Křižník Königsberg byl zadán do výstavby pod jménem Ersatz Meteor.[Pozn. 1] Jeho kýl byl založen v císařské loděnici Kaiserliche Werft Kiel v Kielu dne 12. ledna 1905. Na vodu byl spuštěn v 12. prosince 1905 a do služby byl přijat 4. června 1906.
Hlavní výzbroj Königsbergu tvořilo deset děl ráže 105 mm, nejvyšší rychlost dosahovala 24,1 uzlu (44,6 km/h).
Služba
Königsbergu potopený v deltě Rufiji
Po uvedení do služby byl Königsberg určen k provádění průzkumu v rámci Hochseeflotte. V tomto období často doprovázel císaře Viléma II. na jeho plavbách jachtou při zahraničních návštěvách. V dubnu roku 1914 byla loď poslána na, jak se tehdy zdálo, dvouletou misi v německé východní Africe, kterou však přerušilo vypuknutí první světové války v srpnu toho roku. Königsberg se zpočátku pokoušel napadat britské a francouzské obchodní trasy v oblasti, ale během celého působení zničil jedinou obchodní loď. Nedostatek uhlí silně omezoval schopnost napadat cizí lodě. Během bitvy u Zanzibaru překvapil 20. srpna 1914 britský chráněný křižník HMS Pegasus a potopil jej.
Poté se Königsberg stáhl do delty Rufiji k opravě strojů. Než mohly být opravy dokončeny, loď objevily britské křižníky a, neschopny vplout do řeky a zničit nepřátelské plavidlo, zahájily blokádu. Po několika pokusech potopit loď v deltě řeky v bitvě, vyslali Britové dva monitory třídy Humber, HMS Mersey a HMS Severn, aby loď zničily. Oba monitory se 11. července 1915 přiblížily dost blízko, aby mohly loď poškodit natolik, že ji posádka musela potopit. Námořníci zachránili všech deset hlavních děl a připojili se k vojskům generálporučíka von Lettow-Vorbeck ve Východní Africe. Königsberg byl v letech 1963–65 zčásti rozebrán na šrot a zbytek se potopil na říční dno.
Odkazy
Poznámky
↑Objednávky německých válečných lodí byly zadávány pod dočasnými jmény. Zcela nové lodě dostaly provizorně jedno písmeno; ty, které měly nahradit starší nebo ztracená plavidla, byly objednány jako „Ersatz (a jméno lodi, která má být nahrazena)“.
.svg){kind=small}
