Pablo Andújar
Pablo Andújar ve Wimbledonu 2014
Stát	Španělsko Španělsko
Datum narození	23. ledna 1986 (38 let)[1]
Místo narození	Cuenca, Španělsko[1]
Bydliště	Valencie, Španělsko[1]
Výška	180 cm
Hmotnost	76 kg
Profesionál od	2004
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	5 942 506 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	161–235
Tituly	4 ATP, 9 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění	32. místo (13. července 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2012, 2014, 2021)
French Open	3. kolo (2015)
Wimbledon	3. kolo (2015)
US Open	4. kolo (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů	75–126
Tituly	0 ATP, 4 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění	74. místo (3. prosince 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2016, 2018)
French Open	semifinále (2021)
Wimbledon	1. kolo (2011, 2012, 2013, 2015)
US Open	2. kolo (2011, 2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210610a10. června 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pablo Andújar Alba^[1] (* 23. ledna 1986 Cuenca) je španělský profesionální tenista specializující se na antukových povrch. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2015 na 32. místě a ve čtyřhře pak v prosinci 2012 na 74. místě. Trénuje ho bývalý tenista Albert Portas. Dříve tuto roli plnil Jose Luis Aparisi.^[1]

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 světovou baráží proti Brazílii, v níž po pěti setech podlehl Thomazi Belluccimu. Španělé prohráli 1:3 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[3]

Do manželství vstoupil 5. listopadu 2016 s Cristinou Moretovou. Syn Pablo Andújar mladší se narodil v červenci 2017.^[1]

Tenis začal hrát v šesti letech. Trénuje ve valencijském tenisovém klubu El Collao. S krajanem Marcelem Granollersem vyhrál juniorskou čtyřhru na French Open 2004.^[1]

Na Australian Open 2010 hladce prohrál v úvodním kole s Francouzem Gillesem Simonem. Na druhém grandslamu sezóny French Open 2010 přešel přes Roberta Kendricka, aby jej poté vyřadil francouzský hráč Paul-Henri Mathieu.

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během zářijového BCR Open Romania 2010, konaného v Bukurešti. Podlehl v něm Argentinci Juanu Ignaciu Chelovi po dvousetovém průběhu. První titul vybojoval ve dvouhře marockého Grand Prix Hassan II 2011, když ve finále zdolal Itala Potita Staraceho. Následující ročník 2012 obhájil trofej po výhře nad Španělem Albertem Ramosem-Viñolasem.^[1][2]

Druhou trofej přidal na červencovém Crédit Agricole Suisse Open Gstaad 2014, hraném na gstaadské antuce. Do finále prošel po výhrách nad krajany, druhým nasazeným Marcelem Granollersem a turnajovou čtyřkou Fernandem Verdascem. V závěrečném duelu přehrál Argentince Juana Mónaca ve dvou sadách. Debutový finálový zápas v kategorii ATP 500 odehrál na antukovém Barcelona Open Banco Sabadell 2015, kde dokázal vyřadit Fabia Fogniniho i třetího nasazeného Davida Ferrera. V boji o titul nestačil na obhájce trofeje a japonskou turnajovou jedničku Kei Nišikoriho.^[1][2]

V letech 2016 a 2017 jeho kariéru přerušilo zranění pravého lokte, kvůli němuž prodělal tři operace a skrečoval již utkání během US Open 2015.^[4] Při návratu v sezóně 2018 získal během dubna šestou challengerovou trofej z dvouhry v Alicante. Následující týden odjel na jedinou africkou událost kalendáře ATP Tour, marrákešský Grand Prix Hassan II 2018, do něhož mohl zasáhnout pod žebříčkovou ochranou. Po semifinálovém vítězství nad Portugalcem Joãem Sousou zvládl i finále. Čtvrtý antukový titul si připsal po výhře nad 23letou britskou turnajovou dvojkou Kylem Edmundem ve dvou setech. Jako 355. hráč žebříčku ATP se stal nejníže postaveným šampionem turnaje ATP Tour od sezóny 1998 a Hewittova triumfu v Adelaide. Australanu tehdy patřilo 550. místo. Bodový zisk Španěla po vítězství katapultoval o více než dvě stě příček výše na 154. pozici.^[4]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	26. září 2010	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Juan Ignacio Chela	7–5, 6–1
Vítěz	1.	10. dubna 2011	Casablanca, Maroko	antuka	Potito Starace	6–1, 6–2
Finalista	2.	26. září 2011	Stuttgart, Německo	antuka	Juan Carlos Ferrero	4–6, 0–6
Finalista	3.	25. září 2011	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Florian Mayer	3–6, 1–6
Vítěz	2.	15. dubna 2012	Casablanca, Maroko (2)	antuka	Albert Ramos-Viñolas	6–1, 7–6(7–5)
Vítěz	3.	27. července 2014	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Juan Mónaco	6–3, 7–5
Finalista	4.	26. dubna 2015	Barcelona, Španělsko	antuka	Kei Nišikori	4–6, 4–6
Vítěz	4.	15. dubna 2018	Marrákeš, Maroko (3)	antuka	Kyle Edmund	6–2, 6–2
Finalista	5.	16. dubna 2019	Marrákeš, Maroko	antuka	Benoît Paire	2–6, 3–6

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	7. února 2011	Costa do Sauípe, Brazílie	antuka	Daniel Gimeno-Traver	Marcelo Melo Bruno Soares	7-6(4–7), 6-4
Finalista	2.	15. února 2012	Viña del Mar, Chile	antuka	Carlos Berlocq	Fred Gil Daniel Gimeno-Traver	6–1, 5–7, [10–12]
Finalista	3.	25. srpna 2012	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Leonardo Mayer	Santiago González Scott Lipsky	3–6, 6–4, [2–10]
Finalista	4.	28. června 2013	Gstaad, Švýcarsko	antuka	Guillermo García-López	Jamie Murray John Peers	3–6, 4–6
Finalista	5.	22. února 2015	Rio de Janeiro, Brazílie	antuka	Oliver Marach	Martin Kližan Philipp Oswald	6–7(3–7), 4–6
Finalista	6.	1. března 2015	Buenos Aires, Argentina	antuka	Oliver Marach	Jarkko Nieminen André Sá	6–4, 4–6, [7–10]

č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek'
1.	11. července 2005	Elche, Španělsko	antuka	Gabriel Trujillo Soler	6–3, 3–6, 6–3
2.	31. říjen 2005	Vilafranca del Penedès, Španělsko	antuka	Nick van der Meer	2–6, 6–3, 7–5
3.	23. července 2006	Rimini, Itálie	antuka	Werner Eschauer	3–6, 6–1, 7–5
4.	12. srpna 2006	Vigo, Španělsko	antuka	Fernando Vicente	7–5, 7–6(8–6)
5.	17. srpna 2008	Vigo, Španělsko	antuka	Marco Crugnola	6–1, 3–6, 6–3
6.	24. srpna 2008	San Sebastián, Španělsko	antuka	Rubén Ramírez Hidalgo	6–4, 6–1
7.	26. července 2010	Orbetello, Itálie	antuka	Édouard Roger-Vasselin	6–4, 6–3
8.	7. dubna 2018	Alicante, Španělsko	antuka	Alex de Minaur	7–6(7–5), 6-1
9.	20181001aříjna 2018	Florencie, Itálie	antuka	Marco Trungelliti	7–5, 6–3
10.	20181101alistopadu 2018	Buenos Aires, Argentina	antuka	Pedro Cachín	6–3, 6–1
11.	20190301abřezna 2019	Marbella, Španělsko	antuka	Benoît Paire	4–6, 7–6(8–6), 6–4
12.	20190401adubna 2019	Alicante, Španělsko	antuka	Pedro Martínez	6–3, 3–6, 6–4
13.	20190601ačervna 2019	Prostějov, Česko	antuka	Attila Balázs	6–2, 7–5

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pablo Andújar na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pablo Andújar na Wikimedia Commons
• Pablo Andújar na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Pablo Andújar na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Pablo Andújar na stránkách Davis Cupu (anglicky)