Hrbov (Polná)

Hrbov
Náves v Hrbově
Náves v Hrbově
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPolná
OkresJihlava
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′21″ s. š., 15°44′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel278 (2021)[1]
Katastrální územíHrbov (7,16 km²)
Nadmořská výška510 m n. m.
PSČ588 13
Počet domů69 (2011)[2]
Hrbov
Hrbov
Další údaje
Webwww.hrbov.unas.cz
Kód části obce47953
Kód k. ú.647951
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrbov (německy Herbau) je místní částí města Polná. Nachází se 3 km severovýchodně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.

Název

Název Hrbov nejspíš vznikl jako přivlastňovací jméno Hrbův dvůr od osobního jména Hrb.[3] V roce 1318 obec nesla název Hyrbow, 1480 Hrbov, a v letech 1547 a 1654 Hrbow.[3]

Historie

Majitelem osady v roce 1318 se stal Vikart z Polné,[4] v roce 1356 obec patří k polenskému panství.[4] V roce 1380 vydal Jan Ptáček z Pirkštejna dekret, kterým udělil svobodnické právo Václavu Dvořákovi z Hrbova a jímž jeho rod zbavil poddanství.[4] V roce 1502 byla místním vydána tzv. „odúmrtní listina“, která povolovala právo odkázat majetek komukoliv.[4]

V letech 1869–1880 spadal Hrbov pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův), v letech 1961–1988 patřil pod okres Jihlava. 1. ledna 1989 se stal místní části města Polná, do té doby byl samostatný.[5]

Přírodní poměry

Hrbov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jihozápadně od Špinova a 6,5 km jihozápadně od Nížkova, 9 km západně od Poděšína, 6 km severně od Záborné, 3 km severovýchodně od Polné a 3 km jihovýchodně od Brzkova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Havlíčkobrodské pahorkatiny a jejího podcelku Hornosázavská pahorkatina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů. Nejvyšším bodem je Věčný vrch s 573 m n. m. a můžeme jej nalézt 1 km severně. V okolí se rozprostírají lesy Vrší, Mastník, V Koloví a V Končinách.[7] Před obcí teče Skrýšovský potok, jenž se následně vlévá do rybníka Kukle a dále do řeky Šlapanky. Další rybník, Baba, se nachází na jižním okraji obce. V roce 1996 tu byl vybudován třetí rybník Doubrava, který se využívá jako koupaliště.

V zahradě u domu čp. 67 roste památný 22metrový dub zimní, jehož stáří bylo roku 2009 odhadováno na 220 let.[8]

Obyvatelstvo

V roce 1850 zde žilo 322 obyvatel a stálo 47 domů.[4] V roce 1903 zde žilo 359 obyvatel v 55 staveních. Podle sčítání 1921 zde žilo v 58 domech 364 obyvatel, z nichž bylo 178 žen. 362 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 360 římských katolíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[9]

Narodil se tu katolický kněz a církevní hodnostář, Jan Brabec (1877–1949).[4]

Vývoj počtu obyvatel Hrbova[10][11]
Rok 1836 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 364 322 379 376 357 359 363 364 351 262 244 246 248 227 242

Hospodářství a doprava

V obci sídlí penzion Marek, obchod Jednota, spotřební družstvo Velké Meziříčí – COOP a kamenolom – jediný v celém mikroregionu a těží se tu durbachit. Obcí prochází silnice II. třídy č. 352 z Polné do Nížkova.[12] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Havlíčkův Brod, Přibyslav, Polná, Měřín, Arnolec, Jihlava a Brzkov.[13] Obcí prochází cyklistická trasa č. 16 z Brzkova do Polné.

Školství, kultura a sport

Děti dojíždějí do Základní školy Polná. Sídlí zde místní knihovna.[14] Působí zde Myslivecké sdružení Brzkov – Hrbov, které bylo založeno roku 1957 a v roce 2007 mělo 17 členů.[15] V obci působí Sbor dobrovolných hasičů, jenž byl založen v roce 1903.[16] Přibližně 1 kilometr za obcí ve směru na Polnou byla mezi poli vybudována přistávací plocha pro lehká sportovní a práškovací letadla.

Pamětihodnosti

Kaple na návsi

Do poloviny 20. století tu fungoval mlýn „U Dobrovolných“. Nedaleko obce stojí smírčí kámen (87-40-30 cm), na němž je vytesán masivní kříž a podle místních pověstí byl zbudován na památku smrti sedláka, kterého napadlo divoké prase.[17] V horní části vsi se dochovalo několik lochů – sklepů pro ukládání brambor. Z architektonického hlediska si zde cení zděného statku (čp. 39) s výjimečnou platickou výzdobou z počátku 19. století ve štítu obytného domu. V katastru obce také stojí prastarý dub, jenž patří mezi státem chráněné památné stromy.

V roce 2002 postavili v blízkosti požární nádrže kapli svatého Vavřince.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 767. 
  4. ↑ a b c d e f PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Hrbov, s. 32. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 176. 
  6. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Hrbov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Dub v Hrbově [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 58. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 568–569. 
  11. ↑ PLAŠIL, Filip. Historie děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Polná: Nakladatelství Linda – Jan Prchal Polná, 2007. Kapitola Historie v datech, s. 28. 
  12. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  13. ↑ Hrbov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. [ARRIVA VÝCHODNÍ ČECHY Dostupné online]. 
  14. ↑ MÍSTNÍ KNIHOVNY [online]. Husova knihovna Polná, 2012-01-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Myslivecké sdružení Brzkov – Hrbov [online]. OÚ Brzkov, 2007-05-01 [cit. 2014-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-17. 
  16. ↑ PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Polná, s. 34.
  17. ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Příměstské části, s. 40. 

Externí odkazy

Části města Polná
Části obce
Ostatní