PROFILPELAJAR.COM

Parkurové skákání je jezdecký sport, ve kterém se jezdec na koni snaží buďto v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami, nebo se trefit do časového limitu, či hodnocení na styl. Za svůj vznik vděčí nejvíce důstojníkům britské kavalerie, kteří skoky přes různé překážky považovali za vynikající trénink jak jezdce, tak i koně. Parkur má úzkou souvislost s drezurou, kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci. Na olympijských hrách se poprvé parkur objevil v roce 1900 v Paříži. Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých závodů se směli účastnit pouze armádní jezdci. Od roku 1974 závodí muži společně se ženami.

Soutěžní kategorie (stupně obtížnosti)

V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti od nejlehčího ZZ po nejtěžší T***. Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče, určená je i maximální délka a počet skoků a kombinací, předepsané je i tempo. V tomto stupni může být překážka nanejvýš o 10 cm vyšší než je požadovaná výška stupně obtížnosti. Velmi často se v parkuru přistupuje k rozeskakování – pokud víc soutěžních dvojic dokončí parkur bez chyby (a podle propozic soutěže nerozhoduje čas), tyto dvojice se zúčastní ještě jednoho parkuru, který je většinou kratší a o něco obtížnější. Parkurové skákání je také součástí military (všestrannosti).

Nelze zapomenout na poníky, kteří se řadí do tří skupin S do 125cm A do 135cm B do 148, i tento druh koně má svůj vlastní počet překážek a vše je uspořádáno s ohledem na jeho výšku.

označení	popis	výška v cm
ZZ	malé	80
ZM	základní malé	90
Z	základní	100
ZL	základní lehké	110
L*	lehké	115
L**	lehké	120
S*	střední	125
S**	střední	130
ST*	středně těžké	135
ST**	středně těžké	140
T*	těžké	145
T**	velmi těžké	150
T***	velmi těžké	155

OZNAČENÍ PONY S, PONY A , PONY B

ZP       50        60       70
ZLP      60        70       80
LP       70        80       90
SP       80        90      100
STP      90       100      110
TP      100       110      120

Vybavení jezdce a koně

Při parkurových soutěžích je předepsána výstroj nejen jezdce, ale i koně.

Výstroj jezdce	Výstroj koně
Jezdecká helma s tříbodovým úchytem a povinná ochranná vesta pro jezdce do věku 16 let, pak už je na jezdci zda jí bude používat i ve starším věku, nyní musí mít helma označení VG1 nebo VG01	skokové sedlo (na rozdíl od všestranného sedla má méně hluboké posedlí, nižší zadní rozsochu, výraznější kolenní opěrky a bočnice tvarované více dopředu)
jezdecké sako (černé, tmavě modré nebo tmavě zelené, červené)	třmeny – dobré jsou s šikmým třmenovým můstkem, nebo tzv. bezpečnostní (pokud se jezdci při pádu zachytí noha, třmen vypadne z úchytu)
jezdecká košile s bílou vázankou	podbřišník – při vyšších stupních je vhodný tzv. okopávací kryt (kopátko), který zabrání, aby se kůň při skoku kopl do břicha
rajtky (bílé, ale ženy mohou mít i béžové)	Kamaše – nejsou nutné, ale doporučují se aby se kůň při skoku nebo opracování nezranil
jezdecký bičík (maximálně 75 cm dlouhý)	Uzdečka + udidlo a otěže – nutná část výstroje, působí na voditelnost koně, bez uzdečky není povoleno startovat.
Vysoké kožené jezdecké boty, nebo chapsy předepsané na závody

Zakázaná výstroj
cokoliv, co by koni bránilo ve vidění (výjimkou je čabraka, chránící uši koně před mouchami)
pomocné otěže (průvlečky, vyvazovací otěže aj.)

Penalizace

Skokové soutěže jsou zpravidla rozhodovány podle dvou stupnic a to podle stupnice A a podle stupnice C.

Prohřešek	trestné body – stupnice A	trestné sekundy – stupnice C
1. neposlušnost	4	žádné
2. neposlušnost	4	žádné
3. neposlušnost	vyloučení
shození překážky	4
skok mimo pořadí	vyloučení
pád koně, jezdce či obou	vyloučení	vyloučení
překročení stanoveného času	1 za každou čtvrtou započatou sekundu	čas není stanoven
překročení přípustného času	vyloučení	120/180/vyloučení

Druhy soutěží

Normální soutěž – Parkur má určený kurz, který vyhrává dvojice, která buď zajede bez chyby anebo má nejlepší čas (záleží na pořadateli).
Dvoufázové skákání – Parkur se skládá ze dvou částí, pokud dvojice překoná první část bez chyby, hned pokračuje druhou částí. Vítězí dvojice, která projela obě fáze a nasbírala nejnižší počet trestných bodů.
Honební skákání – Soutěž hodnocená podle tabulky C (chyby se přepočítají na trestné sekundy).
Soutěž do první chyby – Soutěž končí první chybou dvojice.
Volba dráhy – Jezdec sám určuje, v jakém pořadí bude překážky skákat, musí překonat všechny a ve správném směru.
Skok mohutnosti – skáče se pouze jedna překážka, která se neustále zvyšuje. Vítězí dvojice, která překoná nejvyšší skok.

Kromě uvedených soutěží se dělí ještě soutěže na OM – Oblastní mistrovství, MČR – Mistrovství ČR, Amateur Jump Tour – Seriál soutěží.

Překážky

Téměř všechny parkurové překážky mají shoditelnou část, její pád se trestá. Každá překážka se musí skákat ve stanoveném směru – vlevo je umístěn bílý praporek, vpravo červený.

Překážky se dělí na výškové (kolmý skok), šířkově (vodní příkop) a výško-šířkové (oxer). Druhy překážek jsou například:

křížek – malý skok přes zkřížená břevna
kolmý skok – výškový skok na šířku jedné bariery (břevna). Pro lepší viditelnost může být vyplněn dalšími barierami vodorovně nebo diagonálně případně deskou. Nejobtížnějším skokem je kolmý skok bez výplně pouze s horní barierou, tzv. okno
vodní příkop
oxer – skládá se z několika břeven nad sebou, v určité vzdálenosti (ta odpovídá šířce překážky) za nimi je zpravidla jedno další břevno. Zadní břevno musí být ve stejné výšce jako nejvyšší přední. Oproti tomu dvojbradlí má zadní břevno výš, než přední
trojbradlí (triplebar) – skládá se z jednoho nebo několika břeven nad sebou, přičemž každé další břevno musí být výš než to před ním, jde o nejlehčí překážku
zeď
In-out – překážka, mezi níž není ani jeden cvalový skok. Zvyšuje pružnost jezdce.

Zrcadlové skákání: dva páry (kůň + jezdec) skáčou na parkuru současně stejné překážky.

Někteří známí čeští jezdci

Jiří Skřivan (* 1967)
Aleš Opatrný (* 1981)
Zuzana Zelinková (* 1982)
Barbora Tomanová (* 1992)
Anna Kellnerová (* 1996)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu parkurové skákání na Wikimedia Commons
Galerie parkurové skákání na Wikimedia Commons
Česká jezdecká federace – podrobná pravidla
DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh. ISBN 80-7181-169-6.
DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.