Nicholas Monroe
Nicholas Monroe ve Wimbledonu 2016
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké[1]
Datum narození	12. dubna 1982 (42 let)[1]
Místo narození	Oklahoma City, Oklahoma[1]
Bydliště	Austin, Texas[1]
Výška	178 cm[1]
Hmotnost	73 kg[1]
Profesionál od	2004[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 343 446 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	0–0
Tituly	0 ATP, 11 Futures
Nejvyšší umístění	253. místo (19. září 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo kvalifikace (2007)
Wimbledon	1. kolo kvalifikace (2008)
US Open	1. kolo kvalifikace (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů	154–214
Tituly	4 ATP, 13 challengerů, 13 Futures
Nejvyšší umístění	30. místo (2. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2021)
French Open	čtvrtfinále (2020)
Wimbledon	3. kolo (2017)
US Open	čtvrtfinále (2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2018)
French Open	1. kolo (2014)
Wimbledon	3. kolo (2016)
US Open	2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210307a7. března 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benjamin Nicholas „Nick“ Monroe (* 12. dubna 1982 Oklahoma City, Oklahoma) je americký profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři turnaje ve čtyřhře, když první z nich ovládl spolu s Němcem Simonem Stadlerem na antuce ve švédském Båstadu 2013. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v září 2011 na 253. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 30. místě. Trénuje ho otec Ben Monroe.^[3][1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do druhého kola kvalifikace melbournského Australian Open 2007. Ve čtyřhře si zahrál čtvrtfinále na French Open 2020 a US Open 2017.

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Finalista	1.	24. února 2013	Buenos Aires, Argentina	antuka	Simon Stadler	Simone Bolelli Fabio Fognini	3–6, 2–6
Vítěz	1.	14. července 2013	Båstad, Švédsko	antuka	Simon Stadler	Carlos Berlocq Albert Ramos	6–2, 3–6, [10–3]
Finalista	2.	27. července 2013	Umag, Chorvatsko	antuka	Simon Stadler	Martin Kližan David Marrero	1–6, 7–5, [7–10]
Vítěz	2.	7. července 2014	Båstad, Švédsko (2)	antuka	Johan Brunström	Jérémy Chardy Oliver Marach	4–6, 7–6(8–6), [10–7]
Finalista	3.	26. dubna 2015	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Artem Sitak	Marius Copil Adrian Ungur	6–3, 5–7, [15–17]
Finalista	4.	20. července 2015	Newport, Spojené státy	tráva	Mate Pavić	Jonathan Marray Ajsám Kúreší	6–4, 3–6, [8–10]
Vítěz	3.	25. října 2015	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Jack Sock	Mate Pavić Michael Venus	7–5, 6–2
Finalista	5.	1. dubna 2017	Miami, Spojené státy	tvrdý	Jack Sock	Marcelo Melo Łukasz Kubot	5–7, 3–6
Finalista	6.	1. října 2017	Šen-čen, ČLR	tvrdý	Nikola Mektić	Alexander Peya Rajeev Ram	3–6, 2–6
Finalista	7.	únor 2018	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	John-Patrick Smith	Jack Sock Jackson Withrow	6–4, 4–6, [8–10]
Finalista	8.	květen 2018	Istanbul, Turkecko	antuka	Ben McLachlan	Dominic Inglot Robert Lindstedt	6–3, 3–6, [8–10]
Vítěz	4.	červenec 2018	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	John-Patrick Smith	Ryan Harrison Rajeev Ram	3–6, 7–6(7–5), [10–8]
Finalista	9.	srpen 2019	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Tennys Sandgren	Łukasz Kubot Marcelo Melo	7–6(8–6), 1–6, [3–10

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicholas Monroe na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicholas Monroe na Wikimedia Commons
• Nicholas Monroe na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Nicholas Monroe na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Nicholas Monroe na stránkách Davis Cupu (anglicky)