Jan Arnošt hrabě Hoyos-Sprinzenstein
Nejvyšší císařský lovčí
Ve funkci: 1831 – 1849
Nástupce	Rudolf Bruntálský z Vrbna
Narození	24. února 1779 Horn
Úmrtí	28. října 1849 (ve věku 70 let) Horn
Příčina úmrtí	pád z koně
Choť	Maria von Schlabrendorf (od 1799)
Rodiče	Jan Filip Hoyos a Marie Kristýna z Clary-Aldringenu
Děti	Rudolf Graf Hoyos-Sprinzenstein Sidonie Lažanská z Bukové Jindřich Alfons z Hoyos-Sprinzensteinu Kristiana Marie Ernesta z Hoyos-Sprinzensteinu Karolína hraběnka Hoyosová
Profese	důstojník a politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna
Commons	Johann Ernst Hoyos-Sprinzenstein (1779-1849)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Arnošt hrabě Hoyos (též Hoyos-Sprinzenstein) (Jan Arnošt Filip Josef František de Paula Matyáš hrabě Hoyos / Johann Ernst Philipp Josef Franz de Paula Matthias Graf Hoyos) (24. února 1779, Vídeň – 28. října 1849, Horn) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan. Jako dobrovolník se zúčastnil napoleonských válek, v armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála. Mezitím působil také ve dvorských službách a v letech 1831–1849 byl císařským nejvyšším lovčím. Byl majitelem několika panství v Dolních Rakousích a také rytířem Řádu zlatého rouna.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Hoyosů původem ze Španělska, od 16. století usazeného v habsburské monarchii.^[1] Narodil se jako jediný syn hraběte Jana Filipa Hoyose (1747–1803), po matce Marii Kristině Clary-Aldringenové (1755–1821) byl vnukem dlouholetého císařského nejvyššího lovčího knížete Františka Václava Clary-Aldringena. Během napoleonských válek vstoupil jako dobrovolník do armády a zúčastnil se všech tažení do roku 1815. Mezitím byl v roce 1803 jmenován císařským komořím, v roce 1815 dosáhl v armádě hodnosti plukovníka. V roce 1821 byl jmenován c.k. tajným radou a stal se nejvyšším hofmistrem následníka trůnu arcivévody Ferdinanda. Nakonec dosáhl postu nejvyššího lovčího císařského dvora (1831–1849)^[2], nadále také postupoval v armádních hodnostech (generálmajor 1836, polní podmaršál 1840).^[3] V roce 1836 obdržel Řád zlatého rouna^[4], dále byl nositelem Leopoldova řádu. Na jaře 1848 se stal velitelem Národní gardy ve Vídni, nedokázal ale zmírnit revoluční napětí a odešel do soukromí na své statky. Jeho hlavním sídlem byl zámek Horn, vlastnil také několik dalších panství v Rakousku (Gutenstein, Drosendorf, Hohenberg, Rosenburg), zastával i úřady v zemské správě Dolním Rakousku. Zemřel na zámku Horn na následky zranění po pádu z koně.

Jeho manželkou byla od roku 1799 hraběnka Marie Terezie Schlabrendorfová (1781–1862), c.k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže, s níž měl osm dětí. Dědicem rodového majetku byl syn Jindřich (1804–1854). Z dcer se Karolína (1811–1875) provdala za generála hraběte Františka Lamberga (1790–1848), který byl zavražděn v Budapešti během revoluce v roce 1848. Nejmladší z dcer Sidonie (1818–1898) byla manželkou hraběte Prokopa Lažanského z Bukové (1809–1875).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Arnošt Hoyos na Wikimedia Commons
• Jan Arnošt Hoyos in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Rodokmen Hoyosů