Od roku 1917 ve výcviku. Vyřazen 1919. Po válce předán Velké Británii. Sešrotován 1921–1923.
Konstrukce
Základní uspořádání třídy
Výzbroj lodí tvořilo deset 105mm kanónů v jednohlavňové lafetaci a dva 450mm torpédomety. Pancéřová ochrana se omezila pouze na 50 mm silnou pancéřovou palubu a velitelskou věž se 100 mm pancířem.[2] Pohonný systém tvořilo jedenáct kotlů Marine a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 13 200 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů. Dosah byl 4120 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Modifikace
Křižník Stettin se od svých sesterských lodí odlišoval pohonným systémem. Nesl čtyři turbíny Parsons o výkonu 13 200 hp, které roztáčely čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 24 uzlů. Dosah byl 4170 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Roku 1913 prošel Königsberg modernizací, při které byl jeho dosah zvětšen na 5750 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Roku 1918 byl Stuttgart přestavěn na nosič hydroplánů. Hlavní výzbroj byla redukována na čtyři 105mm kanóny, které doplňovalo osm 52mm kanónů a dva 88mm kanóny. Paluba za komíny byla upravena pro manipulaci s hydroplány a jejich uskladnění. Celkem byly neseny až tři kusy.[1]
Osudy
Můstek potopeného křižníku KönigsbergSMS Stettin
Všechny čtyři lodě bojovaly v první světové válce. Königsberg začátek války zastihl v Německé východní Africe. Křižník potopil britskou obchodní loď City of Winchester a poblíž Zanzibaru též britský chráněný křižník HMS Pegasus. Königsberg byl poté zablokován v deltě řeky Rufidži v Tanzanii, kde se posádka lodi neúspěšně pokoušela opravit poškozené stroje lodi. Pokus o dopravu náhradních dílů z Německa ztroskotal a křižník byl nakonec po devítiměsíčním britském úsilí těžce poškozen britskými monitory Severn, Mersey a několika křižníky v bitvě v deltě Rufidži. Následně byl 11. července 1915 potopen vlastní posádkou (19 členů posádky padlo a 45 bylo raněno).[3]
Stettin a Stuttgart za války sloužily v Severním moři. Stettin bojoval v první bitvě u Helgolandské zátoky. Oba křižníky také bojovaly v bitvě u Jutska. Poté byly přeřazeny do druhé linie. Počátkem roku 1918 byl Stuttgart přestavěn na nosič hydroplánů. Po válce byly oba křižníky předány Velké Británii a sešrotovány.[5]
.svg){kind=small}
