Robert Kopal

c. k. npor. Robert von Kopal
Narození1842
Rakouské císařství Bolzano
Úmrtí24. června 1866 (ve věku 23–24 let)
Rakouské císařství Oliosi
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán Baron
Ocenění Vojenský záslužný kříž
RodičeKarel Kopal
Marie Terezie von Kopal (von Spiegel)
RodKopalové
PříbuzníKarel Kopal (bratr)
Viktor Kopal (bratr)
Viktorína Brand (sestra)
Arnoštka Henn (sestra)
Gottlieb Henn (švagr)
Ludvík Brand (švagr)
Karel Brand (synovec)
Marie Kopalová (švagrová)
Františka Kopalová (neteř)
Viktor Brand-Kopal
Bohumil Brand-Kopal
Josef Kopal
Wilhelm Kopal
Františka Auerspergová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska v Sommacampagně upomínající na zahynuvší v roce 1866

Robert Kopal (německy Robert von Kopal, 1842 Bolzano – 24. června 1866 Oliosi, Provincie Verona)[1] byl český šlechtic, příslušník rodu Kopalů, syn Karla von Kopala a Marie Terezie von Spiegel[2] (25. prosince 1797 Kostelní Bříza – 5. září 1846 Kostelní Bříza).[3] Byl bratrem c. k. generálmajora Karla Kopala, c. k. plukovníka Viktora Kopala, Viktoríny Brand a Arnoštky Henn. Užíval šlechtický titul baron.

Život

Mládí

Císař Ferdinand I. Dobrotivý pověřil v březnu 1836 jeho otce Karla velením 7. mysliveckého praporu, který byl dislokován jako posádka v chorvatské Rijece a Bakaru. V dubnu 1840 byl 7. myslivecký prapor převelen do štýrského Celje. Na jaře 1841 povýšil císař Ferdinand I. Karla Kopala na podplukovníka a svěřil mu velení nad tyrolským mysliveckým plukem v Bolzanu. V jižním Tyrolsku Karel Kopal s rodinou pobýval následujících pět let. V roce 1842 se zde narodil i jeho třetí syn Robert.

Dne 24. dubna 1846 byl jeho otec Karel Kopal jmenován plukovníkem a velitelem 10. praporu polních myslivců se základnou v Miláně. Začátkem roku 1846 se Robertova matka musela ze zdravotních důvodů vrátit do rodného města, Kostelní Břízy. Spolu s ní cestovali Robert a jeho sestry Viktorína a Arnoštka. Zde v rodinném sídle na zámku v Kostelní Bříze Marie Terezie v průběhu roku 1846 zemřela. Starší bratr Karel vstoupil v této době na Vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Druhý bratr Viktor zůstal se svým otcem v Itálii, později následoval bratra Karla na vojenskou akademii[4] Robert na tutéž vojenskou akademii nastoupil v roce 1857.[5]

Povýšení do šlechtického stavu

Dne 27. listopadu 1848 byl Robertův otec za rozhodující podíl na vítězství u Vicenzy[6] jmenován in memoriam rytířem Řádu Marie Terezie. Na základě císařského diplomu z 11. ledna 1852 byl Robert spolu s dalšími členy rodiny povýšen do stavu svobodných pánů (baronů).[7]

Slavnostní odhalení Kopalova památníku ve Znojmě

Podrobnější informace naleznete v článku Kopalův památník.

Spolu s významnými osobnostmi Znojma a celé Moravy, s přáteli a spolubojovníky Karla von Kopala, se 16. října 1853 účastnil slavnostního odhalení empírového památníku vztyčeného na počest otce. Památník a posléze i celé náměstí byly pojmenovány po Karlu von Kopalovi.[8][9]

Vojenská kariéra

Robert byl přiřazen k tyrolskému pluku myslivců císaře Františka Josefa I.,[10] dne 30. dubna 1866 byl povýšen na poručíka s vyšším platem (Leut. h. G.).[11] Účastnil se tažení v Itálii v roce 1866, padl ve vítězné bitvě u Custozy v červnu 1866.[4][5]

Osobní život

Zůstal svobodný a bezdětný. Z knoflíku jeho válečného kabátu byl vytvořen medailon Karla von Kopala, který byl součástí expozice muzea ve Stockerau připomínajícího jeho otce Karla Kopala a Kopalův 10. prapor polních myslivců.[12][13]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. ↑ Robert G. K. Freiherr von Kopal. www.gedbas.de [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Theresia von Kopal. www.geni.com [online]. [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Anekdota z Kostelní Břízy – Muzeum Novojičínska. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-08. 
  4. ↑ a b Oberst Karl von Kopal. www.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b c SVOBODA, Johann. Die Theresianische Militär-akademie zu Wiener-Neustadt und ihre Zöglinge. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1894. Dostupné online. S. 401. (německy) 
  6. ↑ Das Kopalgrab in Sankt Pölten. www.kopaljaeger.at [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ Heraldisch-genealogische Zeitschrift: Organ d. Heraldisch-genealogischen Vereins "Adler" in Wien, Band 1. [s.l.]: Braumüller, 1871. Dostupné online. S. 51. (německy) 
  8. ↑ Das Kopaldenkmal in Znaim. kopaljaeger.jgbnoe.at [online]. [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ SMOLA, Daniel. Sarkofág skrýval přes sto padesát let starý pergamen. Znojemský deník. 2009-05-02. Dostupné online [cit. 2021-02-20]. 
  10. ↑ Rodinný archiv Kopalů, Hřebeny, 1837–1938. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ Hodnosti rakouské armády za koaličních válek. www.primaplana.cz [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ The New War-Museum In Austria – Reliqs Of Colonel Kopal. pallas.cegesoma.be [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Das (ehemalige) Kopal-Jäger-Museum in Stockerau. www.kopaljaeger.at [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • KOTĚŠOVEC, Václav. Za císaře pána… aneb o rodu Kopalů z Hartenberka. S. 10. Sokolovský deník [online]. Sokolovský deník, 1994-12-01. Roč. 1, čís. 183, s. 10. 
  • MAŠEK, Petr. Zámecká knihovna Hřebeny. České památky. Roč. 2003, čís. 2, s. 8–9. 
  • STRACK, Josef. Das Kopal-Denkmal in Znaim und das k.k. 10. Feld-Jäger-Bataillon von der Errichtung bis zur fünfzigjährigen Jubelfeier [online]. Wien: Kaiserlich königliche Hof und Staatsdruckerei - Braumüller Wien, 1864 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (německy) 
  • ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9, s. 389.