Girlanda (z ital.), neboli věncoví^[1] je ozdobný závěs aranžovaný z květin, větví nebo ovoce někdy doplněný stuhami, kterým se od starověku zdobily budovy, oltáře a náhrobky ke slavnostním příležitostem. Mezi jednotlivými závěsnými body je obvykle charakteristickým způsobem prověšen do oblouku. Girlandy jsou zhotovovány více metodami. Časté je vázání, vypichování, proplétání a méně časté lepení. Jako floristická pomůcka je ve velkoobchodních prodejnách nabízen řetěz podložek z florexu, na němž lze girlandu snadno připravit. Výzdoba guirlandami neboli věncovím uvádí se již v dávných dobách řeckých i římských, kdy bez věncoví neobešla se žádná slavnost. popisuje Josef Vaněk v knize Moderní vazačství květin.^[2] Girlanda, jako dekorace v aranžování květin, je zdobena výhradně v dekorativním stylu.

V sochařství a v architektuře se často vyskytuje jako plastický ornament, nazývaný také feston.^[3] Feston je výraz pro úsek (sekvenci) delší girlandy.

Odvozeně je výraz girlanda používán i pro další závěsné^[4], ale i jiné dekorace které působí liniemi.^[5]

Výraz girlanda je také používán jako označení některých znaků psaného projevu v grafologii.^[6][7]

Výrobci pásových dopravníků nazývají výrazem girlanda soustavu na sebe zavěšených valivých prvků, které slouží k přepravě materiálu. Tyto prvky tvoří velmi otevřený profil "U" nebo "V", jsou upevněny ve dvou nejvyšších bodech a materiál jimi prochází obloukem „girlandy“.^[8]

Girlanda je používané příjmení v Itálii (např. Rocco Girlanda.^[9]

V některých jazycích znamená girlanda také (kruhový) věnec, v angličtině a francouzštině označuje také vánoční řetězy a někdy se slova girlanda a feston užívají jako synonyma.

Jde zřejmě o jednu z nejstarších aranžovaných úprav z květů nebo plodů a zeleně. Girlanda je mimo věnce uváděna jako základní vazačská forma v 9. století.^[10] Tradiční girlanda si zachovávala svoji podobu po celá staletí a používala se pro mnoho slavnostních příležitostí, jako jsou dožínky, vítání mocnářů a prezidentů, svatby, loučení s branci a odjezd vojáků na frontu, oslavy padlých hrdinů nebo slavnostní plesy.^[11]

Podle některých zdrojů je předpokládáno, že už od starověké Evropy byly vytvářeny girlandy a věnce, aby si dělníci vydělali peníze navíc v době mimo sklizeň až do Vánoc, kdy nebyla jiná práce. Tento zdroj předpokládá, že tyto starověké zvyky daly základ girlandě jako vánoční ozdobě.^[12] Také uvádí, že na počátku 19. století se přírodní zeleň stala vzácnější v lesích a na venkově a proto byly používány girlandy plastové. Tato teorie má však slabiny, vznik vánočních svátků je pozdější tradici a girlandy byly používány během náboženských svátků během celého roku a zřejmě u většiny kulturních národů na planetě. Plastové girlandy jsou navíc pozdějším zvykem.

V devatenáctém a na počátku 20. století se girlandy běžně používaly téměř při každé významné události jako slavnostní a příležitostná výzdoba sálů i rozlehlých exteriérů (například nádraží nebo i náměstí). V ČR se navazované aranžované girlandy používaly k vánočnímu ozdobení prodejen a někdy i domů ještě během 20. století.

• 
  Vánoční výzdoba s osvětlením a girlandami, zřejmě plastovými, Perth
• 
  Světelné ozdoby napodobující girlandy
• 
  Girlandy z umělého chvojí, Polsko, Krakow
• 
  Jednoduchá girlanda zdobící fresky v lupanariu v Pompejích

Na přelomu 19. a 20. století poklesla obliba girland z listů.^[13] Levnější dekorace napodobující girlandy z papíru, celofánu a později plastu se staly během 20. století oblíbenějšími, ovšem použití klasických girland při výzdobě vánočních akcí a plesů přetrvávalo. V období dramaticky se zhoršující ekonomické situace na konci 20.^[14] století a počátku 21. století^{[15] [16][17][18][zdroj?]} nahradilo v ČR u girland chvojí jehličnanů, plastové chvojí téměř zcela. Důvodem byla možnost používat dostatečně věrně napodobující plastovou ozdobu opakovaně. Tedy byla zvolena preference dlouhodobě ekonomicky výhodnějšího výrobku. I plastové výrobky tohoto typu není však zbožím jehož spotřeba je nezbytnou životní potřebou. Postupně používání plastových girland zcela vymizelo. V druhé dekádě 21. století tak nejsou klasické girlandy jako prvek výzdoby téměř používány. Například při výzdobě velkých vánočních oslav jsou nahrazeny opakovaně použitelnými světelnými řetězy. I tyto ozdoby si však, v rámci ekonomičnosti, pořadatel slavnosti někdy jen pronajímá.

Hinduistická tradice používá girlandu z květin nazvanou „varmala“. Je spojena se zvykem v souvislosti s indickými svatebními tradicemi, pocházejícími z dávné historie. Dospělá dívka mezi nápadníky označila zvoleného životního partnera tím, že mu zavěsila květinovou girlandu kolem krku. Po tomto úkonu je bez prodlení vykonán svatební obřad.^[19]

„Věncoví je pás nebo lemovka, zhotovená ze vždyzelenů… …aby svojí zelení, ladně zavěšenou v různých kombinacích, ovinováním kol sloupů a zábradlí, zrcadel, balkonů… …přispělo k výzdobě předmětů které by jinak mrtvě působily, nebo aby jim dodalo náležité svěžesti,… …upozornilo, že výzdobou touto se jedná o radostnou nebo slavnostní náladu.“(Josef Vaněk, 1928) ^[2]

Girlandy z květin jsou dodnes typickou ozdobou staveb i lidí při slavnostech v Indii, věnčí se jimi budovy, sochy, oltáře, svatebčané nebo významné osobnosti. Girlanda symbolizuje hojnost a štěstí a ve starověku se často užívala i na náhrobcích. Tam se také už od 3. století př. n. l. objevuje jako plastický kamenný ornament, který se pak v evropském umění opět hojně vyskytuje v renesanci, v baroku a v klasicismu.

Použití girland jako ozdoby rakve, nebo otevřené rakve, zmiňuje učebnice aranžování z 20. století.^[20] Také publikace To je floristika uvádí použití girlandy provedené jako ozdoba automobilů či smuteční ozdoba rakve z plodů, chvojí, travin a květenství.^[21] Jiné publikace uvádějí i použití řezaných květin, s tím, že při použití nesmí voda stékat z girlandy, připravené jako vypichované z živých květů. Většina publikací doporučuje girlandu jako vánoční dekoraci dveří.

Girlanda jako podélná vertikální nebo horizontální linie rámuje celek, zvýrazňuje nebo zvětšuje daný rozměr. Obloukovitá horizontální linie přitom působí dekorativně i bez ozdob. Zdobení girland bývá vždy pojato jako vedlejší dekorativní prvek. Bývá používána jako lem. Bohatě ozdobené, ovocem a květy, girlandy byly motivem používaným od římských dob přes období středověku a baroka do počátku 20. století. S rozvojem architektonických stylů které odmítají ozdoby a zdobnost jako součást stavby, přestaly být girlandy jako reliéf v architektuře používány. Podobně ve výtvarném umění, kdy prostota stylu či jeho emotivní pojetí, ale především strhující linie a zřetelné výrazy ploch, nedávají mnoho prostoru pro použití girland.

• 
  Použití plodů.
• 
  Dürer, girlanda na obraze.

Girlandy se dělají nejčastěji z květin, chvojí a kombinované z více druhů materiálů, a to obvykle namotáváním materiálu na šňůru, lano nebo drát. Odborná literatura z druhé poloviny 20. století uvádí že se girlanda nevyvazuje na podložku, je používán motouz nebo drát.^[11]

Josef Vaněk v roce 1928 zmiňuje jako příklad vhodného materiálu „mahón, buxus, Asparagus, jedli, buk, dub“. Jako materiál na který se navazuje uvádí drát nebo silný motouz.^[2]

Odborná literatura z první poloviny 21. století uvádí, že při použití připraveného podkladového materiálu florex lze počítat s delší životností použitých řezaných květin. Tyto girlandy jsou vytvářeny jako vypichované aranžmá.^[22] Dále uvádí například i možnost použít slaměné podložky pro girlandy.

Girlandy musí být zhotoveny pečlivě a pevně, protože se s nimi často manipulovalo a musela odolávat tvarovým změnám. Jejich profil by měl být stejný nebo pravidelně tvarovaný. Vaněk zmiňuje možnost upravit tvar nůžkami, protože tvar musí být pravidelný a stejnosměrný, s tím, že nestejnosměrnosti (zřejmě má na mysli nestejnoměrnosti, nepravidelnosti) působí rušivě.^[2] Na obou stranách byly zhotovovány úchyty, které se obvykle spojovaly při skladování a transportu.^[1]

Někdy je girlanda zhotovována proplétáním z několika prutů či větví. Aranžér vytvoří základní kostru a do ní jsou vplétány další materiály. Uvádí se i možnost zhotovit girlandu přilepováním materiálu na konstrukci.^[22]

V publikaci Floristické techniky je uváděn čas k zhotovení namotávané girlandy o délce 2 metry, zhotovené z živého chvojí s přízdobami, včetně přípravy veškerých materiálů, 60- 80 minut.^[23] K zhotovení vypichované girlandy o délce 6,5 metrů, zhotovené z řezaných rostlin a zeleně, včetně přípravy veškerých materiálů, stejná publikace uvádí potřebný čas 80 - 100 minut.^[24]

U girland v exteriérech je třeba počítat s vlivem povětrnosti, zejména srážek, které mohou girlandu zatížit a poškodit. Většina přízdob bývala vlivem počasí nevratně poškozena, s tím je třeba počítat i u výzdob girland z umělého chvojí. Živé materiály mívají, mimo girland připravovaných na Vánoce velmi krátkodobou životnost. Některé girlandy z květů, používané při stolování, mohou být esteticky znehodnoceny již během několika hodin. Girlandy jsou výrazným estetickým doplňkem, ekonomické použití takových ozdob je však třeba zvážit a přizpůsobit výběr materiálu záměru.

• 
  Navazovaná girlanda z květů.
• 
  Zajímavý detail ukončení.
• 
  Girlandy z plastových dekorací.
• 
  Výzdoba nové muzejní haly na inauguračním plese Jamese A. Garfielda v roce 1881.
• 
  Výzdoba sálu mezi lety 1870 -1905.
• 
  Výzdoba prostoru před budovou při inauguraci prezidenta Ulyssea Simpsona Granta.

Některé knižní publikace určené k vzdělávání v oboru aranžování květin uvádí zcela shodné rozdělení girland na stejné skupiny, podle stejných kritérií, a přinejmenším toto je důvodem jej zde zmínit, ačkoliv je jistě možné i jiné rozdělení.^[22][25]

Seznam podle zmínek v učebnici aranžování (Kubíčková, Dagmar, 1978):

• velikonoční girlandy - chvojí s jemnými jehlicemi a větvičky kvetoucích vrb s přirychlenými prvosenkami
• girlandy pro májové oslavy - břízy, tulipány, hyacinty, narcisy a pestré stuhy
• girlandy pro letní oslavy a festivaly - používány jsou především květy
• girlandy pro dožínkové oslavy, chmelobraní, vinobraní - používán je symbolický materiál, rostlina která byla sklízena. Například obilné klasy s květy máků, kopretin a lučních i lesních bylin, při chmelových dožínkách především chmel
• vánoční girlandy - chvojí s šiškami, baňkami, jmelím
• plesové girlandy - podle tematiky

Je zřejmé že některé zde uváděné materiály (primuly, máky, luční byliny) mají často životnost v řádu hodin, zvláště v interiéru, a pro tuto vlastnost je jejich širší použití nepraktické. Je možné nahradit tyto autory uváděné materiály vhodnými ve vlastní skladbě.

Obvykle bývaly zhotovovány z chvojí jehličnanů, ale někdy pro krátkodobé použití bylo používáno i větví listnáčů.^[22][25]

Květinové girlandy bývaly používány v době kdy bývá dostatek květin. Květiny se svazují do menších svazků, kytiček a ty se přivazovaly na dát nebo motouz. Používány byly pivoňky, růže (polyantky), jiřiny pro velké a konvalinky, hrachory a frézie pro drobnější girlandy.^[25] Novější publikace doporučují pro řezané květiny použití florexu.^[22]

Kombinované girlandy byly zhotovované z různých druhů rostlin. Bylo kombinováno chvojí a další materiály včetně kvetoucích jív a přirychlených primulí.^[25]

• 
  Antický sarkofág v muzeu v Istanbulu
• 
  Helénistický sarkofág v Afrodisii (Turecko)
• 
  Girlandy na kostele S. M. dei Miracoli v Miláně
• 
  Most Alexandra III. v Paříži

• J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978, heslo Girlanda, str. 132.
• Ottův slovník naučný, heslo Guirlande. Sv. 10, str. 609

• Obrázky, zvuky či videa k tématu girlanda na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo girlanda ve Wikislovníku
• abecedazahrady.dama.cz, návod na výrobu