Lípa nesla jméno spisovatele Svatopluka Čecha, který v Litni strávil část dětství. Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina) byl panský hospodářský správce a český vlastenec a v letech 1853–1856 byl ředitelem panstvíJosefa Františka Doubka v Litni[1] Do dětství se vrátil v básnické sbírce Ve stínu lípy[2] vydané poprvé roku 1879 v časopise Květy, do kterého Čech přispíval. Staletá lípa stála poblíž jižní kaple novorománského kostela svatého Petra a Pavla a fary. Fungovala jako určitý kulturní rozcestník mezi hospodou a kostelem. V Čechově básni Ve stínu lípy se zde schází osm sousedů a vypráví své životní příběhy.[3] Básnická sbírka byla již za autorova života velice populární pro svůj vlastenecký a idylický obsah.[4] Na počet básníka a jeho vlastenectví byly lípy na různých místech Čech symbolicky nazývány lípa Svatopluka Čecha. Tak tomu bylo i v Litni, kde byl ještě za života Svatopluka Čecha připomínám jeho pobyt v mládí. O úctě liteňských obyvatel k Čechovi svědčí, že Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 (tedy za Čechova života) uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka.[5] Lípa v Litni oficiálně za památnou vyhlášena nebyla, zanikla dlouho před vydáním zákona o ochraně přírody. Při úpravách kanalizace v roce 1914 byly poškozeny její kořeny v roce 1919 počala usychat, takže z ní zůstalo jen torzo spodní části kmene.[6] 21. 8. 1941 při prudkém dešti se kmen vyvrátil a byl odstraněn. Zlomek kmene je vystaven v muzeu.[7] Název místa se ale trvale vžil. Park mezi kostelem sv. Petra a Pavla a farou, kde lípa stála, byl nazván Sady Svatopluka Čecha. V Litni vzniklo ve 20. letech 20. století Sdružení pro úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni, jehož předsedou byl MUDr. Josef Honzík, jednatelem Jan Samek a pokladníkem Boh. Vildman,[8] usilující o úpravu sadů a vytvoření pomníku Svatopluka Čecha. Spolupracovalo s Jednotou Svatopluka Čecha a obě korporace se pravidelně obracely na veřejnost s žádostí o příspěvek na pomník. O celospolečenském významu záměru svědčí zájem významných československých deníků jako Národní listy a Národní politika.[9] Po deseti letech se záměr zdařil a 5. 6. 1938 byl v blízkosti lípy postaven pomník Svatopluka Čecha.[10] V budově bývalé fary proti kostelu je umístěno Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Jméno jeho básně nese i restaurace Ve stínu lípy vedle liteňské školy.
V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň, jejíž zastavení v Sadech Svatopluka Čecha připomíná básníkův vztah k Litni a jeho dílo.[7] Další zastavení připomínají Čechův pobyt v Litni v domě správce panství v zámku nedaleko od kostela. Dům je dodnes nazýván Čechovna[11] Právě zde se Svatopluk Čech seznamoval s otcovou knihovnou. Šťastná léta dětství v Litni byla jedním z důvodů, proč děj básně Ve stínu lípy umístil právě do míst, která z dětství důvěrně znal.[12]
Galerie Ve stínu lípy v Litni
Restaurace Ve stínu Lípy v Litni
Pomník Svatopluka Čecha v parku před kostelem sv. Petra a Pavla
Panely naučné stezky v Sadech Svatopluka Čecha připomínají i báseň Ve stínu lípy
Místo děje básně Ve stínu lípy v současnosti (2014)
Restaurace Ve stínu lípy a budova fary (Muzeum Svatopluka Čecha)
Pamětní deska na domě správce panství Liteň nazývaném Čechovna. Nápis ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH OD 1853 - 1856
Zvětšenina dopisu Sv. Čecha v restauraci Ve stínu lípy
Odkazy
Reference
↑STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
↑ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s.
↑NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 163–186.
↑STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
↑KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64.
↑ Lípa Svatopluka Čecha v Litni. Našinec. 2. července 1925, roč. 1934, s. 5. ISSN1805-2444.
↑NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první. [online]. první. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-01-10]. Kapitola první. Průprava literární a prvotiny básnické, s. 1–48. Dostupné online.
Literatura
ČECH, Svatopluk. Ve stínu lípy. Praha: Eduard Valečka, 1886. 91 s.
Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 277–293.
NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl první. [online]. první. vyd. Praha: Vesmír, 1921 [cit. 2015-01-10]. Kapitola první. Průprava literární a prvotiny básnické, s. 1–48. Dostupné online.
NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online.
STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s.
STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN80-7185-245-7. S. 189.