PROFILPELAJAR.COM

Podkrkonošské nářečí (někdy nazývané krkonošské) je specifické nářečí českého jazyka, užívané přibližně na území národopisné oblasti Podkrkonoší a Krkonoš – tj. zejména v okrese Semily, v jižní a východní části okresu Jablonec nad Nisou a v severozápadní části okresu Trutnov. Je příbuzné s podještědským nářečím, které se užívá v jižní oblasti Liberecka.^[1]^[2] Řadí se k severovýchodočeské nářeční oblasti češtiny (stejně jako např. blízké kladské nářečí), některé níže uvedené znaky jsou shodné pro celou tuto skupinu.

V lexiku se objevuje vliv němčiny, ve fonologii vliv polštiny (slezštiny).

V běžné mluvě se používalo až do 70. let 20. století, postupně však mizí (ačkoli některé prvky nebo výrazy mohou přetrvávat nadále) – poslední enklávy se uvádějí v oblastech Mrklova a Poniklé. Kromě několika (většinou dříve vydaných) knih je nářečí prakticky nedostupné v tištěných či elektronických médiích, téměř se neužívá ani v populárním večerníčkovém televizním seriálu Krkonošské pohádky. V nářečí jsou ale natočeny některé televizní pohádky, viz část Nářečí v umění.

Typické znaky

Nářečí se vyznačuje následujícími znaky:^[3]^[4]

Slabikotvorné souhlásky r a l se zvýrazňují předloženým e nebo ә – při hovoru zpěvavě prodlouženým, v písemné podobě však bez čárky (slabikotvorné souhlásky tedy ztrácejí svoji slabikotvornost). Později se to mnohdy projevuje jen prodloužením souhlásky (vŕčeť, pĺno).

Příklad: Kerkonoše = Krkonoše, smerkovy perkynko = smrkové prkénko, pelná = plná, berzy = brzy^[2]

Některé dlouhé samohlásky v poslední slabice slova se zkracují a slabikotvorné souhlásky se mohou i vypustit.

Příklad: řemesnik = řemeslník

Dlouhé ú se diftongizuje na ou i v násloví (během historického vývoje češtiny k tomu došlo jen v ostatních pozicích).

Příklad: outery nebo outerek = úterý

Souhláska v se mění na u (na konci slabik po samohlásce) nebo na obouretné w (před samohláskou).

Příklad: poudám = povídám, prauda = pravda^[2], neujeďal = nevěděl, woni uwiděj = oni uvidí
(pozn.: v psaném textu se často v a w nerozlišují)

Souhlásky d a t se často vypouštějí; následuje-li n, ň nebo l, bývá zdvojeno.

Příklad: serce = srdce, prállo = prádlo, hnelle = hnedle,^[2] honně = hodně, voň ňákejch = od nějakých

Při spřažení …vě… se v vypouští a zůstává jen j.

Příklad: dje = dvě

Změkčování t na ť (zejména zakončení infinitivu)

Příklad: spratěk = spratek, srounať = srovnat, bejť = být

Používání „tvrdého l“, obdobného polskému ł.

Příklad: łžice = lžíce (též wžice)

Odlišné koncovky některých pádů.

Příklad: 3. pád k tátoj = k tátovi, 7. pád s tátem = s tátou, se łžicej = lžící

Nepřehlasované podoby v příčestí minulém

Příklad: běžal = běžel, seďali = seděli, voperšalej = opršelý

Změna nn → dn

Příklad: Adna = Anna

Zbytky výslovnosti tvrdého y v příčestí minulém slovesa být (byl…) - někde i jeho změna na ә: to bәlo

Změna b → m před n a ň:

Příklad: modlitemna = modlitebna, velemní = velební, daremná = darebná

Často zánik j na počátku slov před i:

Příklad: itŕnice = jitrnice

Přípona -iště u osob, zvířat nebo věcí (ve zlobě), přípona -če u dívčích jmen

Příklad: kočiště = kočka, Anetiště = Aneta, Anče = Anna

Další, nepravidelné odlišnosti.

Příklad: kůsa = kosa, kůtě = kotě (ale koza nebo kopec se již nemění), ďůče = děvče, dámno = dávno, círa = dcera, hneska = dneska, deň = den

Specifická slovní zásoba, pramenící částečně z vlivu němčiny.

Příklad: kortouč = kolečko (trakař), čemersnej, čemesnej = čiperný, moska, mostka (pomnož.), násep (žen.r.) = zápraží,^[2] bouchoř = vrchní zmrzlá vrstva sněhu,^[2] hrobky = hromady kamení vybíraného z polí^[2], cacnej = nedočkavý^[5], piškuntál = mužský pohlavní úd (z německého Bestandteil = součástka)^[6]

Poznámky

Nářeční rysy se mohly regionálně mírně lišit a také se vyvíjet v čase.
Slovo muštelka, známé z televizních Krkonošských pohádek, nepochází z nářečí, ale je neologismem autorky.

Nářečí v místopisu

Některé obce či geografické útvary mají (měly) v podkrkonošském nářečí pozměněný název oproti platnému úřednímu názvu.

Úřední název (2022)	nářeční název	poznámky
Benecko	Nebesko
Hrabačov	Hrabičkou
Jablonec nad Jizerou	Loneček
Jestřabí v Krkonoších	Jestřaba
Mrklov	Merklou, též Merklín
Mříčná	Smerčina
Peřimov	Přím
Příchovice	Štěpánou
Rejdice	Smerčiny
Rokytnice nad Jizerou	Roketnice
Roztoky u Jilemnice	Stoky
Šumburk nad Desnou	Šumná
Vrchlabí	Verchláb
Vysoké nad Jizerou	Větrou, Vysoký
Zlatá Olešnice	Volešničtě, Volešnice

Nářečí v umění

Pohádky Československé televize

Darounická poudačka (1964, podle Marie Kubátové)
Čertouská poudačka (1966, podle Marie Kubátové)
Zlatá přadlena (1975, podle Boženy Němcové)
Co poudala bába Futéř (1983, scénář Anna Jurásková), vyprávějící příběh z Krakonošova mládí

Následující knihy jsou v nářečí psané buď celé, nebo částečně

Josef Štefan Kubín: Lidové povídky z českého Podkrkonoší (Podhoří západní: 1922–1923, Úkrají východní: 1926), Lidové povídky z Podkrkonoší (1941, 1948^[7], Podhoří západní: 1964, Úkrají východní: 1971)
Marie Markvartová: Jeřabiny – Obrázky z horního Pojizeří (1942) – přímé řeči jsou v nářečí
Jaromír Horáček: Kerkonošský muderlanti (1958), Nic kalýho zpod Žalýho (1963), Muderlanti zpod Žalýho (1966)
Marie Kubátová^[8]: Daremný poudačky (1956), Veselé pohádky z muzikantské zahrádky (2006)
Amálie Kutinová^[9]: Vo hajnejch a pytlákách (1960), Muzikantské řemeslo (1964), Pobejtky za kamny i na sluníčku (1965), Medicína pro potěšení aneb Vo bábách kalejch a nekalejch (pouze rukopis), Herdinové z Kerkonoš (pouze rukopis), Vo tom horáckým bernožení (pouze rukopis)
Marie Kubátová & Amálie Kutinová: Krakonošův rok (1958), Krakonošovský špalíček (1964)
Jan Buchar: Co se kdy u nás šustlo (1977), Co se šustlo taky jinde (1980), Bylo hůř a lidi nechválili (1984)
Klára Hoffmanová: Krakonošoviny (1995, 2012), Vrdlouháni aneb prauda vo zázračným uzdravováni (1997, 2005)
Slávka Hubačíková: Kale i kyselo (2008)^[10]
František Karel Pacholík: Pou̯dačky a vhačky (2015) – podle zápisků lidového vypravěče F. K. Pacholíka z Pasek nad Jizerou vydala Dr. Eva Koudelková
František Karel Pacholík: Drobečky z pobejtek (2015) – taktéž

Překlad do podkrkonošského nářečí

Antoine de Saint-Exupéry: Malej princ, překlad Jarmila Bachmannová, Klára Hoffmanová^[11]

Odkazy

Reference

↑ Mapa českých nářečí [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2022-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-09-03.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g LOUCKÁ, Pavla. JARMILA BACHMANNOVÁ: Podkrkonošský slovník. Vesmír. 10. 1999, čís. 78, s. 583. Dostupné online. ISSN 0042-4544.
↑ BACHMANNOVÁ, Jarmila. Česká nářeční skupina [online]. Nový encyklopedický slovník češtiny [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
↑ Mapová aplikace pro korpusy mluvené češtiny [online]. Český národní korpus [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.
↑ Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta
↑ Josef Štefan Kubín: Podkrkonošský slovník (rukopis), citace
↑ http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000713398&local_base=NKC
↑ Diplomová práce na téma Literární tvorba Marie Kubátové – autorka: Jarmila Rotterová, PedF Masarykovy univerzity
↑ Diplomová práce na téma Literární a sběratelská činnost Amálie Kutinové – autorka: Dagmar Šuránová, PedF Masarykovy univerzity
↑ Časopis Krkonoše 4/2008^{[nedostupný zdroj]}
↑ Malej princ | Nakladatelství Jota

Literatura

BACHMANNOVÁ, Jarmila. Podkrkonošský slovník. Praha: Academia, 1998. 265 s. ISBN 80-200-0662-1.
KONUPKOVÁ, Marie. Regionální příznakové prvky v mluvě mladé generace v Podkrkonoší. Olomouc, 2009. 96 s. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce doc. PhDr. Josef Jodas. Dostupné online.
BACHMANNOVÁ, Jarmila. Slovník podkrkonošského nářečí. Praha: Academia, 2016. 477 s. ISBN 978-80-200-2505-0.

Externí odkazy

Výletník.cz Archivováno 1. 6. 2009 na Wayback Machine. – úvodní informace o krkonošském nářečí
Národopisný soubor Krkonošský horal
Volné ochotnické sdružení Montalban Jilemnice – soubor předvádějící poudačky v podkrkonošském nářečí
Marie Kubátová: V bezpečí mezi lidmi – časopis VitalPlus, 10/2010
Krása českého jazyka aneb Jak se u nás mluvilo a mluví
Fanouškovská skupina na Facebooku
Zvuková nahrávka – Poniklá 1966

[1] Mapa českých nářečí [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2022-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-09-03.

[PS-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g LOUCKÁ, Pavla. JARMILA BACHMANNOVÁ: Podkrkonošský slovník. Vesmír. 10. 1999, čís. 78, s. 583. Dostupné online. ISSN 0042-4544.

[3] BACHMANNOVÁ, Jarmila. Česká nářeční skupina [online]. Nový encyklopedický slovník češtiny [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.

[4] Mapová aplikace pro korpusy mluvené češtiny [online]. Český národní korpus [cit. 2022-09-10]. Dostupné online.

[5] Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta

[6] Josef Štefan Kubín: Podkrkonošský slovník (rukopis), citace

[7] ttp://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000713398&local_base=NKC

[8] Diplomová práce na téma Literární tvorba Marie Kubátové – autorka: Jarmila Rotterová, PedF Masarykovy univerzity

[9] Diplomová práce na téma Literární a sběratelská činnost Amálie Kutinové – autorka: Dagmar Šuránová, PedF Masarykovy univerzity

[10] Časopis Krkonoše 4/2008^{[nedostupný zdroj]}

[11] Malej princ | Nakladatelství Jota

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

PROFILPELAJAR.COM

Podkrkonošské nářečí

Typické znaky

Nářečí v místopisu

Nářečí v umění

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Read other articles:

Elbe

Noakhali-1

Alfaxalone

Thomas Pesquet

世界政區索引

Terza guerra macedonica

乌克兰总理

哈萨克斯坦总统

Frankenstein Must Be Destroyed

Crocus

Catch-22 (film)

Red Dot United

Дорога вдаль и вдаль идёт

Ace Frehley

Musicology

M89 (galaxie)

Siegfried (mythologie)

Greene County, Georgia

G protein-coupled bile acid receptor

مأزق مفتعل