Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Pálenka (nebo také destilát, kořalka, lidově též gořalka[zdroj?], destilka nebo i šnaps) je ušlechtilá lihovina, která vzniká destilacízkvašenéhormutu, jenž je připraven z rozdrcených plodů, ovoce, nebo jiných částí rostlin. Osobité aroma získává pálenka z ovoce či suroviny, ze kterého byla připravena. Destilace alkoholu se do Evropy dostala přes Itálii z arabského světa.
Postup výroby
Vykvašený rmut (kvas) připravený z ovoce aj. se destiluje. Vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací (rektifikací) upravuje na pitnou lihovinu, tato se už nepřislazuje. Po rektifikaci a případném rozředění se lihovina ukládá k dalšímu zrání. U některých druhů pálenek se k ukládání používá dubovýsud, z něhož lihovina přejímá barvu a částečně i chuť. Moderní pálenice jsou vybaveny ultrazvukovým zařízením pro umělé stárnutí pálenky.
Objem alkoholu se má pohybovat mezi 30–55 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.
Rum je pálenka z různých produktů z cukrové třtiny. Takzvaný tuzemský rum (dnes z právních důvodů zvaný jinak, např. „tuzemák“), není pálenka. Je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a rumové tresti. Produkt vzniklý tímto způsobem přípravy se již nesmí nazývat rum, a po vstupu Česka do Evropské unie došlo k jeho přejmenování.
Legislativa
V České republice je výroba a další nakládání s lihem, a tedy i produkce pálenek, ošetřena zákonem o lihu č. 61/1997 Sb.[1] Tento zákon dovoluje vyrábět líh pouze v lihovaru majícím státem udělenou koncesi, tedy efektivně zakazuje domácí produkci pálenek.
Řešením pro drobného pěstitele může být možnost nechat si svou úrodu vypálit v tzv. pěstitelské pálenici.[2] Množství takto vyrobené pálenky je sice omezeno a nesmí být účelem prodeje, je na něj však uvalena nižší spotřební daň.