Podle jedné varianty je jméno obce odvozeno od slova naděje. V dřívějších dobách tady v těchto končinách pátrali horníci po zlatě a odtud je odvozen i název – naděje po kovu - zlatě. Podle druhé verze je jméno odvozeno od chorvatského jména Dějek, Dějko, Dějan a postupně Dějkův dvůr.
V roce 1724 koupil panství Jiří Bořek Dohalský z Dohalic. Od roku 1730 byl majitelem hrabě Václav Ignác Deym za Stříteže do roku 1753. V roce 1761 koupil panství Antonín Feuerstein, zbrojmistr a maršálMarie Terezie, který se sem po 52 letech vojenské služby uchýlil na zasloužený odpočinek. Zemřel v obci ve věku 88 let. Byl pochován ve zdejším kostele Nejsvětější Trojice, kde byla také umístěna jeho busta. Maršál Feuerstein byl filantrop a cítil s chudinou. Po jeho smrti v roce 1780 dědictvím připadlo nadějkovské panství jeho synovci, který je v roce 1803 prodal pražskému měšťanovi, Janu Tuskanymu, jenž si nechal postavit dvůr u Vlksice, který nesl jeho jméno Tuskánka. Poté se majitelem stali jeho dědicové, vnuci. V roce 1840 koupil Nadějkov pražský měšťan Josef Plešner, který zanedlouho 1843 prodal nadějkovské panství hraběti Karlu Vratislavu z Mitrovic. Ten však rok na to zemřel a Nadějkov odkázal své nezletilé dceři Karolíně. Ta se později 1858 provdala za hraběte Ludvíka Kokořovce a od roku 1862 se ujala správy panství jako hraběnka Karolína Vratislavová z Kokořova. Žila poměrně nákladný způsob života, a z původně rozsáhlého panství (1 pivovar, lihovar, 3 ovčíny, 9 dvorů, 9 hospod, 6 mlýnů, 1 cihelna, 20 rybníků, 18 vesnic) jí zůstal pouze Nadějkov a dvorec Větrov. Žila zde až do své smrti 15. března 1917 a je pohřbena na místním hřbitově. Po ní se dalším majitelem až do roku 1937 stal akademický malíř Karel Beck.[5]
31. května roku 1848 byla ves císařem Ferdinandem V. povýšena na městys s právem čtyř výročních a každotýdenních trhů. V témže roce zde byla zřízená pošta.[6]
Prvním starostou obce byl farářAntonín Čechoslav Fikar, jenž se zasloužil o založení pošty (1848), knihovny, ochotnického souboru. Čtenářsko-ochotnický spolek založený roku 1898 nesl jeho jméno po celou dobu své existence, až do roku 1964. Později byla jeho činnost znovu obnovena. Osvětový a divadelní spolek nese název Fikar.
Na náměstí proti kostelu vybudoval místní spolek Fikar pomník padlým v první světové válce. Na kamenném pomníku je v obdélníkové desce nápis: NA PAMĚŤ VE SVĚTOVÉ VÁLCE PADLÝM VOJÍNŮM ZA ZDEJŠÍ OBCE VĚNOVAL SPOLEK FIKAR. POSTAVENO R. 1924
Nedaleko od pomníku naproti vchodu do kostelaNejsvětější Trojice se nachází kamenný kříž. Na jeho podstavci je datace 1902. Přibližně v polovině svislého břevna je reliéfně zdobený motivem kalicha.
Pískovcová sochasvatého Jana Nepomuckého z roku 1812 se nachází nedaleko od Nadějkova u komunikace z obce ve směru na Milevsko. Socha je umístěna v ohrádce, nápis na kamenném podstavci je špatně čitelný.
Zámek Nadějkov se nachází přímo v obci, poblíž kostela, na místě bývalé tvrze. Původní tvrz ze 14. století přestavěl v roce 1570Bedřich Doudlebský. Dalšími úpravami prošla po požáru v roce 1756 za hraběnky Kokořové, která zároveň nechala obnovit již zpustlý zámecký park. Rostly zde neobvyklé stromy, květiny a keře. Zámek sloužil jako předloha pro zámek Mladějov v románu Aloise JiráskaF. L. Věk. Po druhé světové válce byl zámek používaný jako školní budova. V současné době je soukromým majetkem.
Fara nechal postavit hrabě Deym ze Stříteže v roce 1738 a je na ní umístěná pamětní deska Prokopa Chocholouška. V témže roce nechal hrabě Deym postavit i budovu školy. Na desce vsazené nad vchodem do fary je nápis: ZDE ZEMŘEL PROKOP CHOCHOLOUŠEK NADŠENÝ BOJOVNÍK ZA PRÁVA ČESKÉHO LIDU A VĚHLASNÝ SPISOVATEL U SVÉHO PŘÍTELE FARÁŘE P. A. ČECHOSLAVA FIKARA dne 5. ČERVENCE 1864
Na severním okraji náměstí proti rybníku Kužel se nachází výklenková kaple z roku 1645 se sochou Panny Marie Svatohorské. Kaple se nalézá na místě bývalých hradeb, kde zaútočili Švédové na nadějkovskou tvrz. V tom roce po bitvě u Jankova se vítězné švédské vojsko generála Lennarta Torstensona rozjelo rabovat a loupit po kraji.[6] Jeden oddíl dojel k nadějkovské tvrzi. Nadějkovští se ubránili a několik mužů pobili. Mrtvé pochovali za zámeckým parkem u rozcestí polních cest do Mozolova a Šichovy Vesce. Byl zde vztyčený nízký kamenný kříž.[6]
Na okraji obce u komunikace z Hronovy Vesce se nachází litinový kříž na kamenném podstavci, který nese dataci 1890. Na kulatém štítku není žádný nápis.
Turismus
Z obce vyhází 15 km dlouhá okružní naučná stezka „Nadějkovsko”.[7]
Pověst
Pověst se vztahuje k bustě Antonína Feuersteina, která se nachází v místním kostele. Byl to maršál Marie Terezie a ke svým poddaným se údajně choval špatně. Za své nedobré chování se musel v pravé poledne projíždět po zámeckém parku v ohnivém kočáře taženém čtyřspřežím. Strašil tak dlouho, dokud jeho synovec nevěnoval místnímu kostelu tuto bustu a ještě nový zvon.
_(8.).jpg)
_(10.).jpg)
_(20).jpg)
_(15).jpg)
_(1.).jpg)
