Ploutvenky

Jak číst taxoboxPloutvenky
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Oddělenítrojlistí (Triblastica)
Kmenploutvenky (Chaetognatha)
Pododděleníprvoústí (Protostomia)
Třídy
  • Třída: Archisagittoidea
  • Třída: Sagittoidea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploutvenky (Chaetognatha) je kmen mořských mnohobuněčných živočichů. Jsou 0,5 – 10 cm velké, jejich tělo je rozděleno na hlavu, trup a ocas. V plavání jim pomáhají horizontální ploutvičky (jedna koncová a několik postranních). Na hlavě mají chitinové ostny určené k lapání potravy, tento orgán nebo celá hlava mohou být zakryty kápí (hood). Ploutvenky jsou dravci, kořist zabíjejí tetrodotoxinem, který v jejich hlavě produkují symbiotické bakterie rodu Vibrio. Vylučovací soustava u nich chybí, cévní soustava byla objevena nedávno. Jsou hermafroditi. Mají unikátní embryonální vývoj (heterocelie).

Fylogeneze

Příbuzenské vztahy ploutvenek s ostatními skupinami živočichů byly dlouho nejasné. Dříve byly považovány za druhoústé. Výsledky molekulárních studií naznačovaly, že by mohly patřit do skupiny Ecdysozoa[1], podle Hox genů by mohlo jít o bazální skupinu Eubilaterií[zdroj⁠?!] nebo sesterskou skupinu prvoústých[zdroj⁠?!].

V současnosti jsou někdy řazené jako bazální skupina prvoústých, tedy před oddělením skupin Lophotrochozoa a Ecdysozoa, podle nových prací by však mohly patřit přímo do Lophotrochozoa[2][3], podle Hox genů do kladu čelistovci (Gnathifera)[4].

K ploutvenkám býval řazen kambrický rod z Burgesských břidlic Amiskwia (třída Archisagittoidea), je ale pravděpodobné, že jim není příbuzný. Podle novějších názorů je možná blízký pásnicím (Nemertea).

Systém

Recentní ploutvenky tvoří třídu Sagittoidea s dvěma řády – Aphragmophora a Phragmophora. Uvedený systém je tradiční, nový systém založený na molekulárních metodách (analýze DNA) publikoval Papillon a spol. v roce 2006.[5]

Reference

  1. ↑ PAPS, Jordi; BAGUÑÀ, Jaume; RIUTORT, Marta. Bilaterian Phylogeny: A Broad Sampling of 13 Nuclear Genes Provides a New Lophotrochozoa Phylogeny and Supports a Paraphyletic Basal Acoelomorpha. S. 2397–2406. Molecular Biology and Evolution [online]. 14. červenec 2009. Svazek 26, čís. 10, s. 2397–2406. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1537-1719. DOI 10.1093/molbev/msp150. PMID 19602542. (anglicky) 
  2. ↑ MATUS, David Q.; COPLEY, Richard R.; DUNN, Casey W., HEJNOL, Andreas; ECCLESTON, Heather; HALANYCH, Kenneth M.; MARTINDALE, Mark Q.; TELFORD, Maximilian J. Broad taxon and gene sampling indicate that chaetognaths are protostomes. S. R575-R576. Current Biology [online]. 8. srpen 2006. Svazek 16, čís. 15, s. R575-R576. Dostupné online. PDF [2]. DOI 10.1016/j.cub.2006.07.017. (anglicky) 
  3. ↑ KOCOT, Kevin M.; STRUCK, Torsten H.; MERKEL, Julia; WAITS, Damien S.; TODT, Christiane; BRANNOCK, Pamela M.; WEESE, David A., CANNON, Johanna T.; MOROZ, Leonid L.; LIEB, Bernhard; HALANYCH, Kenneth M. Phylogenomics of Lophotrochozoa with consideration of systematic error. S. 256–282. Systematic Biology [online]. Oxford University Press, 23. září 2016. Svazek 66, čís. 2, s. 256–282. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/syw079. PMID 27664188. (anglicky) 
  4. ↑ FRÖBIUS, Andreas C.; FUNCH, Peter. Rotiferan Hox genes give new insights into the evolution of metazoan bodyplans. S. 1–10. Nature Communications [online]. Macmillan Publishers Limited, 4. duben 2017. Svazek 8, čís. 1: 9, s. 1–10. Dostupné online. Dostupné také na: [4]. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-017-00020-w. PMID 28377584. (anglicky) 
  5. ↑ Papillon, D., Perez, Y., Caubit, X., LeParco, Y.: Systematics of Chaetognatha under the light of molecular data, using duplicated ribosomal 18S DNA sequences, Molecular Phylogenetics and Evolution 38 (3). Strany 621-634, březen 2006

Externí odkazy

Živočišné kmeny
„dvojlistí“ (parafyletická skupina)
dvoustranní (Bilateria)
prvoústí
Spiralia
Ecdysozoa
„druhoústí“ (parafyletická skupina?)