Východní polovina byla obnovena, v jejím držení se vystřídali Hynek z Popůvek a jeho dcera Markéta, Oldřich Přepický z Rychemberka, Vilém, Jan a Fridrich Dubčanští ze Zdenína, Bernard Drnovský z Drnovic a Vilím Jedovnický ze Želetavy. Roku 1576 získal Podomí majitel Račic Hanuš Haugvic z Biskupic a ves se tak stala natrvalo součástí račického panství. Roku 1580 panství koupil Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, ale již jeho synovci Hanušovi bylo roku 1620 zkonfiskováno. Po něm se v držení panství a tedy i Podomí střídala cizí šlechta až do roku 1850, kdy se stala vesnice součástí okresu Vyškov. Součástí obce se stal katastr zaniklé vesnice Hamlíkov, která byla uvedena v roce 1596 jako pustá. Značný hospodářský rozvoj obce v 19. století znamenala textilní manufaktura rodu von den Bruchů, jehož zakladatel Jakob Leonard přišel do Podomí z města Eupen.[6]
První soupis všech obyvatel se uskutečnil roku 1832. Podomí mělo v té době 65 domů, 415 obyvatel – z toho 212 mužů a 203 žen. V roce 1869 se Podomí stalo samosprávnou obcí, roku 1868 byla ve vsi zřízena škola. Roku 1880 došlo ke zřízení četnické stanice. V roce 1888 byla zahájena stavba nové obecné školy a založen také sbor dobrovolných hasičů. Za druhé světové války se stalo Podomí součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a bylo násilně vystěhováno. Nedaleko vesnice byly zbudovány betonové bunkry, které sloužily ke zkouškám při střelbách na pohyblivé cíle. Na konci druhé světové války stál za obcí zničený tank Tiger II, který předtím kryl ústup německých jednotek u Ruprechtova.[7] Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.
Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 417 obyvatel. Z nich bylo 211 mužů a 206 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,2 let. Dle sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 413 lidí. Nejvíce z nich bylo (18,6 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 16 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 4,1 %. Z celkem 347 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,9 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 10,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 207 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92,8 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 74,9 % patřilo mezi zaměstnance, 3,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 47,2 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[8] Úhrnem 195 obyvatel obce (což je 47,2 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 96 obyvatel bylo Moravanů a 1 Slovák. Celých 173 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[8]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[9][10][11][12]
Místní části
1791
1834
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
část Podomí
184
424
501
540
593
612
673
602
548
493
495
465
482
435
422
413
421
Počet domů
část Podomí
29
65
67
68
93
96
100
104
111
118
117
111
123
137
151
161
173
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Náboženský život
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Krásensko. Ta je součástí děkanátu Vyškov – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 142 obyvatel obce (34 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 125 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 118 obyvatel k římskokatolické církvi (29 % ze všech obyvatel obce). Úhrnem 98 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 173 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[8]
Obecní správa
Mezi lety 1869–1963 Podomí bylo obcí v okrese Vyškov. V letech 1964–1990 patřilo jako část obce ke Krásensku-Podomí a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[13]
↑Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha I, č. 23 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-02]. S. 2. Dostupné online.
↑HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 267.
↑Ervín Černý-Křetínský: Kronika Podomí. Obecní úřad Podomí, 1999, ISBN80-238-4986-7.
↑Panzerkampfwagen 182 VI Ausf.B Tiger 2 (Koningstiger) [online]. Portál Vojna.net, 2010, rev. 2010 [cit. 2014-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
↑ abcPodomí (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-04]. Dostupné online.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 437.Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.