Rudolf Bruntálský z Vrbna

Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna
Rudolf Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1839
Rudolf Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1839
Doživotní člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
25. listopadu 1867[1] – 12. února 1874
PanovníkFrantišek Josef I.
Nejvyšší císařský lovčí
Ve funkci:
1849 – 1874
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJan Arnošt Hoyos
NástupceHugo Abensperg-Traun
Tajný rada
PanovníkFrantišek Josef I.
Císařský komorník
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
PanovníkFerdinand I., František Josef I.
Vojenská služba
Hodnostrytmistr (1837)
Narození4. dubna 1801
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí13. února 1874 (ve věku 72 let) nebo 12. února 1874 (ve věku 72 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1826) Konstancie Chorinská z Ledské (1807–1831)
RodičeRudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823) a Marie Terezie z Kaunitz-Rietberg-Questenbergu (1763–1803)
DětiRudolf (1831–1893),
Terezie, provd. Kinská (1828–1905)
Příbuzníbratr: Evžen Bruntálský z Vrbna (1786–1848)
bratr: Ladislav Bruntálský z Vrbna (1796–1849)
vnuk: Rudolf Kristián Wrbna-Kounic (1864–1927)
vnučka: Agáta Bruntálská z Vrbna (1860–1921)
švagr: František Kinský z Vchynic a Tetova (1784–1823)
tchán: František Kajetán Chorinský z Ledské
synovec: Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna (1813–1883)
zeť: Kristián Kinský (1822–1894)
Profesepolitik, voják a velkostatkář
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf hrabě Bruntálský z Vrbna (německy Rudolf Graf von Wrbna und Freudenthal; 4. dubna 1801 Vídeň – 12. února 1874 Vídeň) byl český šlechtic z rodu Bruntálských z Vrbna,[2] rakouský důstojník, dvořan a velkostatkář na Moravě. Původně sloužil v armádě, později byl dlouholetým nejvyšším lovčím císaře Františka Josefa (1849–1874).

Životopis

Pocházel ze starobylého slezského šlechtického rodu usazeného v Čechách a na Moravě, narodil se jako devátý a nejmladší potomek císařského nejvyššího komořího Rudolfa Jana Bruntálského z Vrbna (1761–1823) a jeho manželky hraběnky Marie Terezie Kounicové (1763–1803).[3] Od mládí sloužil v armádě u různých jednotek jezdectva, v roce 1829 byl povýšen na nadporučíka u 1. hulánského pluku v Žatci[4], později byl převelen k 10. husarskému pluku do Tarnówa[5]. U této jednotky byl v roce 1837 povýšen na rytmistra a poté sloužil u 9. husarského pluku v Pardubicích.[6]. Z aktivní služby v armádě odešel v roce 1846 a v letech 1848–1849 byl poslancem moravského zemského sněmu.[pozn. 1] Během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[7] Na sněmu byl zvolen za člena komise pro zrušení roboty a komise pro vyzdvižení patrimoniální pravomocnosti. Na zasedání 19. června 1848 podpořil návrh na zrušení roboty bez náhrady pro drobné rolníky do tří měřic polí.[8]

Poté přešel do dvorských služeb a v letech 1849–1874 zastával funkci nejvyššího lovčího.[9] Na severní Moravě vlastnil panství Velká Střelná s rozlohou přes 1 000 hektarů půdy.[10]

V roce 1821 byl jmenován císařským komorníkem[11] a ve funkci nejvyššího lovčího obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1849).[12] Během služby v armádě a u dvora získal několik ocenění. V Rakousku byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy, v zahraničí získal turecký Řád Medžidie, pruský Řád červené orlice I. třídy, württemberský Řád koruny a řecký Řád Spasitele, saský Civilní záslužný řád a toskánský Řád sv. Josefa.[13]

Rodina

V roce 1826 se oženil s Konstancií Chorinskou z Ledské (1807–1831), dcerou hraběte Františka Kajetána Chorinského z Ledské.[14][15] Z jejich manželství se narodily čtyři děti, Konstancie zemřela ve třiadvaceti letech krátce po čtvrtém porodu. Dospělosti se dožil syn Rudolf (1831–1893),[16] který se později stal dědicem velkostatků Holešov a Jaroměřice nad Rokytnou. Dcera Terezie (1828–1905) byla manželkou dolnorakouského zemského maršálka hraběte Kristiána Kinského (1822–1894).

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jako poslanec moravského zemského sněmu bývá v pramenech a literatuře zaměňován se svým synovcem Rudolfem Eugenem (1813–1883).

Reference

  1. ↑ Wrbna, Rudolf Graf (1801–1874) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 1017–1019
  3. ↑ Rodokmen Bruntálských z Vrbna na webu euweb.cz dostupné online
  4. ↑ Militär Schematismus des österrichischen Kaiserthumes 1830; Vídeň, 1830; s. 339 dostupné online
  5. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1836; Vídeň, 1836; s. 345 dostupné online
  6. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 356 dostupné online
  7. ↑ DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. 
  8. ↑ PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1853; Vídeň, 1853; s. 41 dostupné online
  10. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 258–259
  11. ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1823; Vídeň, 1823; s. 87 dostupné online
  12. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1853; Vídeň, 1853; s. 91 dostupné online
  13. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Bruntálského z Vrbna in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 10 dostupné onliny
  14. ↑ Rodina Františka Kajetána Chorinského z Ledské na webu geni.com dostupné online
  15. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1831; Gotha, 1831; s. 56 dostupné online
  16. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1893; Gotha, 1893; s. 1160 dostupné online

Externí odkazy