Nadhled, pohled shora dolů nebo ptačí pohled či ptačí perspektiva je pohled na objekt shora, tak jako kdyby byl pozorovatel ptákem, často využívaný ve fotografii, kinematografii nebo při výrobě půdorysů, plánů podlaží a map.

Nadhled je významný pro fotografii v období 1918–1945 v Evropě nazvanou jako avantgardní, moderní fotografie nebo jen modernismus. Samozřejmě kromě dalších stylů jako je perspektiva žabí (podhled), diagonální kompozice, odvážné výřezy, objevování krásy zdánlivě neestetických a průmyslových motivů, oslava moderního života, moderní architektury a moderních výrobků.^[1] Součástí avantgardního stylu je řada uměleckých skupin a umělců, například Nová věcnost nebo výtvarná škola Bauhaus,^[2] z fotografů používali podhled například Alexandr Rodčenko, Karl Blossfeldt, László Moholy-Nagy nebo André Kertész.

Kromě fotografie se nadhledy používají v prostředí kinematografie, kde zejména v hraném filmu umožňují režisérovi netradiční pohled na snímanou scénu. K tomuto účelu se při filmování používají specializované kamerové jeřáby či vysokozdvižné plošiny.

Slovo se používá velmi často i v přeneseném významu, kdy vyjadřuje pohled nebo názor člověka na nějakou skutečnost, který je „nad věcí“ (většinou pouze myšleně).

• 
  Erupce sopky Saryčev na ostrově Matua v Kurilských ostrovech. Fotografováno 12. června 2009 z Mezinárodní vesmírné stanice
• 
  William P. Gottlieb: Mary Lou Williams, portrétní snímek z nadhledu, 1946
• 
• 
  Fotografka využívá k lepší kompozici malé štafle
• 
  Axel Malmström na štaflích se svým synem Victorem, který mu kloboukem zastiňuje objektiv, 1. května 1915
• 
• 
  Portrét z nadhledu, Jana Doleželová, Miss České republiky 2004

• Fotografie ze vzduchu
• Satelitní fotografie
• Perspektiva
• Podhled (fotografie)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nadhled na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.