V roce 1977 absolvovala Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění – katedru dokumentární tvorby. Krátce působila jako redaktorka dokumentaristické redakce Československé televize (1979-1980) a poté jako režisérka Krátkého filmu Praha až do roku 1993. V letech 1991 – 2002 vyučovala na pražské FAMU, od roku 1994 vedla osm let katedru dokumentární tvorby. V roce 1992 byla zvolena předsedkyní Akademického senátu FAMU. V roce 1995, na základě habilitační přednášky "Dokumentární film - má láska", byla jmenována docentkou. Od roku 2005 do roku 2009 vyučovala jako mimořádná profesorka na Akademii umění v Banské Bystrici a jako externista současně na Filmové akademii v Písku. Je členkou Asociace režisérů a scenáristů (ARAS) a České filmové a televizní akademie (ČFTA). V dubnu 2012 byla zvolena předsedkyní Českého filmového a televizního svazu FITES.[3]
Olga Sommerová na Cenách české filmové kritiky 2022
Jejím prvním manželem byl hudební skladatel Vladimír Sommer, se kterým má syna Jakuba, taktéž filmaře. S druhým manželem, dokumentaristou Janem Špátou, má dceru Olgu, která s ní jako kameramanka natočila osm dokumentárních filmů.[4] a autobiografický dokument o matce a dceři s názvem (Ne)cenzurované rozhovory.[5]
Politické a společenské aktivity
Od roku 2001 byla předsedkyní Společnosti Boženy Němcové[6] a angažovala se také v občanských iniciativách Veřejnost proti korupci a Vraťte nám stát. Podle Olgy Sommerové „jsou ženy vyzrálejší a kvalitnější polovinou lidstva“, protože „se zabývají, často osamoceně, základními věcmi života, jako je péče o děti nebo o partnerskou lásku“.[7]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidovala jako členka LES na 6. místě pražské kandidátky TOP 09. Zvolena nebyla, vlivem preferenčních hlasů se však stala první náhradnicí. Po oznámení rezignace poslance Dominika Feriho v květnu 2021 kvůli kauze se sexuálním obtěžováním a obviněním ze znásilnění oznámila, že se ujme poslanecké funkce.[10] Stalo se tak dne 31. května 2021.[2][11]
Dne 24. června 2021 se konal sněm LES, na kterém již nekandidovala na post 1. místopředsedkyně (nahradil ji Ladislav Miko). Zůstala však členkou předsednictva strany.[12] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2021 již nekandidovala a ve druhé polovině října 2021 jí tak vypršel mandát poslankyně.[13]
Dílo
Jako režisérka Krátkého filmu Praha točila dvanáct let dokumentární filmy pro kina na formát 35 mm. Po revoluci v roce 1989, když bylo promítání dokumentů v kinech zrušeno, natáčela dokumentární filmy pro Českou televizi (cykly GEN, GENUS, OKO, Jak se žije..., Ztracená duše národa, Zpověď, Nevyjasněná úmrtí, Předčasná úmrtí, Třináctá komnata, EGO, Neznámí hrdinové).
Ve svých filmech před rokem 1989 se zabývala sociálními tématy a mezilidskými vztahy, později významnými osobnostmi a fenomény společenského a uměleckého života, feminismem a nedávnou historií naší země. Cyklu o politických vězních padesátých let předcházelo natáčení asi dvou set rozhovorů s dalšími politickými vězni. Vznikla tak archivní banka paměti národa, jakou dělal například Steven Spielberg s přeživšími holocaust.
Natočila 122 filmů, za něž získala čtyřicet cen na domácích a zahraničních filmových festivalech, v posledních letech TRILOBIT 2013, Zlatý ledňáček Finále Plzeň 2013, Cena za nejlepší dokument MIDA Šanghaj 2013, 2.cena ATLANT, Lipetsk, Rusko 2013, Křišťálový globus Cena diváků na 49. MFF Karlovy Vary 2014, Událost roku, Český rozhlas 2014). Na základě úspěšného filmu O čem sní ženy vydala tři stejnojmenné knihy rozhovorů, a knihu O čem sní muži, které se staly bestsellery.
Filmografie
1979
Konkurs na rok 2000 (Zvláštní cena poroty, Ekofilm 1980, Cena studentské poroty, Academiafilm 1980, Čestné uznání, FFM Trutnov 1981)
1980
Doma
1981
Jednotřídka
S tebou táto (Cena ministra kultury NDR, Lipsko 1982, Čestné uznání FČSF Piešťany 1982, Hlavní cena za dokument, Academiafilm 1982, Cena ministerstva školství, Academiafilm 82, Cena studentské poroty, Academiafilm 1982)
1982
Ty to překonáš (Cena studentské poroty, Academiafilm 1983, Hlavní cena Zlaté slunce, FFM Trutnov 1984)
Zkoušky dospělosti
1983
Kluci a holky z ČKD
Státní soubor písní a tanců
Dříve narozeným šťastnou cestu (Cena v novinářské soutěži primátora Vacka 1984)
1986
Talentované děti
Otec a dcera
1987
Zkus to dokázat (Čestné uznání, Parma 1988, Cena ministerstva zdravotnictví, 1988, Cena městské správy kin, Academiafilm 1988, Cena literárního fondu, Praha 1989)
Za svou pravdou stát
1988
Baví mě vyhrávat (Cena CONI, Budapešť 1989, Cena CONI za nejlepší dokument, Torino 1990)
Člověk žena
1989
Máte rádi Smetanu? (Čestné uznání FČSF, Bratislava 1990, Cena Ministerstva školství, Academiafilm 1990, Cena literárního fondu, Praha 1990)
Dokument o zvláštních bytostech
1990
Bůh žehnej Československu
Miluj bližního svého (Cena literárního fondu, Praha 1990)
Drž rytmus! (Hlavní cena na festivalu Ústí nad Orlicí, Cena na Art and Film festival Telč 2010, Cena Vize 97 Dagmar a Václava Havlových na festivalu Zlatá Praha 2010)
Česká republika 24 hodin (kolektivní dílo 24 českých dokumentaristů)
2012
Věra 68 (Cena poroty Ústí nad Orlicí 2012, Čestné uznání FICTS Milano 2012, TRILOBIT 2013, Zlatý ledňáček Finále Plzeň 2013, Cena za nejlepší dokument MIDA Šanghaj 2013, 2.cena ATLANT, Lipetsk, Rusko2013)
Magický hlas rebelky (Křišťálový globus – Cena diváků na 49. MFF Karlovy Vary 2014, Cena diváků – Jeden svět Bratislava 2014, Událost roku – Český rozhlas 2014)
To jsme si zase užili světa (Příběhy neobyčejné energie)
Jedno z témat, probírané na politické a společenské úrovni, které mi vždy vyráželo dech, bylo téma interrupcí. Aroganci politiků rodu mužského a stranické příslušnosti KDU, kteří chtějí uzákonit zákaz interrupce z moci státu, vůbec nevnímám jako doklad křesťanského Nezabiješ!, ale jako usurpování moci rozhodovat o životě jiných lidi, konkrétně žen, které na svá bedra berou, bohužel z největší části, výchovu dítěte od těhotenství, přes porod, kojení, praní plen, ponocování, strach, obětování se až po odpovědnost za výchovu. Žádný muž si nedovede představit, co pro ženu znamená interrupce. A žádný muž, žádný člověk nemá právo rozhodovat o tom, za je žena schopná či ochotná přivést na svět dítě, protože, jak známo, mateřství je doživotí. Ušlechtilé křesťanské myšlenky a odvolávání se na Pánaboha a jeho vůli ve formě zapovídajících zákonů, připadaly mně, křesťance, vždy jenom jako patriarchální mocenské slinty, které chtějí ovládat a udržet pořádek. Nedávno jsem v ekologickém časopise Generace objevila čísi citát: „Chci papeže, který může být také těhotný.“ Averze současného papeže k antikoncepci – ve věku AIDS a populační exploze v třetím světě – je nechvalně známá, a já dodávám: „Chci, aby o interrupčním zákoně rozhodoval jenom člověk, který také může být těhotný.“
“
— SOMMEROVÁ, Olga. Konec patriarchátu v Čechách? In: Nové čtení světa: Feminismus devadesátých let českýma očima, M. Chřibková, J. Chuchma, E. Klimentová (eds.). S. 179–180.
„
... čisté svědomí se nedá nahradit žádnými penězi nebo privilegii. Každý člověk se nejvíc stýká sám se sebou, žije se sebou čtyřiadvacet hodin denně. A takový vztah je třeba rozvíjet s ostražitou pozorností.
Dokumentární film obvykle nemá příběh, je to esej, v němž nahlížím jedno téma z různých stran. Musím získat hrdiny svého filmu a zapálit je pro věc... fenomén dokumentárního filmu je pro reflexi života společnosti navýsost potřebný, anebo spíš nutný.
Ty volby jsou nebezpečný nástroj, protože volit může každý a volí i lidé, kteří nejsou vzdělaní, kteří se nezajímají o politiku, všechny ty souvislosti, ale skočí na ty populistické nabídky, a to je to nebezpečí teďka po celé Evropě i v Americe...
↑Olga Sommerová: Božena Němcová je pro mě dosud nepřekonanou českou ženou [online]. Žena-in.cz, 2012-01-20 [cit. 2013-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28.
↑Sněm LES zvolil exministryni pro lidská práva Džamilu Stehlíkovou předsedkyní strany. Prvním místopředsedou LES byl zvolen exministr životního prostředí Ladislav Miko [online]. Borgis, 2021-07-02 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021, Jmenné seznamy, Všechny kraje, Strana: SPOLU – ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
_BAR.svg){kind=small}
