První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316.[3]
Vrchnost na přelomu 17. a 18. století rozprodávala méně hodnotnou, vesměs lesní půdu, čímž na jedné straně pomáhala poddaným, na druhé straně zvyšovala své zisky. Na území Jedlové měla půda podle údajů tereziánského katastru nejnižší bonitu, hodnocenou 8. třídou, což znamenalo, že sklizeň tvořila pouze 2,5 násobek výsevku. Toto stanovily již před rokem 1756 s pečlivostí a přesností císařské komise. Takto vznikla ve výběžku českokamenického panství i pasekářská vesnička Jedlová.
Již v roce 1731 tu byla hájovna, zvaná Tollensteiner Jägerhaus, k 21. srpnu 1735 je zapsán první křest dítěte, jehož otcem byl Johann Georg Kny, hajný na Jedlové.
Samotná ves, poprvé uváděná v roce 1740, vznikla níže při Jedlovském potoce. Z celkového počtu 15 domů v roce 1883 bylo 5 bělidel. Osada byla částí jiřetínské farnosti, ale až do roku 1848 podléhala rychtě v Rybništi.
Po zrušení patrimoniální správy a po vzniku samostatných obcí náležela k obci Rozhled (Tollenstein). Její původní jméno Tannendörfel bylo změněno v roce 1854 na Tannendorf. Ke vsi se počítalo také nádraží Jedlová, které vzniklo v roce 1869. V roce 1880 měla 119 obyvatel.
Již na přelomu 19. a 20. století byla Jedlová pokládána za letovisko. Tehdy zde byly tři hostince s možností ubytování.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 98 obyvatel (z toho padesát mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 94 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 162 obyvatel: 46 Čechoslováků, 113 Němců a tři cizince. Kromě římskokatolické většiny patřili tři lidé k evangelickým církvím, čtrnáct lidí k církvi československé, patnáct k nezjišťovaným církvím a dva lidé byli bez vyznání.[5]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
140
117
127
82
95
98
162
25
20
18
10
3
4
13
4
Počet domů
19
21
22
24
23
24
24
23
23
4
4
8
5
3
3
Nový Svět a Ranch 7 D
Součástí osady byla také samota Nový Svět, původně nazývaná Hampelovo bělidlo. Samota Nový svět zanikla po druhé světové válce, dnes jsou tu jen nepatrné náznaky vodních příkopů a nádrží. Na místě samoty Nový svět dnes je jen památný tis červený.
Trampskou osadu Ranch 7 D založil v roce 1966 řeholník, člen dominikánské řádu František Fišer (1926–1983), který zde v ústraní žil. Od roku 1968 zde pracoval na svém podílu ekumenického překladu Bible do současné češtiny. Souborného vydání v roce 1985, kdy církve vzešlé z reformace její texty přijaly jako bohoslužebné čtení a církev katolická je doporučila slovy kardinála Tomáška, se však nedožil.
Zvoneček
V osadě se nachází penzion Zvoneček, ve kterém je sbírka zvonů a zvonečků.
Evropské dálkové trasy E3 a E10
Nedaleko Ranche 7 D se nachází křižovatka Evropských dálkových tras E3 a E10, viz také Evropská dálková trasa.
↑Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2012-03-24]. S. 368, 369, záznam 23-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 204.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391.