně pozval Dostojevského na večeři v Zimním paláci.
Roku 1884 se Sergej oženil s princeznou Alžbětou Hesenskou, starší sestrou pozdější manželky Sergejova synovce Mikuláše, pozdější carevny Alexandry Fjodorovny a neteří manželky Alexandra III., stávající carevny Marie Alexandrovny; Alžběta, která roku 1891konvertovala k pravoslaví, přijala jméno Jelizaveta Fjodorovna. Přes uzavření sňatku velkokníže Sergej Alexandrovič vedl homosexuální či bisexuální styl života.[6][7][8]
Armádní kariéra
Velkokníže Sergej se jako mladík spolu s otcem a bratry Alexandrem, Vladimirem a Alexejem účastnil rusko-turecké války v letech 1877 – 1878. Po ukončení války byl povýšen na plukovníka. Roku 1881 byl zavražděn Sergejův otec teroristy z organizace Narodnaja volja (Vůle lidu). Sergej byl v té době s bratrem Pavlem a učitelem Arsenijevem v Itálii. V roce 1882 ho bratr Alexandr III. jmenoval velitelem Preobraženského pluku. O sedm let později se stal Sergej generálmajorem. V roce 1884 dosadil Alexandr III. svého bratra Sergeje na křeslo guvernéra Moskvy.
Guvernér Moskvy
Atentátník Ivan Kaljajev
Sergej byl politický zastánce tvrdé linie a sdílel bratrovu víru v silnou nacionalistickou vládu.
Působení na postu guvernéra začal vyhnáním přes 20 000 židů z Moskvy. Nejprve měli podle výnosu odejít svobodní, bezdětní a ti, kteří žili v městě méně než tři roky. V další vlně měly odejít rodiny se čtyřmi dětmi. Jako poslední odešli ti, kteří v Moskvě žili přes čtyřicet let. Mladé židovské ženy, jestli chtěly zůstat v Moskvě, se staly prostitutkami. Po odchodu židů byly jejich domy vyrabovány. Odešlí židé byli převážně vzdělanci a zámožní obchodníci. Emigrace židovské elity znamenala pro Ruské impérium značnou hospodářskou ztrátu a naopak posílila okolní nepřátelské státy. Po třinácti letech odstoupil Sergej na nový rok 1905 z postu guvernéra Moskvy.
Atentát
Ráno 17. února1905 odjel velkokníže Sergej z guvernérského paláce. Kočí Andrej Rudinkin před odjezdem varoval Sergeje před teroristickým útokem, Sergej však na varování nedbal. Odpoledne toho dne projížděl Sergejův kočár Nikolskou bránou v Kremlu. Asi čtyři kroky od kočáru stál Ivan Kaljajev, člen strany socialistů-revolucionářů. Jakmile se kočár přiblížil, Kaljajev vykročil a hodil bombu s nitroglycerinem přímo do Sergejova klína, výbuch rozmetal Sergeje na kusy. Při atentátu zahynulo také několik místních svědků. Ze Sergeje zbyly úlomky lebky a několik prstů. Několik dalších částí těla bylo později objeveno na střeše blízkého stavení.
↑Сергий Александрович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXIXa.
↑Александр II. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek I.
↑HEALEY, Dan. Homosexual Desire in Revolutionary Russia. The Regulation of Sexual and Gender Dissent. Chicago-London: The University of Chigaco Press, 2001. 362 s. Dostupné online. ISBN0226322335. Kapitola 4, s. 93. (anglicky)
↑KON, Igor. Sexual Minorities. In: KON, Igor; RIORDAN, James. Sex and Russian Society. Bloomington: Indiana University Press, 1993. ISBN0253332001. Kapitola 4, s. 90. (anglicky)
↑PERRY, Jonn Curtis; PLESHAKOV, Constantine. The Flight of the Romanovs: A Family Saga. New York: Basic Books, 1999. 427 s. Dostupné online. ISBN0465024637. S. 41. (anglicky)
.svg){kind=small}
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
_ribbon.svg){kind=small}
