Jindřich I. z Rožmberka († 4. červenec1310) byl synem Voka z Rožmberka a Hedviky ze Schaunberga a zároveň prvním doloženým Jindřichem v rožmberském klanu. Jméno Jindřich pravděpodobně získal po dědečkovi z matčiny strany. Otec Vok zemřel 3. června1262 a o oba nezletilé Rožmberky se starala matka, která byla zároveň i jejich poručnicí.
Vztahy s Přemyslem Otakarem II. a Závišem z Falkenštejna
Mladičký Jindřich i s bratrem Vítkem a dalšími členy rodu Vítkovců a Schaunbergů z matčiny strany následovali příkladu svého příbuzného Záviše z Falkenštejna a Boreše z Riesenburka a byli v opozici vůči svému králi. Rožmberskou opozici Přemysl Otakar II. rázně utnul na konci roku 1277, kdy proběhlo královské vojenské tažení do jižních Čech. Oba mladé Rožmberky vzal král na milost a Jindřich se zúčastnil v srpnu 1278bitvy na Moravském poli, kterou na rozdíl od českého krále přežil.[1]
V květnu 1283 se z braniborského zajetí konečně vrátil do vlasti mladinký následník Václav II. a po pár měsících za ním do Prahy přijela i matka Kunhuta se Závišem z Falkenštejna, který byl královniným milencem. Záviš se stal Václavovým otčímem a zároveň rádcem a učitelem. Mnoho členů vítkovského rodu získalo za doby Falkenštejna na hradě dvorské úřady. Jindřich z Rožmberka ne, ale nadále Falkenštejna podporoval. Falkenštejnova hvězda začala pomalu zapadat po příchodu nové královny Guty Habsburské a Závišově novém sňatku s uherskou princeznou Alžbětou. Roku 1288 byl Záviš zatčen a v roce 1290 popraven.
Jindřich z Rožmberka se poté s králem opět smířil a roku 1301 obdržel funkci nejvyššího komorníka. Po vymření pánů z Krumlova roku 1302 obdržel od krále i nárok na krumlovské panství, kam později Rožmberkové přesunuli hlavní sídlo svého rodu. Rožmberk byl věrným poddaným Václava II. až do královy smrti v roce 1305.
↑KUBASA, Petr. Záviš z Falkenštejna a sedlecké úmluvy. Brno: Filozofická fakulta MU, Historický ústav, 2010. Dostupné online.
Literatura
KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN80-86829-10-3.
LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN978-80-86829-70-8.
NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN80-903040-0-1.
Petr I. († 1347) • Johanka († 1317) • Markéta († 1357) • Anežka • neznámá, provd. z Kravař
6. generace
Jindřich II. († 1346) • Petr II. († 1384) • Jošt I. († 1369) • Oldřich I. († 1390) • Jan I. († 1389) • Kateřina • Anna († 1388) • Mecela († 1380) • neznámá, provd. z Kunštátu • neznámá, provd. z Potštejna • neznámá, provd. z Kamenice (?)
Jan III. (1484–1532) • Jindřich VI. (1487–1494) • Jošt III. (1488–1539) • Petr V. (1489–1545) • Jindřich VII. (1496–1526) • Sidonie (Zikuna) • Barbora († v mládí)
12. generace
Anna (1530–1580) • Ferdinand Vok (*/† 1531) • Alžběta (Eliška) (1532–1576) • Oldřich IV. (1534–1535) • Vilém (1535–1592) • Bohunka (1536–1557) • Eva (1537–1591) • Petr Vok (1539–1611)