Naučná stezka Liteň
Panely v Sadech Svatopluka Čecha v Litni
Základní informace
Typ	naučná stezka - 4 stezky (okruhy)
Provozovatel	Atelier Svatopluk,o.p.s. Liteň
Datum otevření	1. 12. 2013
Značení	panely, červené, modré, žluté a zelené směrovky
Počet zastavení	29 (úvodní 2, zelená 12, žlutá 7, modrá 4, červená 4)
Obtížnost	střední
Sezóna	celoročně
Lokalizace
Poloha	322 m n. m.
Souřadnice	49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d.
Start	Liteň, Náměstí - špejchar
Cíl	Liteň, Náměstí - špejchar
Výškový rozdíl	103 m
Nejvyšší bod	425 m (D1)
Nejnižší bod	322 m (0)
Vyhlídkové body	D1 vrch Mramor
Zajímavosti	Hrobka rodiny Daubkovy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Naučná stezka Liteň byla vytvořena v roce 2013 Atelierem Svatopluk, obecně prospěšnou společností, jejímž zakladatelem je městys Liteň v okrese Beroun.^[1] Ve čtyřech okruzích, vycházejících od špejcharu, prochází historické, architektonické, přírodní a technické pozoruhodnosti na území městyse včetně připojených obcí Běleč a Dolní Vlence. Celá oblast spadá do CHKO Český kras. Tématy zastavení naučná stezka Liteň navazuje na expozici Muzea Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni.

Zřízení stezky iniciovala, projekt připravila a realizovala společnost Atelier Svatopluk, o.p.s., jejímž zakladatelem je městys Liteň.^[2] Atelier Svatopluk realizací projektu naučné stezky navázal na svou hlavní činnost – správu a vytváření programové náplně Areálu Litně – areálu bývalého středního odborného učiliště v Litni. Atelier Svatopluk, o.p.s. ve spolupráci s úřadem městyse Liteň do obsahové přípravy naučné stezky zapojil tým místních zájemců o historii, architekturu a přírodní pozoruhodnosti regionu. Přípravný tým zajistil sběr dokumentů k tématům jednotlivých zastavení, písemností, dobových fotografií apod. V roce 2012 a 1. pololetí 2013 byla prováděna podrobná fotografická dokumentace Litně a okolí se zaměřením na navrhované stezky. Dodavatel venkovního značení byl vybrán ve výběrovém řízení. Zhotovení panelů a jejich instalaci provedla jako veřejnou zakázku malého rozsahu v termínu od 1. června do 31. října 2013 firma Ing. Vladimír Glaser podle smlouvy o dílo uzavřené s Atelierem Svatopluk, o.p.s., dne 20. května 2013.^[3] Průběh instalace panelů a terénních úprav prostor zastavení byl dokumentován.

Vytvoření stezky podpořil Region Karlštejnsko, mikroregion, která má právní formu občanského sdružení.^[4] Státní zemědělský a intervenční fond poskytl v rámci Programu rozvoje venkova dotaci ve výši 994 806 Kč.^[5] Celkové náklady na realizaci stezky činily 1.048.100,79 Kč.^[6] Liteňská stezka se zařadila k síti naučných stezek, které již byly v Regionu Karlštejnsko vytvořeny.^[7] a k prezentacím významných osobností spojených s okresem Beroun.^[8]

Naučnou stezku tvoří čtyři okruhy. Všechny vycházejí od špejcharu na liteňském náměstí pojmenovaném prostě Náměstí. Zde se nachází panel Vítejte v Litni a panel o špejcharu, označený pořadovým číslem 0. Jednotlivé okruhy jsou označeny písmeny a zároveň rozlišeny barvou:

• A (zelená), 12 zastavení, směrem na Dolní Vlence a Běleč (jižní větev okruhu mezi Bělčí a Litní je vedena po zelené pásové turistické značce KČT č. 3051 od Zadní Třebaně)
• B (žlutá), 7 zastavení, směrem na Leč (zpáteční cesta je vedena zčásti po shodné trase)
• C (modrá), 4 zastavení, prochází intravilánem městyse na jeho východní konec k hrobce rodiny Daubkovy a stejnou trasou zpět (po modré pásové turistické značce KČT č. 1014 pokračující směrem na Svinaře, Hřebeny, Řevnice a Dobřichovice)
• D (červená), 4 zastavení, na jihozápad pod vrch Mramor a stejnou trasou zpět (po zelené pásové turistické značce KČT č. 3051 směrem na Tetín), a severozápadně k obci Korno a stejnou trasou zpět (po modré pásové turistické značce KČT č. 1014 směrem na Korno a Beroun), z obou koncových bodů je vyhlídka na Liteň a okolí

Barevné rozlišení dílčích stezek je použito na panelech, směrovkách, pláncích i v digitální prezentaci na Internetu. V rámci každého okruhu jsou jednotlivá zastavení rozlišena pořadovými čísly použitými ve spojení s písmenem označujícím daný okruh.

Informační panely jsou tvořeny dřevěnými rámovými stojany v přírodním provedení, na kterých jsou upevněny plastové panely s informacemi, mapami a fotografiemi ke každému zastavení.

Trasa stezky je vyznačena kovovými směrovkami v technickém provedení obdobném malým směrovkám silničního značení cyklotras. Směrovky jsou umístěny na panelech zastavení a na rozcestích a křižovatkách. Část směrovek naučné stezky je instalována u směrovníků turistických tras KČT. Na směrovkách jsou trasy naučné stezky rozlišeny pouze barevně, písmeno trasy na nich není uvedeno. Některé úseky naučné stezky jsou vedeny v souběhu s pásovým turistickým značením pěších turistických tras Klubu českých turistů. U všech zastavení jsou instalovány lavičky a prostor je vysypán štěrkem. Zastavení Areál Liteň, Pískovna a Babka jsou doplněna dětskými hřišti.

Tým spolupracovníků Atelier Svatopluk postupně zpracovává metodiku pro využití naučné stezky ve výuce dějepisu, zeměpisu, vlastivědě, přírodopisu a pro školní výlety a sportovní a branné akce škol pro pedagogy základních škol^[9] a středních škol s využitím literatury o vzdělávacím využití naučných stezek^[10][11] a Wikipedie. Atelier Svatopluk spolupráci se školami zaměřuje:

• Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni, jejíž budova je též jedním ze zastavení naučné stezky, využívá naučnou stezku ve školních projektech jako je Den Země a ve výuce^[12]
• Atelier Svatopluk nabídl spolupráci na využití naučné stezky ve výuce základním školám v okrese Beroun a v Berouně (Jungmannova základní škola,^[13] 3. základní škola na Wagnerově náměstí) a byly provedeny prezentace a předány podklady.

• Atelier Svatopluk spolupracuje se Střední školou uměleckou a řemeslnou v Praze 5,^[14] která má v areálu v Litni externí pracoviště pro odborný výcvik a pražské sídlo Střední školy umělecké a řemeslné v Praze 5 je též externím prezentačním místem Naučné stezky Liteň.
• na akci Kováři v Litni, jejíhož prvního ročníku se v roce 2014 zúčastnily tři odborné střední školy, prezentoval Atelier Svatopluk naučnou stezku Liteň, jejíž jedno zastavení se věnuje tradici kovářství v Litni,
• od roku 2012 je Naučná stezka Liteň prezentována na národním workshopu středních škol StreTech – Středoškolská technika pořádaného Fakultou strojní Českého vysokého učení technického v Praze.^[15]
• některé objekty zastavení naučné stezky jsou vzhledem ke svému významu tématem pro vědecký výzkum a výuku na vysokých školách. Do této kategorie spadá zejména hrobka rodiny Daubkovy jako dílo jednoho z nejvýznamnějších architektů přelomu 19. a 20. století Antonína Wiehla, sochaře Josefa Václava Myslbeka a Maxmiliána Pirnera podporovaných spolu s dalšími umělci generace Národního divadla majitelem liteňského panství Josefem Šebestiánem Daubkem.^[16]
• významným liteňským fenoménem světového významu je osobnost sopranistky Jarmily Novotné, jejíž památku a význam intenzívně dokumentuje a propaguje občanské sdružení Zámek Liteň.
• Atelier Svatopluk provádí rešerše kvalifikačních prací studentů vysokých škol k tématům blízkým naučné stezce jako informační zdroje pro další prezentaci stezky^[17]

V rámci projektu Naučné stezky Liteň byly vytištěny a distribuovány propagační materiály, především mapky s vyznačením čtyř tematických stezek a jejich zastavení.^[18] Obsah informačních panelů naučné stezky byl v roce 2014 zveřejněn v digitální podobě na Internetu na webu Karlštejnsko^{[nedostupný zdroj]}.^[19]

Strategie publicity naučné stezky je založena na

• vytváření fyzických kontaktních míst u spolupracujících organizací Atelieru Svatopluk – škol, poskytovatelů služeb seniorům a zdravotně postiženým, knihoven, turistických sdružení a informačních center,
• pořádání společenských, kulturních, sportovních a branných akcí v Areálu Liteň. Bývalé kovářské učiliště je též jedním ze zastavení naučné stezky.
• fotodokumentací prováděnou pracovníkem na chráněném pracovním místě fotograf, které v roce 2013 vytvořil Atelier Svatopluk na základě smlouvy s Úřadem práce ČR, krajská pobočka Středočeský kraj kontaktní pracoviště v Berouně, který se aktivně podílí na přípravě akcí v areálu a na marketingu naučné stezky.
• snímky pořízené při fotodokumentaci Litně a okolí jsou ukládány v kategoriích Wikimedia Commons Liteň Naučná stezka Liteň.
• snímky pořízené při fotodokumentaci Litně a okolí jsou publikovány na internetu v tematicky strukturovaných galeriích Rajče, Zonerama^[20] a Fototuristika.^[21] a jsou z nich vytvářeny prezentace Microsoft PowerPoint.
• v roce 2014 se Atelier Svatopluk, o.p.s. a jeho partneři zaměřili na vytvoření a aktualizaci článků Wikipedie s tématem Litně, jejích osobností a objektů zastavení naučné stezky a vytváření knihovny informačních zdrojů určených pro digitalizaci a prezentaci Litně a naučné stezky na Internetu, zejména Wikipedii.
• informace o naučné stezce, jejích zastaveních a plánovaných nebo uskutečněných akcích jsou průběžně poskytovány internetovým médiím a serverům specializovaným na turistiku^[22][23] formou tiskových zpráv a odkazů na publikované fotoreportáže^[24] a propagaci naučných stezek.
• průběžnou rešerší ohlasů a hodnocení Naučné stezky Liteň návštěvníky a veřejností^[25] a rešerše reportáží o výletech do Litně^[26] nebo do okolí Litně.^[27]

Špejchar v Litni sloužil od raného novověku k ukládání obilí, později jako hasičská zbrojnice. Od 70. let 20. století byl interiér upraven pro kulturní účely a unikátní miniaturní loutkové divadlo. Proto je špejchar jedním ze zastavení Naučné stezky. U jeho západní stěny směrem k náměstí je umístěn přístřešek s lavicemi a stolem a informační panel o historii špejcharu.^[28] Spolu s ním je zde umístěn úvodní informační panel celé Naučné stezky Liteň nazvaný Vítejte v Litni.^[29] V prostoru mezi špejcharem a hasičskou zbrojnicí je informační panel s mapou a figura další naučné stezky Karlštejnské šachy.^[30] Od špejcharu vedou stezky červená, zelená a žlutá na západ na konec Náměstí, kde je na sloupu dopravní značky rozcestník: zelená odbočuje vpravo směrem ke kostelu a žlutá a červená vlevo do Dlouhé ulice.

Synagoga v Litni Původní židovská synagoga z 1840 přestavěná v 2. polovině 19. století je od května 1945 užívána Sborem dobrovolných hasičů v Litni. Radikální přestavbou na požární zbrojnici (1956) ztratila charakteristické prvky synagogy.^[31]

Pomník Svatopluka Čecha v Litni v nadživotní velikosti připomínající básníkův pobyt v Litni byl instalován v roce 1938 na místě někdejší památné lípy proslavené básní Ve stínu lípy a je kulturní památkou.^[32]

Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné s vlastní turistickou známkou^[33][34] sídlí v budově liteňské fary,^[35] která je kulturní památkou.^[36]

Kostel svatého Petra a Pavla (Liteň) pochází z let 1352–1357 a současnou podobu získal úpravami v letech 1880–1906. U jižní zdi kostela stojí pomník padlým v 1. světové válce.^[37] Kostel je s výklenkovou kaplí se sochou sv. Jana Nepomuckého kulturní památkou.^[38][39]

Základní škola v Litni^[40] nese jméno Františka Josefa Řezáče, reformátora školství a vězeňství, v letech 1865 až 1879 litenského faráře, který se zasloužil o stavbu budovy školy v Litni. U její zdi je pohřben významný český paleontolog profesor Otomar Pravoslav Novák, který zde v době svých paleontologických výzkumů podlehl 29. července 1892 tuberkulóze.

Zámek Liteň s parkem,^[41] salla terrenou a grottou^[42] získal svou současnou podobu po roce 1648 barokní a klasicistní přestavbou a je kulturní památkou.^[43]

Hospodářský dvůr liteňského zámku s vjezdem branou z Nádražní ulice vznikl v 2. polovině 19. století^[44] rozšířením o budovy pivovaru, lihovaru a lihovarnické školy^[45] s typickými znaky industriální architektury konce 19. století.^[46]

Areál Liteň na severním okraji Litně sloužil do roku 2012 Střednímu odbornému učilišti v Litni a Učňovské škole zemědělské v Litni, obor kovář-podkovář.

V obci Dolní Vlence severně od Litně v dnes už neexistujícím zámečku jako host Josefa Šebestiána Daubka malíř František Ženíšek namaloval svůj nejslavnější obraz Oldřich a Božena.^[47]

Vodárna Liteň u cesty z Dolních Vlenců na Běleč^[48] zásobující stále Liteň pitnou vodou je technickou kulturní památkou.^[49]

Goeologická minulost Berounska je poznamenaná z období třetihor korytem řeky tekoucí ze severních do západních Čech, která vytvořila na svém dne mohutnou asi dvacetimetrovou vrstvu písku. To vedlo od středověku ke vzniku pískoven. Jednou z lokalit s těžbou písku v CHKO Český kras je pískovna Běleč leží západní a jižní částí na katastru obce Korno, severovýchodní částí na katastru obce Poučník (městys Karlštejn) východojihovýchodní částí na katastru obce Běleč (Liteň). Díky aktivní hornické činnosti zde vznikaly kolonie břehule říční^[50] V letech 2012–2013 se jednalo o uzavření a zavezení pískovny.^[51]

Z Dolních Vlenců na východ kolem vodárny Liteň vede cesta na Běleč, v jejímž centru stojí pomník obětem 1. světové války.^[52][53]

Na cestě z Dolních Vlenců do Bělče stojí na Stříbrném potoce dva mlýny a třetí je přímo v Bělči.^[54]

V obvodu městyse Liteň je na trati 172 železniční zastávka železniční zastávka Běleč s hlídacím domkem z doby zprovoznění trati v roce 1901.^[55]

• 
  A 1 Synagoga v Litni
• 
  A 2 Pomník Svatopluka Čecha
• 
  A 3Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
• 
  A 4 Kostel svatého Petra a Pavla v Litni
• 
  A 5 Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni
• 
  A 6 Zámek v Litni
• 
  A 7Areál Pode Zděmi Liteň
• 
  A 8 Dolní Vlence
• 
  A 9 Vodárna Liteň
• 
  A 10 Pískovna v Bělči
• 
  A 11 – 1 Pomník v Bělči
• 
  A 11 – 2 Mlýn u Bělče
• 
  A 12 Nádraží Běleč
• 
  A 13 Pískovna Běleč

Obora za Litní nabízí návštěvníkovi pohled na chov jelenů a daňků.^[56]

Na žluté stezce vede silnice z Litně přes železniční trať 172 směrem k obci Leč přes Skuhrov kolem železniční zastávky s čekárnou z doby stavby trati v roce 1901.^[57]

Žlutá stezka vede k Pustému rybníku v Leči, na kterém se při povodni v květnu 1844 prováděla protipovodňová opatření za účasti vojenských oddílů.^[58]

Za železničním přejezdem přes trať 172 vede žlutá stezka na východ k obci Leč s kapličkou z roku 1899 s křížkem vysvěceným v roce 1875 liteňským kaplanem Václavem Benešem Třebízským.^[59][60]

Na jižním okraji Litně směrem na Leč v lokalitě Pod Cihlenou je vlevo od silnice obora s chovem daňka evropského^[61] a v zatáčce u silnice památný strom evidovaný jako Dub letní Pod Cihelnou.

Nedaleko židovského hřbitova vede žlutá stezka k lokalitě Na poušti kolem skalního útvaru s názvem Babka klevetilka podle pověsti o zkamenělé klevetivé trhovkyni.^[62]

Židovský hřbitov z roku 1680 na kraji lesa jižně od Litně s přibližně 400 barokními a klasicistními náhrobky,^[63] márnicí a s domem hrobníka^[64] je kulturní památkou.^[65] 49°53′45″ s. š., 14°8′38″ v. d.)

• 
  B 1 Obora
• 
  B 2 Železniční zastávka Skuhrov pod Brdy
• 
  B 3 U Pustého rybníka
• 
  B 4 Kaplička v Leči
• 
  B 5 Jeleni v oboře
• 
  B 6 Babka klevetilka
• 
  B 7 Židovský hřbitov
• 
  Trať č. 172 před Lečí
• 
  Křížek v kapličce v Leči
• 
  Památný dub letní Pod Cihelnou

Barokní dům správce panství u liteňského zámku svým vžitým názvem Čechovna a pamětní deskou (1925) s nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853–1856 připomíná pobyt básníka Svatopluka Čecha, jehož otec František J. Čech byl správcem liteňského panství^[66][34]a je jako součást zámku kulturní památkou.^[67]

Nádraží Liteň bylo postaveno jako úvraťová železniční stanice v roce 1901 v rámci výstavby železniční trať 172 Zadní Třebaň – Lochovice.^[68]

Drobné sakrální stavby v Litni reprezentují dvě kapličky:^[69] boží muka na východním okraji Litně na křižovatce silnice z Litně na Všeradice a Zadní Třebaň a Svinaře^[70] a Kaple svatého Jana Nepomuckého výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého v ohradní zdi kostela sv. Petra a Pavla, s nímž je zapsána jako kulturní památka.^[38]

Hrobka rodiny Daubkovy na východním konci Nádražní ulice v anglickém parku.^[71] s pohřební kaplí ve stavebním slohu neorenesance byla postavena v roce 1888 podle návrhu architekta Antonína Wiehla^[72] se sochařskou výzdobou Josefa Václava Myslbeka^[73] a je kulturní památkou.^[74]

• 
  C 1 Čechovna
• 
  C 2 Nádraží Liteň
• 
  C 3 Boží muka na křižovatce na Svinaře
• 
  C 3 Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
• 
  C 4 Hrobka rodiny Daubkovy

Z náměstí vede červená stezka na jihozápad k vrchu Mramor^[75] a její zastavení s vyhlídkou na Liteň, Korno, Měňany a Karlštejn je též nejvyšším bodem Naučné stezky Liteň (425 m n. m.).^[76]

U dalšího zastavení červené stezky je výhled na jihovýchod na obce Skuhrov a Hatě.

Červená stezka vede z Litně Měňanskou ulicí směrem na západ a dále na severozápad kolem rybník a Obory s chovem daňka evropského v přilehlé oboře.^[77]

Červená stezka vede z Litně na severozápad směrem k obci Korno. Před vesnicí je u křižovatky silnic na Dolní Vlence a na Korno kaplička^[78] a od ní překrásná vyhlídka na Liteň ve směru na jihovýchod.

• 
  Pohled na Liteň od vrchu Mramor (na severovýchod)
• 
  D1 Zimní pohled na Liteň od vrchu Mramor
• 
  Zastavení D2 červené stezky pod Mramorem
• 
  D3 Obora
• 
  D 4 Pohled na Liteň z vyhlídky před Kornem od severozápadu
• 
  Kaplička před Kornem

• DVOŘÁKOVÁ, Markéta; OPRŠALOVÁ, Irena. Genius loci při tvorbě environmentálních programů . Sborník. první. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta., 2014. 47 s. ISBN 978-80-244-4071-2. 
• FRIEDLOVÁ, Ludmila; SOUČEK, Zdeněk; KOCOUREK, Pavel. Budování a využití naučných stezek. první. vyd. Praha: Propagační tvorba, 1991. 64 s. ISBN 80-85386-23-2. 
• Naučná stezka Liteň. Ořech: Region Karlštejnsko, o.s., 2013. 2 s. [karlstejnsko.info Dostupné online]. S. 1–2. 
• DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy. Praha a Středočeský kraj. první. vyd. Praha: Dokořán, 2005. 280 s. ISBN 80-7363-044-3. 
• MARTÍNEK, Karel. Naučné stezky : některé formy využití naučných stezek : příspěvek k ekologické výchově v základní škole. První. vyd. Plzeň: Pedagogické centrum, 1997. 26 s. ISBN 80-7020-006-5. Metodická příručka pro učitele. 
• ŠÍROVÁ MOTYČKOVÁ, Kamila; ŠÍR, Jiří. Naučné stezky - Průvodce naučnými stezkami České republiky. první. vyd. Olomouc-Slavonín: Rubico, 2010. 176 s. ISBN 978-80-7346-107-2. 
• Naučné stezky Českého krasu / Správa chráněné krajinné oblasti Český kras. Berounský deník. Roč. 7, čís. 11, s. 10. ISSN 1210-7360. 
• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
• KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79. 
• NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online. 
• STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
• STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
• IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
• VYBÍRAL, Jindřich. Česká“ versus „italská“ neorenesanční vila. Antonín Wiehl, Antonín Barvitius a jejich mecenáši. S. 83–90, 89. Zprávy památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-12-14]. Roč. 74, čís. 3, s. 83–90. Dostupné online. 

• Karlštejnské šachy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Naučná stezka Liteň na Wikimedia Commons
• Naučná stezka Liteň, informační tabule stezky na webu Regionu Karlštejnsko