Střelná zbraň je zařízení, které vysílá hmotné projektily na cíl. Účelem je zničení nebo poškození cíle. Nejrozšířenějším druhem střelných zbraní jsou v současné době palné zbraně.
Střelná zbraň předává střele (projektilu) kinetickou energii, potřebnou k její dopravě a silovému působení na cíl. Silové působení může, ale nemusí být hlavním účinkem projektilu.
Nejstarší střelné zbraně užívaly jako zdroj různě transformovanou a akumulovanou mechanickou energii lidských nebo i zvířecíchsvalů, palné zbraně využívají chemickou energii zápalné látky. Probíhá intenzivní výzkum využití dalších fyzikálních principů (elektromagnetický princip, plazmová děla, laserové zbraně) – zatím bez významnějších praktických aplikací.
Definice střelné zbraně v českém právu
Střelná zbraň je zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost[1].
Vývoz vyžaduje povolení podle Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. Bez povolení je podle trestního zákoníku výroba a přechovávání střelných zbraní nedovolené ozbrojování.
Základní rozdělení střelných zbraní
Mechanické střelné zbraně
Mechanická střelná zbraň je střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie[1].
Mechanické střelné zbraně využívají k nahromadění energie nejčastěji mechanické převody, páky nebo přechodnou deformaci pružin.
Plynová střelná zbraň je střelná zbraň, u které je funkce, výstřel náboje, odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu.[1] Patří mezi ně:
Vzduchovka – využívá k pohonu střely vzduch mechanicky stlačený v okamžiku výstřelu
Větrovka – používá nádrž na stlačený vzduch. Např. historická zbraň Girandoni – rakouská vojenská opakovací větrovka vz. 1779, nebo současná Benjamin Marauder 6,35mm
CO2 – zbraně používající k pohonu jiný stlačený plyn (obvykle CO2)
Podle současného zákona o zbraních:
Paintbalová zbraň je plynová zbraň, kterou se vystřeluje střela se značkovací látkou.[1]
Palné střelné zbraně
Palná zbraň je střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie výbušniny[1].
Palné střelné zbraně se dělí na:
kulové zbraně – Kulová zbraň je palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň[1].
brokové zbraně (brokovnice) – Broková zbraň je palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň[1].
kombinované palné zbraně – Kombinovaná zbraň je palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň a s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň[1].
signální palné zbraně – Signální zbraň je jednoúčelové zařízení na principu krátké nebo dlouhé zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm[1].
expanzní palné zbraně – Expanzní zbraň je palná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou[1].
akustické zbraně – poplašné nebo startovací pistole
plynovky – vystřelující plynové nábojky s dráždivou látkou
