PROFILPELAJAR.COM

Rokytka
	Meandrující Rokytka v NPP Rečkov
Základní informace
Délka toku	8 km
Plocha povodí	60,01 km²
Průměrný průtok	0,20 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-05-02-068
Pramen
	jižně od Dolní Rokyté; 50°32′36,97″ s. š., 14°53′42,15″ v. d.; cca 260 m n. m.
Ústí
	do Bělé ve Velkém Rečkově; 50°29′37,37″ s. š., 14°54′27,41″ v. d.; 215 m n. m.
Protéká
	Česko (Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Jizera, Bělá
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Potok Rokytka, lidově též Klokočka, je potok v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, levostranný přítok říčky Bělé. Délka toku činí zhruba 8 km.^[1] Plocha povodí měří 60,01 km².^[2] Tyto údaje je ovšem třeba brát s rezervou, jelikož tok Rokytky se v historii mění.

Nejasnosti o prameni

Poloha pramene Rokytky je poněkud sporná, různé informační zdroje hovoří o různých místech, přičemž umístění pramenů se v historii reálně měnilo.

Jedna verze hovoří o prameni potoka (ve výšce 325 m n. m.), jenž se již dávno snad nazýval Rokytka, jelikož tekl roklí kolem obce Rokytá^[3] (odtud by tok měřil 10,8 km), ale údajně se ztratil v roce 1947 v důsledku geologických průzkumů^[4].

Podle jiné verze byl toto jen vedlejší přítok a za hlavní tok byl zřejmě považován krupský tok začínající dokonce již u dnes zaniklé obce Horní Krupá (celková délka odsud až po ústí do Bělé byla 17 km). Tento potok byl v historii zván různými názvy, celý tok se nazýval Klokočka či Klokočkův potok (německy Klokotschka Bach)^[5]. V poválečných letech a po postupném výrazném zkrácení toku díky vyschnutí došlo k přejmenování na Krupský potok pro úsek až po Krupský rybník, který je tímto potokem také napájen.

Současné zdroje uvádějí pramen Rokytky u Dolní Rokyté^[1] (odtud tok měří 8 km), ten je však natolik slabý, že drtivou většinu vody získává Rokytka odtokem právě z blízkého Krupského rybníka. Jelikož však Krupský potok a potažmo i Krupský rybník v suchých obdobích trpí nedostatkem vody, Rokytka tehdy v podstatě nevzniká. Za primární pramen Rokytky je veřejností často mylně považován až známý vydatný pramen u samoty Klokočka. Od tohoto místa po soutok s Bělou by délka toku dosahovala pouhé 2 km.

Průběh toku

Od pramene k oboře

Celý tok Rokytky se po celou dobu drží v hlubokém neckovitém údolí a teče převážně jižním směrem. Od počátku toku z Krupského rybníka u Dolní Rokyté prochází koryto potoka kolem osady Ševčín, před hájovnou Pod Bílou Hlínou vstupuje do obory Klokočka. Stejně jako např. v poválečné době, trpěl tento horní tok i v první dekádě 21. století vysycháním, jelikož díky poklesu spodní vody po období sucha přišel Krupský rybník postupně bezmála o všechnu vodu a zarostl vegetací. V druhé polovině roku 2011 se však obnovily přilehlé prameny rybníka a ten je od té doby opět naplněný a svým odtokem opět zásobuje i horní tok Rokytky. Ani to nestačí k tomu, aby ta tvořila souvislý tok po celé své délce, jak je zakreslen na mapách, protože asi po 2,5 km od odtoku rybníka je tok přerušen před hájovnou Pod Bílou Hlínou, kde voda mizí zejména v důsledku zaneseného koryta po těžbě dřeva z přilehlých strání, i díky snadnému vsakování do půdy.^[6]

V oboře

Po dalších asi 1,5 km, již ve veřejnosti nepřístupné oboře, kdy suché koryto změnilo směr z jihovýchodu na jihozápad, se voda opět objevuje na povrchu pod vrchem Brodek. Délka tohoto suchého úseku je opět čistě závislá na hladině spodní vody, to znamená, že celý svůj tok může voda Rokytky protéci zřejmě jen ve velmi deštivém období. Další případnou vodu přibírá potok z vodojemu Jelení studánka a několika dalších menších přítoků, a poté napájí jediný rybník na svém toku – bezejmenný dvojitý rybník s kamennou hrází. O slavnější minulosti nestabilního horního toku Rokytky svědčí příčné terénní valy, pravděpodobné zbytky hrází několika zaniklých rybníků.^[6]

Od obory k ústí

Po opuštění obory a zásadním přibrání vody z vždy vydatného pramene u samoty Klokočka protéká potok národní přírodní památkou Rečkov (ochrana především vzácné rostliny popelivky sibiřské). V tomto atraktivním lužním lese (někde tady býval rybník Pecník^[7]) potok divoce meandruje až po úsek mezi sídly Velký Rečkov a Malá Bělá, kde se postupně ve dvou soutocích vlévá do říčky Bělá poblíž železniční trati č. 080 (Bakov nad Jizerou – Jedlová). Společný tok po dalších 2 km ústí do řeky Jizery u Malé Bělé.^[6]

Přítoky

pravé – Krupský potok

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 0,20 m³/s.^[3]

Podzemní voda

Podél toku Rokytky je několik vodojemů podzemní vody (jímá se z hloubky až 160 m), z nichž se napájejí vodovody Mladoboleslavska.^[8]

Naučná stezka

V roce 2010 byla podél toku Rokytky (úsek Velký Rečkov – Klokočka zřízena naučná a prožitková stezka určena především rodinám s dětmi Klokočským lesem za hrou, vodou a ptačím zpěvem.^[9]

Fotogalerie

Rokytka u osady Ševčín
Rokytka v oboře Klokočka
Rybník v oboře Klokočka
Kaple sv. Stapina na Klokočce
Rokytka v NPP Rečkov
Soutok Bělé s Rokytkou u Velkého Rečkova
Panel naučné stezky

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 175) [online]. [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.
↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2014-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
↑ ^a ^b Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 233.
↑ Současnost obce (Rokytá) [online]. www.obecrokyta.cz [cit. 2014-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04.
↑ Horní Krupá (Ober Krupai) - Historie [online]. www.zanikleobce.cz (Zaniklé obce a objekty po roce 1945) [cit. 2014-05-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online.
↑ Panel naučné stezky KLZH (Význam vody v krajině) [online]. Lesy ČR [cit. 2014-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04.
↑ Panel naučné stezky KLZH (o vodě z jímacího území Klokočka) [online]. Lesy ČR [cit. 2014-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04.
↑ Klokočským lesem za hrou, vodou a ptačím zpěvem [online]. Lesy ČR [cit. 2014-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04.