Chráněny jsou paprsčité turmalínové shluky tvořené dlouhými stébelnatými krystalyskorylu, které vznikly vyloučením z tuhnoucího žulového magmatu.[4] Turmalínové shluky se hojně vyskytují na balvanech a skalách v zahradách mnoha myšeneckých stavení, ale i v jejich kamenném zdivu.
Popis památky
Na místě přírodní památky jsou tři velké shluky skorylu, kdy jeden je dlouhý přibližně 80 cm[1] a je protáhlý převážně vertikálním směrem. Další dva se nacházejí přibližně půl metru až metr nalevo od něj. Tyto dva shluky jsou menší a jsou v podstatě vedle sebe. Všechny tři shluky jsou vzájemně rovnoběžné. Samotná tělesa jsou tvořena sloupkovitými krystaly skorylu, které dosahují velikosti řádově několika centimetrů.
K roku 2007 byly levé dva shluky dobře viditelné a nepoškozené a pravý shluk byl ve spodní oblasti částečně porostlý lišejníkem, který zasahoval i do středové oblasti.
Skoryly se nacházejí v křemenném syenitu, kde se dá rozpoznat jak čistý bílý křemen,[1] tak i místy jeho odrůda v podobě růženínu, který ale není úplně zbarvený, ale spíše má nádechy do růžova. V horní části je i větší těleso živců, které je se skorylem v kontaktu.
Odkazy
Reference
↑ abcdMyšenecká slunce [online]. Česká geologická služba, rev. 2002-09-24 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
↑Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑Výlet do okolí Písku [online]. www.fop.trigas-geo.cz [cit. 2010-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-11.
Literatura
ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN80-86064-65-4. S. 287.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myšenecká slunce na Wikimedia Commons
Myšenecká slunce [online]. Česká geologická služba, rev. 2002-09-24 [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.