Eupen je hlavní a největší město Německojazyčného společenství Belgie, které zahrnuje dalších osm obcí. Je také sídlem vlády a parlamentu Německojazyčného společenství. Obyvatelstvo je z 90 % germanofonní.
Město leží u německých hranic přibližně 15 km od Cách a nedaleko oblasti Hautes Fagnes. Jeho nadmořská výška se pohybuje zhruba v rozmezí 250–350 m. Dělí se na Horní město (Oberstadt) s hlavními památkami a obchodními centry a Dolní město (Unterstadt) u řeky Vesdre.
Historie
První zmínka o Eupenu a kapli svatého Mikuláše ve vévodství Limburk pochází z roku 1213. Po bitvě u Worringenu roku 1288 bylo vévodství Limburk včetně Eupenu připojeno k vévodství Brabant. Roku 1387 se Brabant a Limburk staly majetkem Burgundska a téhož roku byl Eupen zcela vypálen během války s vévodstvím Geldern. Během 14. a 15. století se rozšířila řemesla, z nich až do 19. století byla významná produkce vlněného sukna.
Od šesté reformy belgické federace zde sídlí vláda a parlament Německojazyčného společenství Belgie, [1]v posledních dvaceti letech také Euregion Maas-Rhein.
Památky
Sídlo vlády a parlamentu DGB
Sídlo vlády a parlamentu Německojazyčného společenství Belgie - trojkřídlý barokní palác s dvorem, projektoval architekt J.J. Couven jako rezidenci soukeníka Niklase Josefa Granda Ry (1761–1763), do roku 1978 zde byla pošta.
Hrad Stockem - poprvé zmíněn r. 1172, několikrát pobořen, bergfrít z roku 1502 je nejstarší částí stavby, přestavby z 18. a 19. století, barokní kaple sv. Michala (1727), soukromý - nepřístupný
Kostel sv. Mikuláše, trojlodní barokní stavba z let 1721-1729, hlavní římskokatolický chrám města
Kaple sv. Lamberta, raně barokní z roku 1690, nejstarší chrám ve městě
"Klösterchen" - barokní stavba kláštera z roku 1752, cášský architekt J.J. Couven ji navrhl jako dům pro soukeníka Verckena, roku 1857 adaptována na klášter františkánek Svaté rodiny, nyní domov seniorů, kaple s kryptou, ve které je hrob zakladatelky řádu Josefíny Koch (1815-1899)
.jpg)
