PROFILPELAJAR.COM

; vlajka	; znak
Geografie	; Český Krumlov, sídelní město Rožmberků
	; Český Krumlov, sídelní město Rožmberků
Hlavní město	Český Krumlov
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Češi, Němci
Jazyky	čeština, němčina
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská; země	České království
Vznik	1302 – spojení držav Rožmberků a pánů z Krumlova
Zánik	1628 – povýšením na vévodství
	Státní útvary a území
	Páni z Krumlova
	Rožmberkové
	Krumlovské vévodství

Rožmberské dominium, případně i Vítkovské dominium (odkaz na Vítka I. z Prčice, zakladatele rodu Vítkovců), je označení nejucelenějšího středověkého panství v rámci Českého království na velké části území jižních Čech.

Historie

Vznik Rožmberského dominia se datuje do roku 1302, kdy došlo ke spojení dvou vítkovských držav: panství po pánech z Krumlova spolu se statky Rožmberků. V čele dominia stála vždy hlava rodu Rožmberků, od 15. století s titulem „vladař domu rožmberského“, jehož sídelním městem byl Český Krumlov.

Praotec Vítkovců Vítek z Prčice (†1194) rozdělil před smrtí své jihočeské panství během tzv. Dělení růží mezi své syny, čímž byly založeny tzv. vítkovské rozrody. Mezi ně se řadili i páni z Krumlova a páni z Rožmberka. Více než sto let tyto dva příbuzné rody vládly na svých panstvích, avšak roku 1302 krumlovský rozrod vymřel v osobě Voka z Krumlova. Dědictví po svém příbuzném se se souhlasem krále Václava II. ujal Jindřich I. z Rožmberka, jenž následně přesídlil na Krumlov a založil nové vítkovské dominium v čele s Rožmberky.

Rožmberkové pro svoje dominium postupně získali mimořádné výsady: tvořilo např. samostatnou berní jednotku a bylo nedělitelné. Rožmberkové měli na svém území soudní práva, měli i právo razit mince.^[1]

V době husitských válek byl v čele dominia Oldřich II. z Rožmberka, který obratnou diplomacií se všemi stranami usiloval o klid na svém území.^[2] Podařilo se mu vytvořit podmínky pro další rozvoj dominia, který nastal od 2. poloviny 15. století díky novým formám podnikání. K těm patřilo zejména rybnikářství (budování Rožmberské rybniční soustavy), těžba drahých kovů, pivovarnictví.^[1]

Po smrti Petra IV. z Rožmberka v roce 1523 se však dominium dostalo do finančních problémů, které postupně narůstaly a Petr Vok z Rožmberka byl nakonec donucen v letech 1593–1602 asi dvě třetiny dominia postupně prodat; i tak ale zůstal třetím nejbohatším českým velmožem v zemi. Centrum dominia se v roce 1602 přesunulo z Krumlova do Třeboně.

Po smrti Petra Voka v roce 1611 zdědili dominium podle staré dohody z roku 1484 Švamberkové.^[1] Těm byl po českém stavovském povstání veškerý majetek zkonfiskován a Rožmberské dominium tak zaniklo. Jeho území a majetky postupně získal Jan Oldřich z Eggenbergu. Ten v roce 1628 získal titul vévody a pokračovatelem Rožmberského dominia se stalo Krumlovské vévodství.

Některé majetky v jižních Čechách patřící k Rožmberskému dominiu

původní majetky Rožmberků: Prčice, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Vyšší Brod, hrad Rožmberk
dědictví po pánech z Krumlova: Krumlov
ve 14. století: Nové Hrady, Třeboň, Choustník, Sedlčany, Strakonice
15. století: Zlatá Koruna, Netolice
16. století: Bechyně, Prachatice, Vimperk, Stráž nad Nežárkou, zámek Kratochvíle

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6.
↑ KUBÍKOVÁ, Anna. Oldřich II. z Rožmberka. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2004. 215 s. ISBN 80-86829-00-6.

Související články

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.