Misaki Doiová
Misaki Doiová (japonsky 土居 美咲, Doi Misaki; * 29. dubna 1991 Jokohama) je bývalá japonská tenistka hrající levou rukou, která se na profesionálních okruzích pohybovala v letech 2006–2023. Kariéru ukončila ve 32 letech na Pan Pacific Open 2023.[1][2] Na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový a dva deblové turnaje. V sérii WTA 125 triumfovala dvakrát ve dvouhře a čtyřikrát ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2016 na 30. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2021 na 77. místě. V závěrečné fázi kariéry ji trénoval Australan Christian Zahalka. Předtím tuto roli plnil jeho krajan Simon Walsh.[4]
V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2011 základním blokem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Kazachstánu, v němž prohrála dvouhru se Zarinou Dijasovou. Japonky přesto vyhrály 2:1 na zápasy. Mezi roky 2011–2022 v soutěži nastoupila do dvaceti mezistátních utkání s bilancí 10–10 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[5]
Japonsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v ženské dvouhře vypadla ve druhém kole s pozdější olympijskou vítězkou Belindou Bencicovou.
Tenisová kariéra
První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v prosinci 2008 jako sedmnáctiletá. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace ósackého HP Open 2009, v níž vypadla ve druhém kole s Američankou Abigail Spearsovou. Na nejvyšší grandslamové úrovni debutovala kvalifikačním turnajem Australian Open 2010.[4]
Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na červencovém Istanbul Cupu 2014, když s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou ovládly deblovou soutěž. Ve finálovém duelu porazily pár Oxana Kalašnikovová a Paula Kaniová po dvousetovém průběhu. Deblovou trofej také vybojovala ze série WTA 125K, v níž vyhrála s Číňankou Sü I-fan čtyřhru na nankingském Ladies Open 2013 po finálovém vítězství nad Švedovovou a Čang Šuaj.
První singlový titul dosáhla na říjnovém BGL Luxembourg Open 2015, hraném v Lucemburku. V rozhodujícím zápase přehrála Němku Monu Barthelovou. V následné klasifikaci WTA se posunula na kariérní maximum, když jí patřilo 60. místo.[4]
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 3 (1–2)
Čtyřhra: 3 (2–1)
Finále série WTA 125
Legenda
|
D – dvouhra; Č – čtyřhra
|
WTA 125 (2–2 D; 4–1 Č)
|
Dvouhra: 2 (2–2)
Čtyřhra: 4 (4–1)
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráčka
|
soupeřky ve finále
|
výsledek
|
Vítězka
|
1.
|
3. listopadu 2013
|
Nan-king, Čína
|
tvrdý
|
Sü I-fan
|
Čang Šuaj Jaroslava Švedovová
|
6–1, 6–4
|
Vítězka
|
2.
|
27. ledna 2018
|
Newport Beach, Spojené státy
|
tvrdý
|
Jil Teichmannová
|
Jamie Loebová Rebecca Petersonová
|
7–6(7–4), 1–6, [10–8]
|
Vítězka
|
3.
|
13. července 2019
|
Båstad, Švédsko
|
antuka
|
Natalja Vichljancevová
|
Alexa Guarachiová Danka Kovinićová
|
7–5, 6–7(4–7), [10–7]
|
Vítězka
|
4.
|
červenec 2022
|
Båstad, Švédsko (2)
|
antuka
|
Rebecca Petersonová
|
Mihaela Buzărnescuová Irina Chromačovová
|
bez boje
|
Finalistka
|
1.
|
říjen 2022
|
Rouen, Francie
|
tvrdý (h)
|
Oxana Kalašnikovová
|
Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová
|
2–6, 5–7
|
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF
|
100 000 $ tournaments |
80 000 $ tournaments
|
60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments
|
40 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments
|
15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments
|
Dvouhra: 12 (7–5)
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
soupeřka ve finále
|
výsledek
|
Vítězka
|
1.
|
28. března 2009
|
Kófu, Japonsko
|
tvrdý
|
Erika Semová
|
7–5, 6–2
|
Vítězka
|
2.
|
2. srpna 2009
|
Tokio, Japonsko
|
koberec
|
Sačie Išizuová
|
6–1, 6–4
|
Finalistka
|
1.
|
25. září 2009
|
Makinohara, Japonsko
|
koberec
|
Sie Šu-wej
|
6–2, 5–7, 6–7(4)
|
Finalistka
|
2.
|
4. října 2009
|
Hamanato, Japonsko
|
koberec
|
Tomoko Jonemurová
|
4–6, 6–7(3)
|
Finalistka
|
3.
|
2. března 2010
|
Irapuato, Mexiko
|
tvrdý
|
Monique Adamczaková
|
6–7(5), 6–2, 2–6
|
Vítězka
|
3.
|
28. listopadu 2010
|
Tojota, Japonsko
|
koberec
|
Džunri Namigatová
|
7–5, 6–2
|
Vítězka
|
4.
|
21. dubna 2014
|
Soul, Jižní Korea
|
tvrdý
|
Misa Egučiová
|
6–1, 7–6(7–3)
|
Vítězka
|
5.
|
10. ledna 2015
|
Hongkong, Hongkong
|
tvrdý
|
Čang Kchaj-lin
|
6–3, 6–3
|
Vítězka
|
6.
|
20. srpna 2018
|
Vancouver, Kanada
|
tvrdý
|
Heather Watsonová
|
6–7(4), 6–1, 6–4
|
Vítězka
|
7.
|
říjen 2021
|
Tyler, Spojené státy
|
tvrdý
|
Harriet Dartová
|
7–6(5), 6–2
|
Finalistka
|
4.
|
březen 2023
|
Bengalúr, Indie
|
tvrdý
|
Misaki Macudová
|
5–7, 6–4, 6–7(6)
|
Finalistka
|
5.
|
červen 2023
|
Říčany, Česko
|
antuka
|
Elvina Kalievová
|
6–7(2), 0–6
|
Čtyřhra: 14 (6–8)
Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráčka
|
soupeřky ve finále
|
výsledek
|
Vítězka
|
1.
|
20. července 2008
|
Mijazaki, Japonsko
|
koberec
|
Kurumi Naraová
|
Kimiko Dateová Tomoko Jonemurová
|
4–6, 6–3, [10–7]
|
Finalistka
|
1.
|
3. května 2009
|
Gifu, Japonsko
|
koberec
|
Kurumi Naraová
|
Sophie Fergusonová Aiko Nakamurová
|
2–6, 1–6
|
Finalistka
|
2.
|
10. dubna 2010
|
Inčchon, Jižní Korea
|
tvrdý
|
Džunri Namigatová
|
Irina-Camelia Beguová Erika Semaová
|
2–6, 1–6
|
Finalistka
|
3.
|
17. dubna 2010
|
Kimhe, Jižní Korea
|
tvrdý
|
Džunri Namigatová
|
Kyung-Mi Chang Jin-A Lee
|
6–1, 4–6, [8–10]
|
Finalistka
|
4.
|
24. dubna 2010
|
Čchangwon, Jižní Korea
|
tvrdý
|
Džunri Namigatová
|
Kyung-Mi Chang Jin-A Lee
|
7–5, 3–6, [8–10]
|
Vítězka
|
2.
|
9. května 2010
|
Fukuoka, Japonsko
|
koberec
|
Kotomi Takahatová
|
Marina Erakovicová Alexandra Panovová
|
6–4, 6–4
|
Finalistka
|
5.
|
8. července 2013
|
Peking, Čína
|
tvrdý
|
Miki Mijamurová
|
Liou Čang Čou I-miao
|
6–7, 4–6
|
Vítězka
|
3.
|
24. listopadu 2013
|
Tojota, Japonsko
|
koberec (h)
|
Šúko Aojamová
|
Eri Hozumiová Makato Ninomijová
|
7–6(7–1), 2–6, 11–9
|
Finalistka
|
6.
|
28. dubna 2014
|
Gifu, Japonsko
|
tvrdý
|
Sie Jü-ťie
|
Jarmila Gajdošová Arina Rodionovová
|
3–6, 3–6
|
Vítězka
|
4.
|
únor 2018
|
Surprise, Spojené státy
|
tvrdý
|
Yanina Wickmayerová
|
Jacqueline Caková Caitlin Whoriskeyová
|
2–6, 6–3, [10–8]
|
Vítězka
|
5.
|
únor 2018
|
Kófu, Japan
|
tvrdý
|
Misa Egučiová
|
Megumi Nišimotová Kotomi Takahatová
|
6–3, 6–7(2), [10–8]
|
Vítězka
|
6.
|
říjen 2018
|
Su-čou, Čína
|
tvrdý
|
Nao Hibinová
|
Luksika Kumkhumová Peangtarn Plipuečová
|
6–2, 6–3
|
Finalistka
|
7.
|
říjen 2021
|
Tyler, Spojené státy
|
tvrdý
|
Katarzyna Kawaová
|
Giuliana Olmosová Marcela Zacaríasová
|
5–7, 6–1, [5–10]
|
Finalistka
|
8.
|
říjen 2022
|
Les Franqueses del Vallès, Španělsko
|
tvrdý
|
Beatrice Gumulyová
|
Aliona Bolsovová Rebeka Masárová
|
5–7, 6–1, [3–10]
|
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Misaki Doi na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|
|