Paličkovec šedavý

Jak číst taxoboxPaličkovec šedavý
alternativní popis obrázku chybí
Paličkovec šedavý (Corynephorus canescens)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
Rodpaličkovec (Corynephorus)
Binomické jméno
Corynephorus canescens
(L.) P.Beauv., 1812
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) je planě rostoucí rostlina, jediný druh rodu paličkovec, který roste v přírodě České republiky.[1]

Výskyt

Je rozšířen v západní, střední a jižní Evropě, v severní a východní Africe a v evropském Rusku, severní hranice výskytu probíhá jihem Skandinávie a západní Británii. Mimo Evropu roste jako původní druh na západním pobřeží Severní Ameriky a jako zavlečený druh na východním pobřeží a v Jižní Americe.

V ČR se vyskytuje poměrně řídce, v Čechách nejčastěji v teplých oblastech Polabí a v okolí Třeboně, na Moravě poblíž Hodonína a Opavy. Hojnější je na Slovensku v Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížině.[1][2][3]

Ekologie

Paličkovec šedavý

Vyrůstá v pobřežních i vnitrozemských dunách, vřesovištích, na okrajích křovin a borových lesů, na suchých písčitých loukách i pastvinách, v pískovnách a lomech, okolo cest i železničních tratí. Vyskytuje se od přímořských nížin až po pahorkatiny. Je považován za pionýrskou vegetaci, roste na suchých místech chudých na humus, vápník a další živiny, vyžaduje vzdušný substrát a plné oslunění. Je odolný vůči suchu spojenému s teplem, snáší i zavátí pískem.[1][2][4][5][6]

Popis

Obvykle vytrvalá rostlina vytvářející husté trsy šedozelené nebo šedomodré barvy. Má hustý kořenový systém sahající do hloubky 20 až 50 cm, který rostlinu dobře ukotvuje i v nestabilních písčitých půdách. Část dlouhých kořenů je porostlá rozprostřenými vlásečnicovými kořínky, které zvětšují jejich povrch a zajišťují co nejlepší zachycení vláhy, např. rosy, která skane z listů. Přímé, tuhé a drsné štětinovité listové čepele jsou až 6 cm dlouhé a 0,5 cm široké. Vyrůstají z listové pochvy, která v mládí bývá při bázi narůžovělá; zašpičatělý blanitý jazýček je dlouhý okolo 3 mm.

Vzpřímená nebo vystoupavá stébla, vysoká 15 až 30 cm, mívají dvě až pět lysých kolének. Na jejich vrcholech vyrůstají 2 až 8 cm dlouhé a okolo 1 cm široké stažené laty, jejich jemné větévky jsou za kvetení rozestálé. Bočně stlačené klásky obsahuji po dvou oboupohlavných kvítcích se třemi fialovými prašníky a s dvojitou bliznou. Na bázi klásku jsou dvě trvalé plevy bez osin o délkách 3 až 4 mm. Horní pleva je vejčitá a spodní kopinatá se špičkou, obě jsou dvakrát delší než drsné pluchy vejčitého tvaru. Pluchy jsou na konci krátce dvoulaločné, jejich stejně dlouhé kolénkaté osiny bývají na vrcholu kyjovitě rozšířené a připomínají paličku (odtud rodové jméno). Lysé plušky jsou jednožilné.

Paličkovec šedavý vykvétá v červnu až srpnu, pyl při opylování přenáší vítr, plody dozrávají asi o měsíc později. Plody jsou pluchaté obilky velké 1 × 0,3 × 0,3 mm, hmotnost tisíce semen je spočtena na 0,11 gramů. Je to diploidní druh s 2n = 14.[2][3][4][5][6]

Rozmnožování

Jedná se o rostliny krátkověké, dožívají se dvou až šesti let. Rozmnožují se vegetativně i generativně. Vegetativně se rozšiřují do blízkého okolí rozrůstáním odnoží. Přitom vytvářejí ramety, klony mateřské rostliny, které jsou s ní zpočátku po nějakou dobu fyzicky propojené, ale jinak schopné samostatného růstu.

Generativně se rozmnožují obilkami s dlouhou dobou klíčivosti, větší než pět let. Obilky jsou po dozrání rozptylovány do okolí větrem nebo zvířaty. Mladé semenáčky obvykle vyklíčí až na vlhkém jaře, optimální je teplota okolo 15 °C. Tehdy jsou ještě málo zakořeněné rostlinky choulostivé na sucho a v raném stádiu jich mnoho uhyne.

Dlouhověkost rostliny je svázána s přirůstáním nových kořenů, které vyrůstají stále výše na bylinné ose, to je stimulováno zasypáváním rostliny pískem. Ideální je pozvolné navátí necelých 10 cm písku na rostlinu ročně.[5][6]

Význam

Paličkovec šedavý lze použít ke stabilizaci nepevných písčitých svahů nebo přesypů, občas jsou jako nenáročné rostliny vysazovány do okrasných skalek.[5][6]

Ohrožení

Se snižujícím se počtem vhodných stanovišť klesají v ČR i počty kvetoucích rostlin paličkovce šedavého. Ten je proto „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ zařazen mezi vzácnější druhy české květeny, které vyžadují trvalou pozornost (C4a).[1][2][7]

  • Porost paličkovce šedavého
    Porost paličkovce šedavého
  • Rostlina zavátá pískem
    Rostlina zavátá pískem
  • Rozkvetlé květenství
    Rozkvetlé květenství
  • Zralé klasy
    Zralé klasy

Reference

  1. ↑ a b c d HRČKA, Daniel. Salvia-os.cz: Corynephorus canescens [online]. Salvia - ekologický institut, z.s., Salvia-os.cz, rev. 31.12.2014 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Paličkovec šedavý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 25.02.2008 [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b CLAYTON, W. D.; VORONTSOVA, M.; HARMAN, K. T. et al. Grassbase: Corynephorus canescens [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, rev. 27.01.2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Wilde planten: Corynephorus canescens [online]. Wilde planten in Nederland en België [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  5. ↑ a b c d Corynephorus canescens [online]. Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung, Bonn, DE [cit. 2014-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-15. (německy) 
  6. ↑ a b c d SMITH, Philip H. Corynephorus canescen. S. 149–157. Watsonia [online]. Botanical Society of the British Isles, London, UK, 2008 [cit. 23.11.2014]. Roč. 27, s. 149–157. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.11.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy