Čechovna
Čechovna
Účel stavby
dům správce velkostatku
Základní informace
Sloh	pozdní baroko
Výstavba	2. polovina 18. století
Současný majitel	Zámek Liteň, o.s.
Poloha
Adresa	Liteň, Česko Česko
Souřadnice	49°54′18,37″ s. š., 14°9′0,68″ v. d.
Další informace
Kód památky	19638/2-341 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Liteň)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovna je vžité původně neoficiální označení pro dům čp. 150 v Litni v okrese Beroun. Dům měli k dispozici jako služební byt správci a ředitelé panství a velkostatku v Litni, jehož centrem byl liteňský zámek. Čechovna je spolu se zámkem zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958. ^[1]

Přízemní budova z poloviny 18. století se sedlovou střechou je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo zámeckého hospodářského dvora, ve kterém navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu dům uzavírá východní část zámeckého parku. Čechovna pochází z poloviny 18. století. Je postavena ve stylu vrcholného baroka. Pozoruhodné je zejména trojosé západní průčelí se zdobným volutovým štítem. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná štuková výzdoba fasády, především šambrány a suprafenestry oken.

V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. únor 1846 – 23. únor 1908). Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec byl od 1. 5. 1852 do 31. 3. 1856 správcem liteňského panství u Josefa Františka Doubka. ^[2] Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básník svou velmi populární a čtenou báseň Ve stínu lípy situoval do Litně jako vzpomínku na mládí. ^[3] Z Litně a okolí se Čech inspiroval i v eposu Lešetínský kovář z roku 1885 a básni Václav Živsa z roku 1901. Ve svých Dávných vzpomínkách v Rozličné próze z roku 1895 vzpomíná na dětství v Litni, na pobyt v Čechovně, na otcovu knihovnu a tehdejšího liteňského faráře Františka Josefa Řezáče. ^[4] Liteň již od konce 19. století vnímala a prezentovala Svatopluka Čecha jako významnou osobnost své historie. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka. ^[5] V roce 1896 bylo Čechovi uděleno čestné občanství Litně. Čechův pobyt v Litni byl na Berounsku připomínán až do roku 1938, po roce 1948 ^[6] i po roce 1989. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň. Její čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo. ^{[7] [8] [9][10]}

Básníkova dětská léta prožitá v domě připomíná jeho pamětní deska s reliéfem jeho hlavy a nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 - 1856. Její odhalení 29. 6. 1925 se stalo velkou národní manifestací. Slavnostní projev zakončený výzvou Čechu, více Čecha !, pronesl Čechův životopisec Ferdinand Strejček. Slavnosti se zúčastnila básníkova sestra Zdeňka (narozená v Litni) a bratr Václav, spisovatel Ignát Herman, básník Viktor Dyk a nakladatel Čechových spisů František Topič. ^[11] Shromáždění se účastnilo velké množství obyvatel Litně, ale také Berouna a Řevnic. Organizaci zajišťoval slavnostní výbor. Jeho předseda MUDr. Josef Honzík z Litně, který shromáždění zahajoval, byl v dalších letech též předsedou Sdružení pro úpravu Sadů Svatopluka Čecha usilujícího o instalaci Pomníku Svatopluka Čecha v Litni . ^[12]

V meziválečném období Čechovnu užíval k bydlení majitel panství Jiří Daubek a jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná. Po vyvlastnění zámku rodině Daubků bylo v Čechovně v letech 1964 - 2001 umístěno Muzeum Svatopluka Čecha ^[13] umístěné v roce 2004 v bývalé faře a rozšířené o expozici Jarmily Novotné. ^{[14] [15]} Dům po restituci a následném prodeji současnému vlastníku není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se však zde konají koncerty, přednášky a diskuse pořádané občanským sdružením Zámek Liteň, které v zámeckém areálu sídlí a působí. ^[16]

• 
  Čechovna
• 
  Pohled na nároží štítové stěny s terasou
• 
  Nároží štítové západní a severní stěny s terasou
• 
  Čechovna a severojižní křídlo hospodářských budov uzavírajících hospodářský dvůr
• 
  Zámek a Čechovna

• 
  Pamětní deska Svatopluka Čecha na domě Čechovna.
• 
  Detail pamětní desky Svatopluka Čecha
• 
  Čechovna pohled na okna na jižní stěně s deskou Svatopluka Čecha
• 
  Stromy, keře a studna před Čechovnou

• 
  Nároží štítové s číslem popisným 150
• 
  Okno západní štítové stěny
• 
  Studna před jižní stěnou
• 
  Detailní pohled na barokní štít
• 
  Pohled na severní stěnu Čechovny s terasou

• 
  Erb rodu Daubků
• 
  Josef František Daubek
• 
  Josef Šebestián Daubek
• 
  Svatopluk Čech
• 
  Jarmila Novotná

• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
• ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek. 
• KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79. 
• NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online. 
• PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. 
• STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. 
• STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
• IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
• ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s. 
• ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovna na Wikimedia Commons
• Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. 
• Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. 
• A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
• A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
• A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 
• C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. 

• Svatopluk Čech
• Ostředek
• Ve stínu lípy
• Naučná stezka Liteň
• Liteň
• Liteň (zámek)
• Pomník Svatopluka Čecha v Litni
• Obříství
• Peruc
• Ostředek
• Lípy Svatopluka Čecha
• Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné
• Liteň (zámek)