Pisík obecný je o něco menší než kos, má hnědočerný hřbet, ocas a hlavu s černým, poměrně dlouhým zašpičatělým zobákem a výrazným bílým pruhem nad okem, šedohnědé hrdlo, bílé břicho a hnědožluté končetiny. Samec a samice jsou zbarveni stejně.
Ve střední Evropě si jej můžeme splést snad jen s o něco větším a tmavším vodoušem kropenatým a o něco světleji zbarveným vodoušem bahenním, kteří mají delší nohy a na hrdle podélné skvrnění.
V České republice se vyskytuje nepravidelně na celém území, pravidelně u nás v některých lokalitách hnízdí a naším územím protahuje.
Žije poblíž mělkých stojatých vod, řek, na bahnitých březích větších vodní nádrží a při tahu také na písečných březích.
Chování
Pisík obecný žije mimo tahů a hnízdění většinou samotářsky, ačkoli byl již několikrát i mimo tyto období zastižen v nevelkých hejnech. Ozývá se charakteristickým „híd“ nebo „hídi didi hídidi“.
Potrava
Při hledání potravy pomalu brouzdá po vodním dně nebo na břehu a po spatření kořisti ji překvapuje rychlým škubnutím zobáku. Živí se drobnými bezobratlými živočichy, nejčastěji korýši nebo vodním hmyzem, kterého se často zmocňuje i za letu.
Hnízdění
Během května až června klade do dobře skrytého dolíku v zemi 3–4 bílá vejce s černým skvrněním, na kterých sedí 20–22 dní střídavě oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo již po několika hodinách po vylíhnutí a létat dokáží ve věku 3 týdnů.