Úhlová minuta má společný původ s časovou minutou ve starověké Mezopotámii, kde se používala šedesátková soustava v geometrii i astronomii již od 3. tisíciletí př. n. l. V latině se pak menší jednotka dělící stupně a hodiny nazývala pars minuta, „zmenšená část“ (od minuere dělit, štípat, zmenšovat). Pro jemnější dělení se pak používalo označení pars minuta secunda, „druhá zmenšená část“. Zkrácené latinské názvy minuta a secunda byly přejaty do češtiny a jen sekunda byla v 19. století částečně nahrazena neologismem vteřina.
Použití
Kromě geometrie, kde se však také používá jednotka radián, nachází minuta uplatnění tam, kde nestačí přesnost ve stupních. Typickým příkladem jsou různé sférické soustavy souřadnic, k nimž patří i zeměpisné souřadnice sloužící k přesnému udání polohy na povrchu Země. Od úhlové minuty je odvozena délka námořní míle, protože úhlová velikost 1′ v oblasti rovníku odpovídá (zaokrouhleně) 1 852 m, což je definice 1 NM.
U střelných zbraní se úhlová minuta používá pro označení rozptylu (přesnosti) pod zkratkou MOA (z angl. Minute of Angle).
Reference
↑SI Brochure: The International System of Units (SI). Vydání 8., 2006; aktualizované 2014. Oddíl 4.1, tabulka 6: Non-SI units accepted for use with the International System of Units Dostupné onlineArchivováno 10. 6. 2019 na Wayback Machine. (anglicky)