Ing. RTDr. Otakar Trnka
Ministr veřejných prací Předlitavska
Ve funkci: 3. listopadu 1911 – 22. června 1917
Panovník	František Josef I., Karel I.
Předchůdce	Karel Marek
Nástupce	Emil von Homann
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 25. září 1917 – 1918 (do zániku monarchie)
Narození	19. července 1871 Pardubice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. června 1919 (ve věku 47 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Příčina úmrtí	silniční dopravní nehoda
Místo pohřbení	Centrální hřbitov v Pardubicích
Choť	Louisa Trnková
Alma mater	Česká technika Praha
Profese	inženýr a politik
Podpis
Commons	Otakar Trnka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Hugo svobodný pán Trnka von Laberon, uváděn též jako Ottokar von Trnka (19. července 1871 Pardubice^[1] – 25. června 1919 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský inženýr, státní úředník a politik českého původu, v letech 1911–1917 ministr veřejných prací Předlitavska.

Narodil se do rodiny pardubického soustružníka Jana Trnky a Anny, rozené Šmidové. Absolvoval reálku v rodných Pardubicích a Českou techniku v Praze. Pak nastoupil do státních služeb. Působil jako technik na výstavbě železnic v alpských zemích. Od roku 1907 nastoupil na ministerstvo železnic jako vrchní technický rada. Po jednom roce přešel na post ředitele státní dráhy. Ministr železnic ho jmenoval sekčním šéfem. Zde ale setrval jen krátce, protože se stal přímo členem vlády.^[2][3][4]

Za vlády Karla Stürgkha se stal ministrem veřejných prací. Post si udržel i v následující druhé vládě Ernesta von Koerbera a vládě Heinricha Clam-Martinice. Funkci zastával od 3. listopadu 1911 do 22. června 1917. Za války sehrál významnou roli v obraně zájmů českých podnikatelů. Díky jeho intervencím se dařilo přidělovat státní vojenské zakázky českým firmám a zajišťovat jistý podíl státních investic ve prospěch českých oblastí a institucí.^[5][6]

Po rozpadu Rakouska-Uherska bydlel ve Vídni. Snažil se nastoupit do státních služeb Československa. Pomýšlel na post ministra železnic nebo sekčního šéfa ministerstva. Vzhledem k jeho dlouhé vládní angažovanosti ve vídeňských vládních strukturách, ale nebyl jeho zájem v popřevratové Praze vyslyšen. Až 25. června 1919 nakonec získal československý pas a byl jmenován generálním ředitelem Dunajské paroplavební společnosti se sídlem v Bratislavě. Téhož dne byl přejet poštovním automobilem na vídeňské Ringstraße. Těžce raněn byl četníkem odnesen do vestibulu hotelu Bristol, kde svým zraněním podlehl.^[7][2][3]

Pohřben byl na Centrálním hřbitově v Pardubicích.^[8]

V rodných Pardubicích po něm bylo pojmenováno nynější Legionářské náměstí (poprvé neslo jméno Trnky v letech 1912–1918, podruhé od roku 1940 do konce války).^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Trnka na Wikimedia Commons