Vilu na místě starší usedlosti navrhl a postavil architekt Zdenko Schubert ze Soldernu pro svého otce, zemského advokáta a notáře JUDr. Eduarda Schuberta, rytíře ze Soldernu (1800–1879) a jeho druhou manželku (svou matku) Karolínu, rozenou Schmidtovou (1811–1885).[2] V literatuře se za majitele vily chybně označuje architektův bratr, rovněž právník, který se však jmenoval Egon (* 1842) a bydlel s rodinou na Vinohradech.[3]
Již koncem 19. století vila změnila majitele. Dům jako obytný a obývaný objekt i se zahradou zůstaly udržované a oplocené asi do roku 1980, kdy byla vila přidělena Socialistickému svazu mládeže.[4]
Po roce 1990 byla vila i s pozemkem prodána prostřednictvím úřadu městské části Praha 6, vedeného ODS, zahraničnímu podnikateli, který začal s nepatřičnou úpravou střechy pomocí vikýřů. Na pokyn orgánů státní památkové péče byl tento zásah zastaven a od té doby neobydlená vila chátrá. Z obav před sqattery byly zazděny vchody i okna. Zahrada byla štěrkem a asfaltem upravena na parkoviště aut, její severozápadní kout si upravila na posezení sousední restaurace Libocká studna.
Popis a zhodnocení
Vila stojí uprostřed zpustlé zahrady s hromadou suti. Je situována v mírném svahu, mezi severní ohradní zdí Královské obory Hvězda a svažující se Libockou ulicí. Má půdorys písmene L, vnější schodiště, věž a dvě otevřené lodžie. Představuje typ antikizující novorenesanční předměstské italské vily (tzv. Villa suburbana) a bývá hodnocena jako jeden z předních projektů svého autora a vzácný stavební typ vily, protože další autorova díla v Sasku byla z důvodů vybombardování po druhé světové válce srovnána se zemí.
V pásech nad, pod a mezi okny se dochovala černobílá sgrafita, například dva žánrové průvody puttů, první pod nápisem VACANZ nesoucích pomůcky lidí na prázdniny, druhý vykonávající lidské slavnosti dále dekorativní motivy (ornamenty jako meandry, palmety, girlandy, festony, hlavy satyrů aj.). Navrhl je malíř Viktor Schubert ze Soldern (1834–1912), architektův starší bratr, absolvent studia historické malby na akademiích v Mnichově a v Drážďanech. Z vnitřního vybavení, popisovaného v literatuře do roku 1980 jako zachovalé, lze rozeznat dekorativní malbu na dřevěném táflování stropu severní lodžie, ostatní pravděpodobně zaniklo.
↑ Archivovaná kopie. sites.google.com [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-15.
Literatura
Přemysl Veverka, Radomíra Sedláková (editorka), Petr Krajči, Zdeněk Lukeš, Dita Dvořáková, Pavel Vlček: Slavné pražské vily. Praha 2007, ISBN 978-80-87073-01-8
Petr Krajči, Radomíra Sedláková: Slavné pražské vily Sto a jeden dům s příběhem. Vydal Foibos ve spolupráci s NTM. Praha 2012, ISBN 8087073517
