Po převzetí majetku rodu pokračoval v přestavbě hradu, když po úpravách svého otce stavbu dokončil. V johanitské části hradu dostavěl kostel a věž. Provedl rozsáhlou přestavbu hradu v Horažďovicích, kam přenesl správní funkce z Práchně. Následně je doložen v roce 1291 a v roce 1294 na zasedání zemského soudu v Praze.
V letech 1306 – 1307, po vymření Přemyslovců se postavil na stranu Jindřicha Korutanského.[3] Ke změně v životě šlechtice ze Strakonic došlo po zvolení Rudolfa I. Habsburského českým králem. Společně s několika dalšími šlechtici se postavil do opozice a neúčastnil se volby nového krále. V létě 1307 nový král s vojskem napadl západočeskou šlechtu a obléhal i opevněné Horažďovice. Po krátkém obléhání Horažďovického hradu, se stala situace neudržitelná a Bavor III. se rozhodl počátkem července kapitulovat. Ale král oslabený špatným zdravotním stavem dne 3. července 1307 v polním ležení zemřel. Smrtí krále by jejich spor skončil. Bavor III. mohl zůstat purkrabím na Zvíkově a ovládnout celé Pootaví. Ale zřejmě to byl Jindřich z Rožmberka, který královu smrt zatajil a nechal ještě téhož dne připravit audienci v temném stanu. Bavor III. kapituloval a vzdal se Zvíkova před mrtvým králem ještě 3. července 1307.[4]
Tato událost zmrazila vztahy mezi Rožmberky a Bavory, i když dcera Jindřicha z Rožmberka, Markéta byla manželkou Bavora III. Není však známo, kdy byli oddáni. Bylo by možné, že se tak stalo až po smrti Jindřicha.
Po nástupu Jana Lucemburského na český trůn získal 25. července 1315 horu Prácheň se zbytky starého hradiště s povolením k výstavbě hradu. Postavil zde obranný hrad, Zpočátku měl s králem zřejmě dobré vztahy. Dochoval se však podpis na listině z 27. prosince 1317. Ve Vídni se zúčastnil jednání jako spojenec v odboji proti králi.
Jako poslední ze šlechtického rodu Bavorů ze Strakonic se významně podílel na veřejném životě království a díky svým postojům proti Rudolfu Habsburskému se ocitl v povědomí historické veřejnosti.
Kniha pro mládež Radovana ProcházkyBouře nad Pořešínem se odehrává na hradě Pořešín v době, kdy byl jeho majitel Bavor III. obléhán v Horažďovicích vojskem Rudolfa Habsburského.[5]
Odkazy
Reference
↑ abcSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Helfenburk a Bavorov hrady, s. 90–91.
↑ abPAŠAVOVÁ, Žaneta. Středověké Strakonice jako aristokratická a řádová rezidence. 2019 [cit. 2024-01-20]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Dostupné online.
↑KRAJÍCOVÁ, Hana. K úloze Bavorů ze Strakonic a rytířského řádu johanitů ve výtvarném umění Strakonicka vrcholného středověku. 2009 [cit. 2024-01-20]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Dostupné online.
↑ Historie. www.hradstrakonice.cz [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
↑Databáze knih. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Bouře nad Pořešínem.