Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Program Ranger

Program Ranger
Základní popis
OrganizaceNational Aeronautics and Space Administration
Historie
Trvání19591965
KosmodromCape Canaveral Space Force Station
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sonda Ranger

Ranger bylo označení americké série devíti bezpilotních kosmických sond, určených pro výzkum Měsíce v letech 1961 až 1965.

Cíl programu

Program byl projektem Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku, který navazoval na nepříliš úspěšný průzkum Měsíce v rámci Programu Pioneer.[1] Měl přinést poznatky potřebné k chystanému přistání člověka na Měsíci. Projekt řídila organizace NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA).

Jednalo se o sondy, které měly dopadnout na měsíční povrch a krátce předtím poslat snímky pořízené šesti kamerami. Předpokládalo se, že dopadem se sonda zničí. U Rangerů 3 až 5 mělo dojít k měkkému přistání přístrojového pouzdra.

Celkové náklady na projekt dosáhly hodnoty 170 mil. USD

Stručně k sondám

K dopravě sond byla použita dvoustupňová raketa Atlas - Agena B. Všechny mise startovaly z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě.

  • Ranger 1, start v srpnu 1961, sonda zůstala na orbitě Země, neúspěch
  • Ranger 2, start v listopadu 1961, stejný osud jako předchozí mise
  • Ranger 3, start v lednu 1962, příliš rychle Měsíc přeletěla na orbitu Slunce, neúspěch
  • Ranger 4, start v dubnu 1962, první zásah Měsíce sondou USA, bez fotografií, úspěch částečný
  • Ranger 5, start v říjnu 1962, jako Ranger 3, neúspěch
  • Ranger 6, start v lednu 1964, zasáhla Měsíc, ale televizní přenos nefungoval, neúspěch
  • Ranger 7, start v červenci 1964, úspěšný přenos televizních snímků
  • Ranger 8, start v únoru 1965, stejně úspěšná jako předchozí sonda, 17. února 1965 pořídila tato bezpilotní sonda na Měsíci fotografie Moře Klidu. Akce se konala v rámci přípravy na mise programu Apollo, v tomto místě měla v budoucnu přistát posádka Apolla 11.
  • Ranger 9, start v březnu 1965, i ta poslala velice kvalitní snímky, tedy úspěšná

Konstrukce sond

Hmotnost všech sond byla v rozmezí 306 - 365 kg. Obsahovaly mj. panely slunečních baterií, chemické baterie s výdrží na 9 hodin letu, televizní aparaturu, dvě širokoúhlové a čtyři úzkoúhlé kamery.

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 268. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya