Strážnické Pomoraví bylo zřízeno vyhláškou Hodonínského Okresního úřadu v roce 1993[2] za účelem ochrany krajinného rázu údolní nivy řeky Moravy. Svojí rozlohou 31 km2[2] zaujímá širokou oblast toku řeky Moravy a jejího přítoku Veličky, včetně přilehlých slepých ramen, lužního lesa a záplavových luk. Oblast byla vyhlášena ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000 a je jedním z Významných ptačích území v rámci programu BirdLife International. Podnebí Parku je výrazně teplé, roční průměrné teploty se pohybují kolem 9–9,5 °C,[2] roční úhrny srážek mezi 585 a 600 mm.[2] Typické jsou přízemní teplotní inverze. Oblast je nazývána též „Moravskou Amazonií“ díky nepropustným a zaplavovaným půdám s lužními lesy a meandrujícím tokem řeky Moravy. Dále od koryta řeky se nacházejí záplavové louky, které jsou odděleny od lužního lesa ochrannou protipovodňovou hrází. Tato hráz má propusť a je možné vodu z jarních záplav regulovaně vypouštět na území luk a tím je zavlažovat.
Přírodní podmínky
Geologie
Park se nachází na hlinitojílovitých naplaveninách nivy řeky Moravy. Geologickým podložím jsou čtvrtohornísedimenty[2], které leží na starším třetihorním jílovitém a písečném podkladu z pliocenního období.[2] Mladší čtvrtohorní sedimenty tvoří říční uloženiny a váté písky, po nichž je pojmenována místní stejnojmenná chráněná oblast Váté písky. Vrstva těchto sedimentů, které byly nahromaděny během poslední doby ledové, dosahuje mocnosti 6-9 m.[2] Geologicky nejmladšími sedimenty jsou povodňové hlíny, uložené v dobách mezi 12. a 13. stoletím[2], které vznikaly v souvislosti s odlesňováním povodí, a se vzrůstající intenzitou pokračuje tento proces dodnes.[3] Na rozhraní řeky a vátými písky dochází ke značné erozi vedoucí k několikametrovým posunům koryta za rok.[4]
Soutok Veličky s Moravou
Velkou zajímavostí jsou petrifikované fosilní zbytky stromů, které se uchovaly v říčních sedimentech a díky změnám toku se po tisících letech znovu dostaly na zemský povrch. Na pravém břehu Moravy u Strážnice bylo nalezené dřevo datováno do doby před 44 tisíci lety. Z oblasti Bzence-Přívozu bylo datováno stáří dubového kmene na 1940 let. Vzácně jsou v oblasti k nalezení též zuby či kosti větších savců.
Flóra
Původní flórou zdejšího tvrdého luhu jsou především duby (Quercus), jilm vaz (Ulmus laevis) a jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia Vahl), které jsou významně vytlačovány druhy invazními, jako jsou javor jasanolistý (Acer negundo), ořešák černý (Juglans nigra) a topol černý (Populus nigra).[2]
Pařez topolu černého na lokalitě
V blízkosti říčních meandrů se daří zejména vlhkomilným druhům, bylinný podrost je nejvýraznější na jaře, kdy kvete dymnivka dutá (Corydalis cava), česnek medvědí(Allium ursinum) nebo křivatec žlutý (Gagea lutea). V létě převládá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Mezi významné původní rostliny patří různé orchideje (Orchidaceae Juss.) nebo kosatce (Iridaceae). [2]
Všudypřítomné ohryzy na stromech dokazují též přítomnost bobra evropského (Castor fiber), který byl již začátkem 18. století zcela vyhuben[7] a znovu byl do Strážnického Pomoraví reintrodukován z Polska.
Ptačí oblast
Lokalita Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví je významným hnízdištěm mnoha druhů ptáků. Proto byla tato oblast (celkově o rozloze 11 725 ha) vyhlášena nařízením vlády č. 21/2005 ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000[6] a rovněž je jedním z Významných ptačích území vyhlášených v rámci programu BirdLife International.[6] Návrhy chráněného území, které má svou rozlohou zajistit stabilitu a příznivý rozvoj ptačích populací, připravila na základě daných ornitologických kritérií Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny.[8]
Dalším ohrožením celého Strážnického Pomoraví je plánovaná výstavba dálnice D55 Břeclav–Olomouc v délce 12 km.[3] V současnosti je v Bruselské evropské komisi projednávána stížnost proti plánované výstavbě, kterou společně podaly organizace Děti Země a Česká společnost ornitologická.[9] Ve stížnosti navrhují i alternativní vedení nové rychlostní silnice. Ekologický expert Ekologického právního servisu Jiří Hummel upřesňuje, že: „V úseku Rohatec – Uherské Hradiště by oficiální varianta D55 měla snížit dopravní intenzity na stávající silnici I/55 v průměru o 50–70 % a alternativní trasa dokonce až o 55–80 %“.[9]
Odkazy
Reference
↑Přírodní parky Jihomoravského kraje [online]. Arcgis.com [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
