Polenské panství byla historická správní jednotka v Čáslavském kraji, spadající pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu (rodu). Polná byla největším panstvím v Čáslavském kraji a město Polná druhým největším městem v kraji, větší byla už jen Kutná Hora. V roce 1810 bylo sídlo panství přesunuto z Polné do Přibyslavi.

• 1242–1320 Prvními doloženými majiteli Polné byli Páni z Polné^[1]. Zakladatelem města Polná byl Jan z Polné. Spolu se svým bratrem Přibyslavem z Polné získal libický újezd, který začal kolonizovat. Dalším uvedeným majitelem tohoto rodu je uveden brněnský purkrabí Vikard z Polné.^[2].
• 1320–1329 V roce 1320 získal Polnou Jindřich z Lipé, po jeho smrti r. 1329 dědí jeho synové Bertold a Čeněk z Lipé
• 1329–1356 Polenské panství připadlo Bertoldovi a Čeňkovi z Lipé.^[3]
• 1356–1463 Ješek Ptáček z Pirkštejna směnil Hrad Sloup za panství Polná. Po něm panství připadlo jeho synovi Janu Ptáčkovi z Pirkštejna; po jeho smrti dědí panství syn Hynce Ptáček z Pirkštejna^[4] přikoupil r. 1434 k panství město Přibyslav, hrad Ronov a ves Silbersdorf (Stříbrné Hory). Po něm dědí jeho dcera Žofie Ptáčkovna.
• 1463–1468 sňatkem Žofie Ptáčkovny s Vitkorínem z Kunštátu a Poděbrad^[5]
• 1468–1479 Obsadil Polnou Jan ze Šternberka.^[6]
• 1479–1486 1. listopadu 1479 získal Viktorin z Kunštátu polenské panství zpět.
• 1486–1504 Koupil panství Jan Boček z Kunštátu^[6]
• 1504–1515 zdědil Hynek Boček z Kunštátu^[6]
• 14. prosince 1515 koupil panství Mikuláš Trčka z Lípy.^[7]
• 1516–1522 Převzal panství jeho bratr Burian Trčka z Lípy.^[7]
• 1522–1538 Zdědil syn Jan Trčka z Lípy^[7]
• 1538–1543 Koupil panství Karel Felix z Valdštejna a na Malé Skále; po něm dědí jeho dcera.^[8]
• 1543–1553 Panství přešlo na Elišku a dceru Kateřinu.^[8]
• 1553–1589 8. ledna 1553 se Kateřina z Valdštejna provdala Zachariáš z Hradce; r. 1562 připojil k panství ves Sázavu s dvorem a hamrem.^[8]
• 1589–1597 Zdědila druhá manželka Zachariaše z Hradce Anna Hradecká ze Šlejnic; o dědictví začal usilovat Adam II. z Hradce. Panství Polná připadlo Adamovi II. z Hradce, ten však musel Annu Hradeckou peněžně odškodnit.^[9]
• 24. listopadu 1596 zdědil Polnou jeho syn Jáchym Oldřich z Hradce.^[9]
• 1597–1621 Koupil Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu, po jeho smrti zdědili majetek jeho synové – Jan Polnou, Jindřich Přibyslav a Rudolf Choceň. Roku 1606 Jindřich Žejdlic zemřel a panství přešlo na bratra Jana. Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu zdědil veškeré statky po smrti bratra Jana r. 1609.^[10]
• 1621–1623 Panství skonfiskováno ve správě královského místodržícího Jaroslava Bořita z Martinic^[11]
• 1623–1636 Kardinál František Ditrichštejn koupil 7. ledna 1623 panství Polná^[12]
• 1636–1655 Maxmilián II. Ditrichštejn
• 1655–1698 Ferdinand Ditrichštejn
• 1698–1708 Leopold Ignác z Ditrichštejna
• 1708–1738 Walter Xaver z Ditrichštejna
• 1738–1781 Karel Maxmilián z Ditrichštejna
• 1781–1808 Jan Karel Ditrichštejn
• 1808–1854 František Josef Jan Ditrichštejn
• 1854–1858 Josef Ditrichštejn
• 1858–1864 Mauric Jan Ditrichštejn správce majetku Josefových čtyř dcer poslední mužský člen rodu.
• 1864–1899 Klotilda Ditrichštejnová^[12]
• 1899–1922 zdědily dcery Eduardina Khevenhüller-Metsch a Klotilda Festetics-Tolna^[13][14]

• r. 1434 Hynce Ptáček z Pirkštejna připojil k panství město Přibyslav, hrad Ronov a ves Silbersdorf (Stříbrné Hory r. 1654 uvedeny jako městečko).^[15]
• r. 1562 Zachariáš z Hradce připojil k panství ves Sázavu s dvorem a hamrem.^[16]
• r. 1684 připojen k panství statek Krucemburk^[17]

• r. 1695 připojen k panství statek Jitkov^[17]

Místa v panství Polenském z r. 1654, uvedená v berní rule

(Suma: 2 města, 2 městyse, 48 vesnic, 1140 Hospodářů)