Ptolemaios V. Epifanés

Ptolemaios V. Epifanés
Ptolemaĩos Epiphanés Eucharistos, Πτολεμαίος E' ὁ Ἐπιφανής
Zlatá oktadrachma, Ptolemaios V. vydaná 204-203 př. n. l.
Zlatá oktadrachma, Ptolemaios V.
vydaná 204-203 př. n. l.
Doba vlády204-180
Rodné jméno
G38N5
H_SPACE		 <
p
t		 wAl
M		 iisanxD&t&N17 p
t		 Hmr
>
Žijící Ptolemaios, milovaný Ptahem
Trůnní jméno
<
W10nTr
W10		 nTr
W10		 N36
W10
W10		 F44
n		 p
t		 H
stp		 wsr
kA		 C2C12sxm
anx
>
Vyvolený Ptahem k obrazu Amona
Horovo jméno
G5<h1
Hwn
n		 nw
W		 A17xa
a
W Z4		 Aa15
sw A43		 D2
Z1		 Q1t
O1		 t
f		 Z1
f
h1>O33
 Dítě, král vyvolený k trůnu otce
Jméno obou paní
G16wr
r		 F9 F9
Z9		 D40sU32wADM12snfrN16
O5		 t
O49		 mnxib
x
r		 nTr
Zlatý Hor

ManželkaKleopatra I. Syra - dcera selukovského krále Antiochos III. Megáse
M23tG15V30
N16
N16		 <
X7lG4V4p
D46
V30		 G4t
H8
>
PotomciPtolemaios VI. Filométor , Ptolemaios VIII. Euergetés II., Kleopatra II.
OtecPtolemaios IV. Filopatór
MatkaArsinoé III.
Narození29 March 209 př. n. l.
Úmrtí180
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptolemaios V. zvaný Epifanés („nalezený“, řecky Πτολεμαίος E' ὁ Ἐπιφανής) byl synem Ptolemaia IV. Filopatóra a Arsinoé III. [p 1] a pátým egyptským faraonem z dynastie Ptolemaiovců. Ptolemaios V. se stal králem už v pěti letech, faraonem byl korunován v Memfis až po dovršení věku ~14 let v roce 196 př. n. l. Do jeho dospělosti za něho vládli regenti, Agathokles a Sosibios, za jejichž faktického panování bylo království značně ochromeno. K oslavě korunovace Epifanése v 26. března 196 př. n. l. byla kněžským shromážděním vydána trojjazyčná Memfiská stéla, častěji uváděná jako Rosettská deska.

Vláda

Ostrov a chrám Philae, po dokončení Asuánské přehrady 1902, snímek 1906
Chrám Arensnuphis-Dedun, postavený králem Núbie Arqamani a faraonem Ptolemaiem V. na ostrově Agilkia
Stříbrná tetradrachma vydaná ~200-199 př. n. l.
Kleopatra I. Syra, manželka Ptolemaie V.

Když zemřel Ptolemaios IV., byl jeho syn ještě pětiletý chlapec. Dva hlavní oblíbenci zemřelého krále, Agathoklés a Sosibius se obávali, že by si královna vdova Arsinoé III. mohla přisvojit regentství nad příliš mladým králem Ptolemaiem pro sebe, proto ji oba dvořané dali zavraždit, ještě před tím, než se dozvěděla o smrti svého manžela a Agathoklés se Sosibiem si tak zajistili pozici regentů, a tím i vládu v zemi pro sebe. Domácí politicko-sociální situaci a také mezinárodní postavení Egypta zdědil po svém otci, který řídili ministři Agathoklés a Sobisios a na ně navázané byrokratické struktury, včetně kněží v dominantních chrámech. Helénistický systém koncem třetího století neměl ve východním Středomoří příznivou konstelaci a schopností, které by Filipa V. Makedonského a Antiocha III. zadržely nebo je porazily. [p 2] Pokud by se (pátou) syrskou válku, která zachvátila region po zimě 203/202, nepodařilo ukončit, je pravděpodobné, že by celý systém zničila vláda dvou neschopných králů Ptolemaios IV.- V. [1] Je nepravděpodobné, že by samotný Ptolemaiovský režim dlouho udržel účinnou sebeobranu. Byl na pokraji vojenského a politického kolapsu, s dítětem na trůnu, neustálou a násilnou politickou nestabilitou v hlavním městě Alexandrie a masivním povstáním Egypťanů v Horním a středním Egyptě proti řecké nadvládě.
V roce 194 př. n. l. po dlouhodobém vyčerpávajících bojích, skončila pátá syrská válka (202-196 př. n. l.) smlouvou mezi Ptolemaiem V. a Antiochem Megasem a zpečetěna sňatkem šestnáctiletého faraona Epifanése s desetiletou syrskou princeznou Kleopatrou. [p 3][2] Bývalá ptolemaiovská území v Malé Asii opět ovládli Seleukovci. [3]

Vzpoura 206-186 př. n. l.

Příčiny rozsáhlých rebelií byly vyvolány neúměrnou daňová zátěží domácí populace, již za vlády Ptlemáia IV. a její neustálé zvyšování v důsledku enormních nákladů na vojenské výdaje a ozbrojené střety, zejména s tradičními Seleukovci, ale také etnická nevraživost mezi bohatou řeckou populací, soustředěnou převážně v Dolním Egyptě a sídle vlády v Alexandrii. Zároveň k tomu přispěly nepříznivé roky nízkých průtoků v Nilu s důsledkem na neúrodu a lokální hladomory.[4] Vzpoura vypukla již v roce 206 př. n. l. v Alexandrii a pro mladistvého následníka to bylo neblahé dědictví. Nicméně v roce 202 př. n. l. se generál a velitel města Pelusium Tlepolemos[p 4] [2] postavil do čela potlačení vzpoury v Alexandrii, která skončila smrtí regenta Agathokla a několika jeho stoupenců z rukou alexandrijské lůzy a Tlepolemos se povýšil do pozice regenta. Zde se však příliš jako voják neosvědčil a postupně byl nahrazen regentem a Aristomenésem.[p 5] [2]Koncem roku 197 př. n. l. se vzpouru v Alexandrii podařilo potlačit, vzbouřenci byli odvedeni do Memfis, kde k příležitosti oslav korunovace Ptolemáie V. Epifanése, byli popraveni. [3]
Vzpoura se však již od roku 205 př. n. l. také rozšířila i do Horního Egyptu a v Tébách se ujal vlády Horonnphoris, [p 6], který se prohlásil faraonem[5]

Vzpoura v Horním Egyptě
časový vývoj 206-186 př. n. l.[5]
Období př. n. l. Hlavní aktéři Vývoj událostí
206-205-200 Iniciace vzpoury v Horním Egypu v Edfu,
poslední datace potvrzení
o zaplacení daně Ptolemaiovi IV.		 Vůdci Har-wennefer (Horonnphoris) a Ach-Wennefer (Chaennopheris);
Horennpheris se prohlásí faraonem v Thébách
200-199 Protiofenziva vojenských jednotek
Ptolemaie V. Epiphanése, a smrt Harannphories;
vedení protiofenzivy převzal
Aristomenes z Alyzia[p 7];		 Vůdcem se stal Chaennophris a zastavil
řecké vojanské jednotky u Lycopolis v postupu na jih.
194-191 Chaennophris se prohlásil faraonem v Thébách;
Ptolemaiovská vojska opět ovládla Théby		 Chaennophris uprchl patrně do Nubie
186 Konečná porážka zbytků rebelů Chaennophrise
vládními vojsky pod vedení generála Kammose		 Obnovení vlády Ptolemaie V.
a kruté potrestání pochataných rebel

Na stéle v chrámu v Philae, s dvojjazyčným textem, je zapsáno:[6][7]

„ Když bylo jeho Veličenstvu ústy přítele Jeho Veličenstva, který miluje krále, oznámeno náčelníkem kavalérie Aristonikos synem Aristonikos ohledně Kommose, který je jedním z prvních přátel Jeho Veličenstva: „Bitva se odehrálo na jihu v oblasti Théb s bezbožným mužem, ďáblem bohů Hr–wnf a jednotkami Etiopanů, kteří se s ním spojili, zabili je a zajali tyto zlé muže naživu. Rebel proti bohům, Hr-wnf, ten, kdo vedl válku v Egyptě, shromažďoval drzé lidi ze všech oblastí kvůli jejich zločinům, dělali strašné věci guvernérům nomů, znesvětili chrámy, poškodili božské sochy, obtěžovali kněze a potlačili obětiny na oltářích a ve svatyních. Plenili města a jejich obyvatelstvo, ženy a děti nevyjímaje, a v době anarchie páchali nejrůznější zločiny. Ukradli daně nomům, poškodili zavlažovací zařízení. “
— [5][8]

Reformy jako důsledek ukončení vzpoury

Rozsáhle vzpoury, které zasáhly celý Egypt a vyčerpávající občanská válka, vedly vládce k zavedení reforem v řadě oblastí, které také byly včleněny do textu Menfiské respektive Rosetské stély[p 8] , vydané kněžským synodem 27.3.196 př. n. l., souhrnně popisuje Clarysse.[5]

  • Daně z ekonomické produkce nebudou přímo chrámů coby nájemcům, ale centrále, místo daně farmáři platí nájem z dlouhodobě pronajatých či osobně vlastněných polností přímo královské fiskální správě, faraon pak určuje co z toho obdrží chrámy.
  • Čtyři tisíce vojenských veteránů obdrží půdu v oáze Fajúm, kromě toho podél nilského toku budou zřízeny nové vojenské garnizóny s plným centrálním zabezpečením.
  • Celková administrativní správa bude úžeji spjat s vládou; je ustanovena hierarchie úředníků a zástupců krále na venkově. V Horním Egyptě je ustanoven generální guvernér s rozsáhlými pravomocemi. První guvernérem byl Kammose, ten který v oblasti finálně potlačil vzpouru.
  • Byla vyhlášen všeobecná amnestie "Habeas corpus" pro uprchlíky, policisty aj. a odpuštěny dluhy z nezplacených daní užívání královských pozemků.
  • Je zakázáno uvěznit osobu pro soukromé účely, případně obvinění předstupuje před úředně ustanoveného soudce.

Je však otázkou jak tyto reformy byly zavedeny a trvale dodržovány, zejména, když se uváží, že konečná porážka rebelů v Horním Egyptě je datována až k roku ~186 př. n. l. a následníky respektovány.
Nápisy na Rosettské desce jsou napsán ve dvou jazycích, Egyptštině a Řečtině. Část psaná hieroglyfy je zlomková a její překlad obsahuje texty podobné textům z knihy mrtvých, obřadní, ceremoniální procesy. Druhá část v démotickém písmu, používaném v Ptolemaiovské době, je psána konvenčním zkratkovým způsobem, zkrácená a upravená, je formou hieratického znaku, nebo kurzívní forma hieroglyfického písma, která se používala v Ptolemaiovské době. Řecká část je psána obyčejnou unciálou. Některé části jsou poškozeny a obtížně čitelné, nicméně byly rekonstruovány z kopie zmíněné stély[p 9] a stély nalezené v roce 1898 v chrámu v Philae "Nubayrah decree". Srovnávací analýza textů naznačuje, že originální text byl sepsán v démotickém písmu a řecký a hieroglyfický zápis byly druhotné, překladem démotického textu.[9] V úvodní části Rosettské desky jsou oslavné pasáže vztahující se k faraonovi, jeho titulatuře, ochranným bohům. Závěry plynoucí z textů byly již zmíněny v práci Clarysse.[5]

Epilog

Od počátku Ptolemaiovské dynastie, když její zakladatel Ptolemaios I. Sotér ještě coby jmenovaný satrapa (~312 př. n. l.) a musel obhájit vládu nad Egyptem, získanou jako dědictví po Alexandru Velikém, se celé další vlády potýkaly v vzájemných rozbrojích se střídavým úspěchem. Neuralgickým bodem byla Malá Asie a nejčastěji pásmo kolem severního pobřeží včetně Sýrie, také označovaná jako Hórava cesta,[10] která spojovala Egypt s Kanaánem a zabezpečovaná pevností Tjaru v okolí současného města El-Qantara.[11]. Z historie jsou známy opakované Syrské války, první z období Ptolemaia II. až šestá 170-168 př. n. l. za vlády následníka Ptoleemaie VI., než se dosáhlo relativního uklidnění. Do mocenských zájmů již aktivně zasahovala Římská republika. Ostatně římský vyslanec Marcus Aemilius Lepidus působil v Alexandrii již za vlády Ptolemaie V.[2] , kdy již Egypt pozbyl svá území v Malé Asii. Za vlády Ptolemaie V. úpadek říše pokrčoval.
Ptoelemaios V. Epifanés zemřel 180/1 př. n. l. za nejasných okolností, jeho posmrtné úložiště nebylo nalezeno.[2] Na trůn byl dosazen jeho nezletilý šestiletý syn Ptolemaios VI. Filométor a praktickou vládkyní - regentkou byla jeho matka Kleopatra I. Historie jakoby se opakovala.

Vstupní brána do chrámu v Philae; reliéfy Ptolemaios V. s obětinami a skupinou bohů;
vlevo nahoře s manželkou Kleopatrou I. za ní bohyně Ptah-Tatenen

Poznámky

  1. ↑ dcera of Ptolemy III and Berenice II.
  2. ↑ v roce 202-203 př. n. l.uzavřeli tajnou spojeneckou smlouvu
  3. ↑ Ministr Aristomenésem se vládci znelíbil a byl bolehlavem otráven
  4. ↑ Rodilý Peršan, vojenský guvernér v Pelusium
  5. ↑ Syn Menease z Acarnaia Řecko, 204/3 př. n. l. kněz v Alexandrii
  6. ↑ Také jménem Hermachis, vládl v Horním Egyptě 205-197 př. n. l.[1]
  7. ↑ Ministr vlády Ptolemais V.
  8. ↑ Počet citací, věnovaných Rosettské desce je nepřehledně rozsáhlý
  9. ↑ nalezená poblíž města Damanhur,

Reference

  1. ↑ LLOYD, Alan. The Ptolemaic Period (332-30 BC). in: The Cambridge Ancient History vol. VI. [s.l.]: Cambridge University press, 2008. S. 388. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d BEVAN, Edwin. A History of Egypt under the Ptolemaic dynasty [online]. London: Methuen&Co.Ltd, 1914. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b WELLNER, Luděk Václav. Z makedonských hor na trůn faraonů. Praha: Nakladatelství Epocha, 2011. ISBN 978-80-7425-070-5. S. 204–206. 
  4. ↑ ECKSTEIN, Artur. Mediterranean Anarchy, Interstate War, and the Rise of Rome [online]. Los Alamos: University Berkeley, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e CLARYSSE, Willy. The great revolt of the Egyptians (205–186 BC) [online]. Berkeley: University of California, 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MÜLLER, Max. Bilingual Decrees of Philae [online]. Washington: Carnegie Institue, 1920. S. 59–88; 126–134. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MINAS, Martina. Die Pithom-Stele Chronologische Bemerkungen zur frühen Ptolemäerzeit [online]. Mainz: Aegyptiaca Treverensia, 1994. S. 204-212. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ MCGING, Brian. Revolt Egyptian Style. Internal Opposition to Ptolemaic Rule. [online]. Dublin: Papyrusy: ArchPF 43 (1997) pp. 273-314 et pl. IV. No: 1997-0487. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ BUDGE, Wallis. Rosetta stone [online]. London: British Museum, 1922. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ AL-AYED, Abdul Rahman. Tharu:Starting Point on the Ways of Horus [online]. University of Toronto, 2000. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-11. (anglicky) 
  11. ↑ El-Qantara, Tel Abu-Seifa map [online]. (30°51‘24”S 32°19‘08”V). Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ptolemy V Epiphanes (jen do verze z 2007) na anglické Wikipedii.

Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců
Předchůdce:
Ptolemaios IV. Filopatór 		205 - 181 př. n. l.
Ptolemaios V. Epifanés 		Nástupce:
Ptolemaios VI. Filométor

Read other articles:

Daftar kota di Aljazair

Berikut adalah daftar kota di Aljazair dengan lebih dari 100.000 penduduk, dan kota kecil dan desa dengan lebih dari 20.000 penduduk, untuk daftar semua 1.541 komune di Aljazair, lihat daftar komune di Aljazair, dan untuk kode pos suatu kota Aljazair, lihat daftar kode pos di Aljazair. Peta Aljazair 1. Aljir (3,5 juta penduduk) 2. Oran (771,000 penduduk) 3. Constantine (507,000 penduduk) 4. Annaba (383.000 penduduk) 6. Blida (264.000 penduduk) Daftar kota di Aljazair dengan lebih dari 100.000...

 

Mrs. Beeton's Book of Household Management

1861 book by Isabella Beeton Mrs. Beeton's Book of Household Management Title page: the first edition did not use the Mrs. of later editions.AuthorIsabella BeetonLanguageEnglishSubjectCookeryGenreManualPublisherS. O. Beeton PublishingPublication date1861TextMrs. Beeton's Book of Household Management at Wikisource Mrs. Beeton's Book of Household Management, also published as Mrs. Beeton's Cookery Book, is an extensive guide to running a household in Victorian Britain, edited by Isabella Beeton...

 

اليونان البيزنطية

اليونان البيزنطيةمعلومات عامةالمنطقة الإمبراطورية البيزنطية اليونان الرومانية تعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات يتطابق تاريخ اليونان البيزنطية بشكل رئيسي مع الإمبراطورية الرومانية الشرقية أو الإمبراطورية البيزنطية. خلفية: اليونان الرومانية أصبحت شبه الجزيرة الي�...

Lillie Stella Acer Ballagh

Lillie Stella Acer Ballagh Lillian Lillie Stella Acer Ballagh Farmer (died April 30, 1938) was the founder of Matinee Musical Club, Los Angeles. Early life Lillian Lillie Stella Acer was born October 30, in Rochester, New York, the daughter of John Acer and Maria Foster. [1] Career Lillian Ballagh Farmer Before moving to Southern California, Ballagh was for three consecutive years the president of the Schumann Club in Chicago. [1] [2] Ballagh was the founder of Matinee...

 

Herbert Paus

American illustrator Herbert Paus Herbert Andrew Paus (1860 – 1944) was an American illustrator who was inducted into the Society of Illustrators Hall of Fame in 2005. He was particularly associated with the magazine Popular Science, for whom he produced all the covers from mid-1927 to early 1931.[1] References ^ Herbert Paus - Society of Illustrators. Societyillustrators.org. Retrieved 7 April 2018. External links Media related to Herbert Paus at Wikimedia Commons Herbert Paus. Ame...

 

Screen Actors Guild Awards ke-21

Screen Actors Guild Awards ke-21DeskripsiPenampilan film dan televisi waktu perdana terbaikTanggal25 Januari 2015 (2015-01-25)LokasiShrine AuditoriumLos Angeles, CaliforniaNegaraAmerika SerikatDipersembahkan olehSAG-AFTRADiberikan perdana1995Situs webwww.sagawards.orgSiaran televisi/radioSaluranTNT dan TBS← ke-20 Screen Actors Guild Awardke-22 → Screen Actors Guild Award Tahunan ke-21, yang menghargai pengabdian terbaik dalam penampilan film dan televisi untuk tahun 2014, dip...

Lambang Botswana

Lambang Botswana Lambang negara Botswana adalah lambang resmi dari Botswana. Format terkini lambang ini diresmikan pada 25 Januari 1966. Struktur Perisai tengah disokong dua ekor zebra. Bentuk perisai mengikuti perisai tradisional Afrika Timur. Di bagian atas perisai terdapat tiga roda yang melambangkan industri. Tiga gelombang air menyimbolkan air, dan menunjukkan motto nasional: pula, yang berarti hujan, atau juga berarti keberuntungan, dan merupakan nama uang nasional. Motto ini juga melam...

 

Jens Salumäe

Estonian Nordic combined skier and ski jumper Jens SalumäeBorn (1981-03-15) 15 March 1981 (age 43)Tallinn, Estonia[1]Height5 ft 9 in (1.75 m)Ski clubPuijon HihtoseuraPersonal best197mWorld Cup careerSeasons2002–2007Updated on 13 January 2012. Jens Salumäe (born 15 March 1981)[1] is an Estonian former ski jumper and nordic combined skier who has been competing since 2002. He finished 23rd in the individual large hill event at the 2006 Winter Ol...

 

Battle of Lund

1676 battle of the Scanian War Battle of LundPart of the Scanian War Battle of Lund by Johann Philip LemkeDateDecember 4, 1676LocationLund, SwedenResult Swedish victoryBelligerents Swedish Empire Denmark–NorwayCommanders and leaders Charles XI S. Grundel-Helmfelt Johan Galle  † O. W von Fersen  (POW) H. von Burghausen  † Christian V F. von Arensdorff C. von Arensdorff (DOW)Strength 8,000:[1] 2,000 infantry6,000 cavalry12 cannon 13,000:[2] 6,30...

نسبة الضحايا المدنيين

هذه المقالة يتيمة إذ تصل إليها مقالات أخرى قليلة جدًا. فضلًا، ساعد بإضافة وصلة إليها في مقالات متعلقة بها. (يونيو 2022) في النزاعات المسلحة، فإن نسبة الضحايا المدنيين (أيضًا نسبة الوفيات بين المدنيين، ونسبة المدنيين إلى المقاتلين، وما إلى ذلك) هي نسبة الخسائر المدنية إلى خسائ...

 

瓜达拉哈拉 (墨西哥)

瓜达拉哈拉GuadalajaraAtemaxac城市从左至右、至上而下：天际线、圣体赎罪神殿（西班牙语：Templo Expiatorio del Santísimo Sacramento）、瓜达拉哈拉济贫院（西班牙语：Hospicio Cabañas）、瓜达拉哈拉大教堂、瓜達拉哈拉拱門（西班牙语：Arcos de Guadalajara）、La Minerva环岛、迪哥拉多剧院（西班牙语：Teatro Degollado） 旗幟徽章綽號：La Perla de Occidente, La Perla Tapatía, La Ciudad de las Rosas, El Silicon ...

 

Baltic Air Policing

NATO air defence mission Baltic Air PolicingRoyal Air Force Eurofighter Typhoon (bottom) escorts Russian Air Force Su-27 Flanker (top) over the Baltic Sea in June 2014LocationEstonia, Latvia, and LithuaniaDate30 March 2004 – presentExecuted byNATOOutcomeOngoing The Baltic air-policing mission is a NATO air defence Quick Reaction Alert (QRA) in order to guard the airspace above the three Baltic countries of Estonia, Latvia and Lithuania.[1] Mission Ämari and Zokniai air bases i...

Giovan Carlo Iozzelli

Questa voce o sezione sull'argomento politici italiani non cita le fonti necessarie o quelle presenti sono insufficienti. Puoi migliorare questa voce aggiungendo citazioni da fonti attendibili secondo le linee guida sull'uso delle fonti. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. Giovan Carlo Iozzelli Deputato della Repubblica ItalianaLegislaturaVII GruppoparlamentareDemocrazia Cristiana CircoscrizioneFirenze-Pistoia Incarichi parlamentari Componente della VI Commissione (Fi...

 

Palais des sports de Lyon

Palais des sports de LyonPrésentationType Stade, lieu pour des événements (d), salle de concert, installation sportiveArchitecte Louis WeckerlinConstruction 1960-1962Ouverture 5 octobre 1962Usage Aréna, centre de vaccination contre le Covid-19 en France (d) (depuis le 14 janvier 2021)LocalisationPays FranceCommune Lyon (7e arrondissement)Adresse 350 Avenue Jean Jaurès69007 LyonAccès et transportStationnement Parkings gratuitsMétro   Stade de Gerland – Le LOUAutobus  Co...

 

Sado, Niigata

You can help expand this article with text translated from the corresponding article in Japanese. (February 2022) Click [show] for important translation instructions. View a machine-translated version of the Japanese article. Machine translation, like DeepL or Google Translate, is a useful starting point for translations, but translators must revise errors as necessary and confirm that the translation is accurate, rather than simply copy-pasting machine-translated text into the English W...

仙樂飄飄

  提示：此条目页的主题不是仙樂飄飄處處聞 (電影)。 仙樂飄飄Whatever Will Be, Will Be 基本资料导演張之亮[1]监制張之亮[1]制片范劍雄[註 1]曾志偉出品人[註 1]编剧阮世生林愛華[1]主演陳慧琳郭富城配乐黃霑雷頌德[1]主題曲《一切很美 只因有你》／陳慧琳摄影李屏賓[1]剪辑張兆熙[1]制片商電影人製作有限公司製作及出品[...

 

Flashbulb memory

Type of vivid, enduring autobiographical memory For the form of non-volatile computer memory, see Flash memory. A flashbulb memory is a vivid, long-lasting memory about a surprising or shocking event.[1][2] The term flashbulb memory suggests the surprise, indiscriminate illumination, detail, and brevity of a photograph; however, flashbulb memories are only somewhat indiscriminate and are far from complete.[2] Evidence has shown that although people are highly confident...

 

Prudnik Silesian dialect

Dialect of Silesian Prudnik Silesian dialect (4) within Silesian dialects The Prudnik Silesian dialect (Silesian: prudnicki djalykt Ślōnskij gŏdki, Polish: gwary prudnickie) is a Silesian dialect,[1] used in the parts of Prudnik County (Niemysłowice, Czyżowice, Rudziczka, Piorunkowice, Gmina Biała, Gmina Głogówek), Nysa County (Ścinawa Nyska, Pleśnica, Przydroże Małe, Puszyna, Piechocice, Stara Jamka, Rzymkowice), Głubczyce County (Klisino, Pomorzowice, Pomorzowiczki, Śc...

Matteo Politano

Matteo PolitanoNazionalità Italia Altezza170 cm Peso65 kg Calcio RuoloAttaccante Squadra Napoli CarrieraGiovanili 2004-2012 Roma Squadre di club1 2012-2013→  Perugia28 (8)[1]2013-2015 Pescara72 (11)[2]2015-2018 Sassuolo96 (20)2018-2020 Inter47 (5)2020- Napoli156 (26) Nazionale 2011-2012 Italia U-193 (0)2012-2013 Italia U-207 (3)2013 Italia U-212 (0)2018- Italia12 (3) Palmarès  Coppa dei Campioni CONMEBOL-UEFA ArgentoFinalissima ...

 

Starker–Leopold Historic District

Historic district in Iowa, United States United States historic placeStarker–Leopold Historic DistrictU.S. National Register of Historic PlacesU.S. Historic district Charles Starker HouseShow map of IowaShow map of the United StatesLocation101 and 111 Clay and 110 Grand Sts., Burlington, IowaCoordinates40°47′43″N 91°05′47″W / 40.79528°N 91.09639°W / 40.79528; -91.09639Area4.5 acres (1.8 ha)NRHP reference No.83000352[1]Added to NRHPF...