Plotice obecná (Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758)) je nedravá sladkovodní paprskoploutváryba z čeledikaprovitých (Cyprinidae). Na území České republiky je dosti hojná a není pro ni zákonem stanovena nejmenší lovná míra. V rybářství a rybníkářství je považována za tzv. doprovodnou (starší označení plevelnou) rybu.
Popis
Plotice má ze stran stříbrné až stříbro-bílé zbarvení a proto je typickým zástupcem tzv. bílých ryb. Má ze stran zploštělé tělo a tmavý hřbet. Ústa jsou koncová bez vousků. Břišní a prsní ploutve obvykle bývají zbarvené do červena. Někdy má červenou barvu i řitní ploutev. Naopak hřbetní a ocasní ploutev bývá zelenošedé barvy. Oko je cihlově červené. Spolehlivý rozpoznávací znak od ostatních podobných druhů ryb (např. perlína ostrobřichého) je postavení hřbetní ploutve a břišních ploutví v jedné vertikální rovině.[2]
Plotice obvykle dorůstá do délky 15–30 cm a hmotnosti 0,25–0,30 kg. Největší ulovená plotice o hmotnosti 3,13 kg a délce 56 cm byla ulovena v Německu.[3] Největší ulovená plotice v České republice byla zřejmě ulovena v roce 1985 v Labi a její délka činila 52 cm a hmotnost 2,1 kg.[4]
Pohlavní znaky
Samce od samic lze rozlišit pouze v období rozmnožování. Samci mají v období rozmnožování (tření) na hlavě a na bocích výraznou třecí vyrážku (bělavé epiteliální výrůstky), zatímco samice ji nemají vůbec nebo jen velmi slabě.[5] Samice bývají větší a dožívají se i vyššího věku než samci, nicméně existuje velký překryv ve velikosti mezi oběma pohlavími a tak tento znak nelze spolehlivě využít k determinaci pohlaví.[6]
Rozšíření a ekologické nároky
Plotice obecná je eurytopní druh obývající širokou škálu typů vod od pstruhového pásma po brakické vody. Nejhojnější je v nížinných tocích. Její areál výskytu v Eurasii sahá severně od Pyrenejí až po povodí řeky Leny na východě.[7] V České republice se vyskytuje na většině území.[8] Plotice je značně přizpůsobivý druh a v rámci vodního tělesa, které obývá, využívá všechny dostupné habitaty. Jde o jeden z dominantních druhů tzv. kaprové fáze evropských údolních nádrží.[9]
Chování
Plotice se často zdržuje v hejnech a je poměrně plachá. Na přítomnost predátorů reaguje zvýšenou preferencí litorálníhohabitatu.[10] Hejna plotic na volné vodě jsou dominována samicemi, což je dáno jejich nižším ohrožením ze strany predátorů vzhledem k větší velikosti samic ve srovnání se samci.[11] Větší jedinci plotice loví zooplankton na otevřené vodě pomocí takzvaného sinusového plavání, kdy plavou vodním sloupcem nahoru a dolu, což zvyšuje kontrast mezi tělíčky zooplanktonu a světlou hladinou nebo tmavým dnem.[12]
Rozmnožování
Pohlavní dospělosti dosahují samci v 1 až 2 letech a samice o rok později. Ve vodách s nižší úživností může být nástup pohlavní dospělosti oddálen.[13] Tření je závislé na teplotě vody a obvykle v našich podmínkách probíhá od začátku května do začátku června. K tření plotice preferují rostlinný substrát jako vodní rostliny, zatopené louky, ponořené kořeny atd., avšak spokojí se i s kamenitým či štěrkovým substrátem. Plodnost plotice je závislá zejména na velikosti samice, ale i úživnost prostředí má významný vliv. Obvykle se pohybuje v rozmezí od 30 000 – 100 000 jiker na jednu samici.[5] Na rozdíl od cejna nebo oukleje, tření plotice probíhá pouze jednou za sezónu.[5]
Plotice se může křížit s dalšími druhy kaprovitých ryb, zejména kříženci s cejnem velkým a perlínem ostrobřichým jsou častí. Kříženci s cejnkem malým nebo ouklejí obecnou jsou také životaschopní.[5] Mateřským druhem kříženců je nejčastěji plotice.
Potrava
Plotice je všežravý druh s minimální potravní vybíravostí a obvykle využívá ty potravní složky, které jsou v danou chvíli součástí potravní nabídky. Využívá i potravní nabídku, která je málo využívaná ostatními druhy, jako je třeba vodní vegetace. S rostoucím věkem obvykle narůstá zastoupení vodní vegetace v potravě. Mladší exempláře se živí především zooplanktonem.[5] V kaňonovitých údolních nádržích bývá dominantní složkou potravy zooplankton napříč všemi velikostními kategoriemi.[6][14] Sportovní rybáři ji mohou chytit na různé druhy těstovin, kukuřici, hrách, kroupy, burizony, rohlík, chleba, ale také na larvy hmyzu.
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ abŽÁK, Jakub; PRCHALOVÁ, Marie; ŠMEJKAL, Marek. Sexual segregation in European cyprinids: consequence of response to predation risk influenced by sexual size dimorphism. Hydrobiologia. 2020-03, roč. 847, čís. 6, s. 1439–1451. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN0018-8158. DOI10.1007/s10750-020-04198-x. (anglicky)
↑ŘÍHA, M.; KUBEČKA, J.; VAŠEK, M. Long-term development of fish populations in the Římov Reservoir. Fisheries Management and Ecology. 2009-04, roč. 16, čís. 2, s. 121–129. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. DOI10.1111/j.1365-2400.2008.00650.x. (anglicky)
↑BRABRAND, Åge; FAAFENG, Bjørn. Habitat shift in roach (Rutilus rutilus) induced by pikeperch (Stizostedion lucioperca) introduction: predation risk versus pelagic behaviour. Oecologia. 1993-03, roč. 95, čís. 1, s. 38–46. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN0029-8549. DOI10.1007/bf00649504.
↑ŽÁK, Jakub; PRCHALOVÁ, Marie; ŠMEJKAL, Marek. Sexual segregation in European cyprinids: consequence of response to predation risk influenced by sexual size dimorphism. Hydrobiologia. 2020-03, roč. 847, čís. 6, s. 1439–1451. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN0018-8158. DOI10.1007/s10750-020-04198-x. (anglicky)
↑JAROLÍM, Oldřich; KUBEČKA, Jan; ČECH, Martin. Sinusoidal swimming in fishes: the role of season, density of large zooplankton, fish length, time of the day, weather condition and solar radiation. Hydrobiologia. 2010-08-12, roč. 654, čís. 1, s. 253–265. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN0018-8158. DOI10.1007/s10750-010-0398-1.
↑HOLKER, Franz; HAERTEL, Susanne S.; STEINER, Silke. Effects of piscivore-mediated habitat use on growth, diet and zooplankton consumption of roach: an individual-based modelling approach. Freshwater Biology. 2002-12, roč. 47, čís. 12, s. 2345–2358. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN0046-5070. DOI10.1046/j.1365-2427.2002.01002.x. (anglicky)
↑VAŠEK, Mojmír; KUBECKA, Jan; SED'A, Jaromír. Cyprinid predation on zooplankton along the longitudinal profile of a canyon-shaped reservoir. Archiv fur Hydrobiologie. 2003-04-01, roč. 156, čís. 4, s. 535–550. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN0003-9136. DOI10.1127/0003-9136/2003/0156-0535.