Projekt 183R

Projekt 183R / Třída Komar
	Čínský raketový člun typ 024 jako muzejní loď
Obecné informace
Uživatel	Sovětské námořnictvo
Typ	raketový člun
Lodě	SSSR: 112; Čína: ~100
Předchůdce	Projekt 183 / třída P6
Nástupce	Projekt 205 / třída Osa
Technické údaje
Výtlak	80 t (max.)
Délka	26,8 m
Šířka	6,4 m
Ponor	1,8 m
Pohon	4 diesely
Rychlost	40 uzlů
Posádka	11
Výzbroj	2× 25mm kanón (1×2); 2× SS-N-2A Styx (2×1)

Projekt 183R (v kódu NATO třída Komar) byla třída raketových člunů sovětského námořnictva z doby studené války. Jako první postavené raketové čluny vytvořily zcela novou kategorii rychlých útočných plavidel.^[1] Jejich hlavním úkolem bylo ničení hladinových lodí protivníka.

Stavba

Tento typ vyvinula Ústřední námořní konstrukční kancelář (CMKB) Almaz, tehdy ještě nesoucí označení CKB-5. V letech 1959–1965 bylo postaveno 112 člunů této třídy.^[2] Dalších cca 100 člunů postavila Čína jako typ 024 (jinak též třída Hoku a exportní varianta Hegu). Většina člunů byla brzy odprodána sovětským spojencům – například Alžírsku, Čínské lidové republice, Egyptu, KLDR a Vietnamu. Ruské námořnictvo již žádné čluny této třídy neprovozuje, v zahraničí však mohou být některé stále aktivní.

Konstrukce

Třída Komar využívala dřevěného trupu motorových torpédových člunů třídy P6. Hlavní výzbroj tvořily dva vypouštěcí kontejnery protilodních střel P-15 Termit (SS-N-2A Styx) na bocích trupu. Střely měly hlavici o hmotnosti 500 kg a dolet 46 km. Ve výzbroji je doplňovala věžička s 25mm dvojkanónem umístěná na přídi člunu.

Operační služba

Dva egyptské raketové čluny „504“ a „501“ třídy Komar odpoledne 21. října 1967 pomocí raket Styx potopily izraelský torpédoborec Ejlat. Bylo to první potopení nepřátelského plavidla řízenou střelou a zároveň bojový křest raketových člunů.^[3]^[4]

Uživatelé

Egyptský raketový člun (vpravo) s izraelským raketovým člunem třídy *Sa'ar 2* v roce 1976

Sovětský raketový člun projektu *183R* (NATO: *Komar*) při odpálení protilodní řízené střely P-15 Termit

Alžírsko Alžírsko

Alžírské námořnictvo – 6 člunů^[5]

Čína Čína

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády – 7–8 člunů ze SSSR.

Egypt Egypt

Egyptské námořnictvo – 8 člunů^[5]

Etiopie Etiopie

Etiopské námořnictvo – 2 čluny^[5]

Guinea Guinea

Guinejské námořnictvo – 3 čluny^[5]

Indonésie Indonésie

Indonéské námořnictvo – 12 člunů^[5]

Irák Irák

Irácké námořnictvo – 3 čluny^[5]

Severní Korea Severní Korea

Námořnictvo Korejské lidové armády – 18 člunů (6 dodáno ze SSSR, 4 složeny z dodaných dílů a 8 postaveno v domácích loděnicích).

Kuba Kuba

Kubánské revoluční námořnictvo – 12 člunů^[5]

Sovětský svaz Sovětský svaz

Sovětské námořnictvo

Sýrie Sýrie

Syrské arabské námořnictvo – 6 člunů^[5]

Vietnam Vietnam

Vietnamské lidové námořnictvo – 4 čluny^[5]

Odkazy

Reference

↑ Project 183R PTG Komar Class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-04-22 [cit. 2010-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ANDREJSEK, Tomáš. Katastrofy hladinových plavidel VMF SSSR – R–82. ATM. 2011, roč. 43, čís. 3, s. 85. ISSN 1802-4823.
↑ ZEINOBIA. 41 years on sinking the Eilat destroyer [online]. egyptianchronicles.blogspot.com, 2008-10-21 [cit. 2009-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ BETTS, Richard, K. Cruise missiles: technology, strategy, politics. Washington: Brookings Institution Press, 1982. Dostupné online. S. 381. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ Small missile boats, Project 183R, NATO: Komar Class [online]. Russianships.info [cit. 2025-08-12]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. (česko)
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. (česko)
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česko)