Mikuláš Popel z Lobkowicz

Mikuláš Popel z Lobkowicz
Mikuláš Popel z Lobkowicz
	Erb Lobkoviců
Hejtman žateckého kraje
	Ve funkci:; 1571 – ?
Panovník	Maxmilián II.
Hejtman Starého Města pražského
Císařský rada
Úmrtí	2. října 1588
Místo pohřbení	Praha
Choť	Anežka z Gutštejna († 1581)
Rodiče	Jan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569) ; Anna Žehrovská z Kolowrat († po 1567)
Děti	Anna († 1604) ; Jan Viktorín († 1595) ; Mikuláš († 1599)
Příbuzní	bratr: Jan V. Popel z Lobkowicz († 1590) ; bratr: Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609) ; bratr: Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz (1543–1595) ; bratr: Jiří starší Popel z Lobkowicz (asi 1551–1607 nebo 1613) ; děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505) ; babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520); děd: Mikuláš Žehrovický z Kolowrat ; babička: Eliška Bezdružická z Kolowrat
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Popel z Lobkowicz († 2. října 1588) byl český šlechtic, příslušník chlumecké větve (a její zbirožské linie) šlechtického rodu Lobkowiczů (Lobkoviců). Zastával úřad hejtmana Starého Města pražského a hejtmana Žateckého kraje.

Původ a život

Narodil se jako syn Jana III. Popela z Lobkowicz na Chlumci (1490 – 14. června 1569 Libochovice), pozdějšího dlouholetého nejvyššího hofmistra Českého království (1554–1569), a jeho manželky Anny Žehrovské z Kolowrat († po 1567). Členové rodiny se prosadili do vysokých zemských úřadů. Jeho starší bratr Jan V. Popel z Lobkowicz († 1590) byl postupně prezidentem rady nad apelacemi, prezidentem české komory a hejtmanem německých lén, mladší bratři byli Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609), který zastával úřad prezidenta české královské komory, a Jiří starší Popel z Lobkowicz († 1607 nebo 1613), který postupně zastával úřad nejvyššího zemského sudího, nejvyššího komorníka a nejvyššího hofmistra.

Mikuláš se stal císařským radou, hejtmanem Starého Města pražského a v roce 1571 hejtmanem žateckého kraje.^[1]

Zemřel 2. října 1588 a byl pochován v kostele sv. Jakuba na Starém Městě pražském.^[2]

Majetek

Vlastnil Bezděkov, Chyše, Nový Hrad, Podbořany, Kryry a Hrochův Týnec.^[2]

Rodina

Oženil se s dědičkou Chyše, Kryr a Podbořan Anežkou (Annou) z Gutštejna († 1581), dcerou hraběte Viktorina z Gutštejna na Chyši († 1554) a Johany z Valdštejna. Pohřbena byla v kostele sv. Jakuba na Starém Městě pražském jako později i její muž.^[2] Narodily se jim tři děti:

1. Anna († 1604)
- 1. ∞ Jiří z Montfortu († před 1591)
- 2. ∞ (28. 8. 1591) Pavel Sixtus z Trautsonu a Falkensteinu (asi 1550 – 30. 7. 1621)
2. Jan Viktorín († 1595)
3. Mikuláš († 1599), majitel Nových Hradů, nejvyšší komorník nad stříbry

Odkazy

Reference

↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 111 a 218. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu.
↑ ^a ^b ^c Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 111

Literatura

KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 32, 111, 218.