Do oblasti Nového Mexika se první Evropan dostal v letech 1540–1542. Region svoje jméno získal o 20 let později podle údolí Mexika. Území se roku 1598 stalo částí provincie Santa Fe de Nuevo México spadající pod místokrálovství Nové Španělsko, tehdy také vznikla první evropská osada v regionu. Od roku 1821 byla tato provincie součástí nezávislého Mexika, které ji na základě výsledku mexicko-americké války postoupilo v roce 1848 Spojeným státům. O dva roky později bylo na části jejího území zřízeno novomexické teritorium, které existovalo do roku 1912. Nové Mexiko se 6. ledna 1912 stalo 47. státem USA.
Nové Mexiko má nejvyšší podíl hispánského obyvatelstva ze všech států Unie, za což vděčí částečně své historii a částečně imigraci z Mexika. Země oficiálně nemá úřední jazyk, fakticky jsou všechny významné dokumenty publikovány ve dvou nejpoužívanějších: angličtině a španělštině. Nové Mexiko má také třetí nejvyšší podíl indiánského obyvatelstva mezi státy Unie (po Aljašce a Oklahomě) a v absolutním počtu indiánských obyvatel je pak na čtvrtém místě (více indiánů žije jen v Kalifornii, Oklahomě a Arizoně). Většina novomexických indiánů náleží k Navahům a pueblovým indiánům, navažština je třetím nejpoužívanějším jazykem. Nejsilnější vyznání představují katolíci.
Podnebí je dosti suché, velkou část státu pokrývají pouště. Zejména na severu ale existují rozsáhlá zalesněná pohoří. Obyvatelstvo je koncentrováno především do několika velkých měst, jinak je osídlení velmi řídké lokálně i celkově. Pro celé Spojené státy má velký význam především těžba ropy a zemního plynu a také vojenské využití novomexického území – nacházejí se zde velké letecké základny a rozsáhlá pokusná a testovací zařízení. Právě na území Nového Mexika byla pokusně odpálena první jaderná zbraň.
Povrch Nového MexikaJuka vláknitá (Yucca filamentosa), národní květina Nového Mexika
Území Nového Mexika má zhruba čtvercový tvar a rozlohu 315 194 km², hranice jsou velmi rovné, převážně vytyčené podle poledníků a rovnoběžek. Nejméně rovnou jižní hranu čtverce tvoří na západě hranice s Mexikem, na východě s Texasem, východní hrana čtverce je s výjimkou krátkého úseku na severu, kde Nové Mexiko sousedí s Oklahomou, tvořena taktéž hranicí s Texasem. Severní hrana čtverce je tvořena 37. rovnoběžkou, po níž vede hranice se státem Colorado, na severozápadním rohu čtverce se ve Čtyř rozích scházejí v jediném bodě hranice států Colorado, Nové Mexiko, Arizona a Utah. Západní hranu čtverce tvoří hranice s Arizonou, která vede podél 109° 3' západní délky.
Prvními lidmi, kteří osídlili území Nového Mexika, byli paleoindiáni - lovci a sběrači kultury Clovis, jejich příchod se dle archeologických nálezů datuje někdy okolo roku 10 tisíc př. n. l. Po ní následovala zemědělská kultura Mogollon a poté pravěcí puebloví indiáni, předkové moderních pueblových indiánů, které zde i s jejich charakteristickými puebly v 16. století objevili první evropští návštěvníci.
Někdy okolo roku 1608 začalo vznikat bělošské osídlení při úpatí pohoří Sangre de Cristo, v oblasti dnešního Santa Fe. Oficiálně založeno a prohlášeno hlavním městem provincie bylo La Villa Real de la Santa Fé de San Francisco de Asís v roce 1610. V roce 1680 žilo na území provincie asi 1470 Španělů a 17 tisíc indiánů.
Španělé ztratili kontrolu nad hlavním městem i drtivou většinou území provincie v roce 1680, když vypuklo Popého povstání, během kterého většina bělošských obyvatel uprchla nebo byla povražděna. V průběhu povstání se indiánům dostali do rukou ve větším počtu španělští koně, kteří pak jimi začali být hodně využíváni při lovu i v boji a rychle se rozšířili i do oblastí, s nimiž běloši doposud nepřišli do styku.
V roce 1692 většinu provincie i hlavní město prakticky bez boje znovu obsadil Diego de Vargas, který následně zpacifikoval i některé vzdorující okrajové oblasti a puebla. Španělé nově oficiálně garantovali indiánům řadu práv, mimo jiné právo na půdu a právo obracet se na soudy a přislíbili více respektovat jejich kulturu. Běloši se začali vracet, v roce 1706 bylo založeno Albuquerque. Zatímco bělošská populace rychle rostla, indiánská naopak v důsledku nemocí dále klesala a na konci 18. století už běloši tvořili výrazně většinovou část obyvatelstva.
V roce 1821 se Nové Mexiko stalo součástí Mexika, které se v Mexické válce za nezávislost zbavilo španělské nadvlády. Situace v něm byla značně složitá: mexická vláda byla slabá a v některých částech provincie situace často hraničila s bezvládím. Území severně a východně od Rio Grande si po odtržení od Mexika nárokovala Republika Texas, která ovšem nebyla schopna své požadavky reálně uplatnit, přestože se o to pokoušela.
Situace se radikálně změnila poté, co Texas v roce 1845 na jeho žádost anektovaly Spojené státy americké. Spojené státy na rozdíl od Mexika disponovaly dostatečnou silou a oblast už do značné míry ekonomicky ovládaly, v roce 1846 proto Texasem nárokované území zabraly. Americko-mexická válka, k níž spory mezi Mexikem a USA o Texas a jeho hranice vedl, se vyvíjela velice jednostranně a proto skončila v roce 1848smlouvou z Guadalupe Hidalgo, v níž Mexiko postoupilo Spojeným státům další rozsáhlá území (Alta California a zbytek Santa Fe de Nuevo México, včetně západní části Nového Mexika.
9. září1850 vzniklo teritorium Nové Mexiko, které v původním rozsahu zahrnovalo drtivou většinu území současných států Nové Mexiko a Arizona a části současných států Nevada a Colorado. Jeho vzniku předcházel tzv. kompromis roku 1850, v rámci kterého Texas za 10 milionů dolarů omezil své územní požadavky, takže teritoriu mohla připadnout i část území východně od Rio Grande, kterou USA zabraly v roce 1846.
Maximálního územního rozsahu teritorium dosáhlo v roce 1855, kdy se jeho území rozšířilo o oblasti získané od MexikaGadsdenovou koupí z roku 1853. Velké zeštíhlení teritoria přišlo v letech 1861–1863: v roce 1861 připadla část jeho severního území Coloradu, v roce 1863 z něj bylo vyděleno teritorium Arizona.[2]
V téže době též docházelo k velkým třenicím mezi rančery a obchodníky, jejichž vrcholem je tzv. válka v Lincolnském okresu, a vrcholily ozbrojené střety mezi bílými osadníky a indiány, především Navahy a Apači. Navahové byli zpacifikováni v průběhu 60. let, poslední významný odpor Apačů skončil kapitulací Geronima v roce 1886.
6. ledna1912 se Nové Mexiko stalo 47. státem Unie.
V druhé polovině 20. století byly v Novém Mexiku vybudována další rozsáhlá vojenská zařízení, především letecké základny a zkušební a výzkumná zařízení pro letecké a raketové zbraňové systémy.
Hrubý domácí produkt Nového Mexika činí 51 miliard dolarů, což ho řadí na 38. místo v USA. Roční příjem na obyvatele je 22 203 dolarů (to je 1 850 dolarů měsíčně). To je 48. místo v USA a jeden z nejhorších příjmů na obyvatele ve Spojených státech.
Hlavní zemědělské produkty jsou: chov dobytka, mléko a mléčné výrobky, seno, stromky na další výsadbu (školky), paprika.
Hlavní průmyslová produkce je: elektrická zařízení, těžba ropy, těžba uhlí, ropné produkty, zpracování potravin, těžba kamene, sklo, jílové produkty, turistika.
Ekonomika Nového Mexika je hodně vázána na federální vládu. Je zde mnoho vojenských prostorů a také nukleární laboratoř v Los Alamos. Je zde také kosmodrom u White Sands.
Nové Mexiko má největší podíl hispánského obyvatelstva ze všech států USA, který navíc poměrně rychle roste. Žije zde mnoho potomků původních španělských kolonizátorů, kteří se přistěhovali v 17. a 18. století. V jižní části státu je soustředěna hispánská populace mexického původu, která sem imigrovala v průběhu 20. a 21. století. Původní puebloví indiáni se převážně začlenili do většinové společnosti a jsou to potomci kmenů Navajo a Apache. Přítomnost těchto rozličných etnických skupin tvoří z Nového Mexika velice různorodý stát. Stát nemá formálně kodifikován úřední jazyk, fakticky jsou úředními jazyky angličtina a španělština.
↑Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
