Lom Skalka u Sepekova je přírodní památka v Jihočeském kraji v okrese Písek. Nachází se východně od Milevska asi dva kilometry severozápadně od centra obce Sepekov. Důvodem ochrany území je výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na biotopy opuštěného lomu – zejména obojživelníků a plazů.
Historie
Chráněné území vyhlásil krajský úřad Jihočeského kraje s účinností ode dne 2. ledna 2014. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 5872.[3]
Přírodní poměry
Chráněné území měří 2,64 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 438–456 metrů v katastrálním území Sepekov a překrývá se se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou. V katastrálních územích Božetice i Sepekov na něj navazuje vyhlášené ochranné pásmo s rozlohou 18,07 hektaru.[3]
Abiotické podmínky
Předmětem ochrany je prostředí lomu, ve kterém se od roku 1935 těžily leukokratní ortoruly, které jsou součástí krystalinika v povodí střední Vltavy, jehož horniny pochází z geologického období proterozoika nebo paleozoika.[4] Lom se nachází na severu mírně zvlněné Táborské pahorkatiny na rozhraní podcelků Písecká pahorkatina (okrsek Bechyňská pahorkatina) a Soběslavská pahorkatina (okrsek Malšická pahorkatina.[5] Podle půdní mapy se v prostoru lomu vyvinul půdní typ pseudoglej modální,[6] ale podle Plánu péče se zde vyskytují pouze nevyvinuté surové půdy. Území leží v povodí říčky Smutné, ale vlastní lom je bezodtokou oblastí.[7]
V Quittově klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT9, pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 až 130 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[8]
Flóra
Dno lomu pokrývají mokřady, travinobylinná vegetace, ve které se šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), a porosty náletových dřevin. Část dna byla v letech 2009–2012 upravena do podoby tůní, z nichž některé zarůstá litorální vegetace, např. žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata) nebo bahnička mokřadní (Eleocharis palustris).[7] V trvale zatopených tůních se objevuje bublinatka jižní (Utricularia australis). Z méně obvyklých druhů vlhkých vrbových křovin v lomu roste svízel prodloužený (Galium elongatum) a okraje tůní jsou stanovištěm pomněnky trsnaté (Myosotis caespitosa).[9]
Fauna
Z faunistického hlediska je lom významný výskytem obojživelníků a plazů. K obojživelníkům zjištěným na lokalitě patří početné populace čolka horského (Ichthyosaura alpestris), čolka obecného a čolka velkého (Triturus cristatus). Menší populaci zde vytváří kuňka obecná (Bombina bombina). V malém počtu byli nalezeni skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Lokalitu dále obývají stabilní populace skokana zeleného (Pelophylax esculentus), skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae) a rosničky zelené (Hyla arborea). Z plazů v lomu žijí slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Ve stěně lomu dlouhodobě hnízdí výr velký (Bubo bubo) a v ochranném pásmu, v blízkosti toku Smutné, se vyskytuje vydra říční (Lutra lutra).[7]
Přístup
Přírodní památka leží mimo turisticky značené trasy, ale vedou k ní cesty ze samoty Kvěchov u silnice I/19 jižně od Božetic.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b Lom Skalka u Sepekova [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Plán péče o ZCHÚ Přírodní památka Lom Skalka u Sepekova na období 1. 1. 2014 – 31. 12. 2024 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-24]. S. 12. Dále jen Plán péče. Dostupné online.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie a klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-24]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-08-25].
- ↑ a b c Plán péče, s. 13.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13, čís. 3, s. 427. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-07-22]. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Plán péče, s. 14.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-08-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy