Metro v Soluni

Metro v Soluni
Základní informace
StátŘeckoŘecko Řecko
MěstoSoluň
DopravceTHEMA
Délka sítě9,6 km
Počet linek1 (druhá ve výstavbě)
Počet stanic13 (5 dalších ve výstavbě)
Počet cestujících92,7 milionů / rok (odhad)[1]
300 tisíc / den (odhad)[2]
Datum otevření30. listopadu 2024
Linky ( ve výstavbě)
Parametry
Typ metraklasické metro
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Přívod proudutřetí kolejnice[3]
Napětí750 V (stejnosměrný proud)[3]
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozůHitachi Rail Italy Driverless Metro
Počet vozů18 (15 dalších v objednávce)[1]
DepaDepo Pylaia
Mapa sítě
Plán metra v Soluni (2024)
Plán metra v Soluni (2024)
Externí odkazy
OpenStreetMapmapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Soluni (řecky Μετρό Θεσσαλονίκης) je systém podzemních drah obsluhující Soluň, druhé největší město Řecka. Systém se skládá z jedné linky o 13 stanicích. Je jedním ze dvou systémů metra v Řecku (druhý je v Athénách). Jeho historie se začala psát v době po první světové válce. První vážné pokusy o realizaci proběhly v osmdesátých letech 20. století, avšak nebyly úspěšné. V roce 2006 začaly stavební práce na první lince o délce 9,6 km. Linka 1 byla slavnostně otevřena 30. listopadu 2024.[4] Stavbu provázela řada zpoždění, způsobených archeologickými objevy v lokalitě historického centra města a také řeckou finanční krizí.[2] Metro je ovšem velmi moderní, soupravy metra jsou zcela automatizované a operují bez strojvedoucího.[5]

Celkové stavební náklady se odhadují na 3 miliardy eur.[4] Většinu potřebných finančních prostředků poskytla jako úvěr Evropská investiční banka. Peníze na stavbu pocházely také z fondů Evropské unie.[6] V plánu je i druhá linka s 4,8 novými kilometry trati s pěti novými stanicemi, která je ve výstavbě a otevření je plánováno na rok 2025.[1] Na výstavbu dohlíží státní firma Elliniko Metro, která byla zodpovědná také za metro v Athénách a athénské tramvaje. Dopravcem a provozovatelem je italsko-francouzské konsorcium firem Thessaloniki Metro Automatic (THEMA).[7]

Historie

Počátky

Plán města Soluně s návrhem trasy metra z roku 1918 od britského architekta Thomase Haytona Mawsona (linka je slabě zaznačena růžovou barvou)

První plány na výstavbu metra v Soluni se objevily v roce 1918, kdy Eleftherios Venizelos a řecká vláda zřídili komisi, která měla za úkol naplánovat obnovu města po velkém požáru, který zdevastoval centrum města. Komise navrhla podzemní železniční spojení soluňského Nového nádraží a lokality Nea Elvetia na jihu města, kde se plánoval vznik nové železniční stanice.[8] Tyto projekty ale nebyly nikdy realizovány.[9] Až v roce 1976, za vlády Konstantína Karamanlíse, bylo financování projektu metra poprvé zahrnuto do státního rozpočtu.[2][10]

80. a 90. léta

Nápad vybudovat metro byl oprášen na konci osmdesátých let za starosty Sotirise Kouvelase. V roce 1989 začala výstavba prvního 650 m dlouhého hloubeného tunelu podél ulice Egnatia v lokalitě dnešní stanice Panepistimio. Stavba byla naceněna na minimálně 120 miliard ₯.[11] Původně měla být linka v centru jen dva metry pod úrovní silnice, ale nakonec bylo na naléhání archeologů rozhodnuto, umístit ji hlouběji. Třebaže měla být stavba hotová do roku 1995, projekt selhal kvůli problémům s financováním a nezájmu řecké vlády. Navzdory ujištění z Bruselu, že Evropská unie na projekt může uvolnit finanční podporu, se centrální vláda rozhodla nejednat a projekt ukončit. Místo o metru se začalo mluvit o síti tramvají, která by byla levnější.[11] Nedokončená, ale již vyhloubená sekce získala přízvisko „Kouvelasova díra“ (η τρύπα του Κούβελα) podle tehdejšího starosty města.[11] Po volbách v roce 1989 iniciátor projektu Sotiris Kouvelas rezignoval na pozici starosty, aby se stal ministrem v národní vládě.[11]

Další snahy o obnovení výstavby ze strany vlády se objevily v roce 1992, kdy byl premiérem Konstantinos Mitsotakis. Bylo vyhlášeno výběrové řízení a vybráno konsorcium firem „Makedoniko Metro“ (Μακεδονικό Μετρό). Plánované datum dokončení bylo stanoveno na rok 2006.[11] Ani tento pokus však nebyl úspěšný, neboť některé firmy z konsorcia zkrachovaly, změnilo se jeho složení a vláda byla nucena smlouvu v roce 1996 anulovat a přidělit zakázku druhému zájemci. Tím bylo sdružení firem „Thessaloniki Metro“ (Θεσσαλονίκη Μετρό) vedené francouzskou firmou Bouygues.[12] Návrh byl změněn na kompletně podzemní systém metra o délce 9,33 km, z něhož 3 km měly být ražené a 6,33 km hloubené tunely.[13] Rozpočet se oproti předchozímu návrhu téměř zdvojnásobil na 220 miliard ₯. Návrh se ale potýkal s právními komplikacemi ohledně výběru koncesionáře, což zablokovalo stavební práce. Konsorcium „Makedoniko Metro“, které o zakázku přišlo, se totiž se stížnostmi obrátilo na Evropskou komisi. Ta mu ovšem nedala za pravdu a konsorcium se s ní následně soudilo o více než 1 miliardu eur jako odškodnění. Případ přezkoumal Evropský veřejný ochránce práv, což trvalo dva roky. Podle něj sice komise ve své komunikaci s konsorciem pochybila, ale jinak její postup schválil.[14]

Přidělení zakázky „Thessaloniki Metro“ bylo právně v pořádku a byla stanovena lhůta 16 měsíců pro zahájení prací. Firmě se ale i přes devítiměsíční prodloužení lhůty nedařilo ve stavbě pokročit. Starosta města a představitelé 130 městských institucí si proto vyžádali mimořádnou schůzku s premiérem Kostasem Simitisem a řeckým prezidentem. Žádali, aby vláda vzala situaci do vlastních rukou, postavili se proti potenciálnímu zrušení projektu a pohrozili demonstracemi.[14] Přesto byla zakázka téhož roku z finančních důvodů zrušena.[11]

Výstavba

Linka 1

Schéma linky 1

V roce 2003 se firma Attiko Metro dohodla s řeckou vládou na zahájení „Základního projektu“ (Βασικό Έργο).[15] Vládní podpora byla klíčová, neboť v případě návrhu z osmdesátých let chyběla, což byl hlavní důvod tehdejšího selhání. V letech 2004–2005 proběhlo výběrové řízení. Zakázku získalo řecko-italské konsorcium, které se v červnu 2006 pustilo do stavby.[15] Rozpočet stavby byl stanoven na 1,05 miliardy €. Projekt měla z 25 procent financovat řecká vláda, zatímco zbývajících 75 procent nákladů se mělo hradit formou úvěru od Evropské investiční banky a penězi z evropských fondů.[6] Později rozpočet stavby stoupl na 1,53 miliardy eur.[16]

Linka 1 o 13 stanicích vede centrem města Soluň. Skládá se ze dvou rovnoběžných jednokolejných tunelů ražených metodou TBM[17] na trase dlouhé 9,5 km, která vede ze stanice Neos Sid. Stathmos (soluňské Nové nádraží) do stanice Nea Elvetia, a to výhradně pod zemí.[2] Jihovýchodně od stanice Nea Elvetia ještě leží depo Pylaia. Projekt se výrazně zpozdil kvůli archeologickým nálezům při hloubení tunelů v centru města. Kvůli vykopávkám totiž bylo nutné vést tunely hlouběji, než bylo původně plánováno.[18] Nálezy vyvolaly spory mezi archeology, stavební firmou a vedením města ohledně nakládání s antickými památkami. Spory se v roce 2015 dostaly až k soudu.[19] Stavební firma musela upravit návrhy několika stanic, aby do nich zakomponovala antické památky.[18] Tyto návrhy byly známy jako και αρχαία και μετρό (česky „jak památky, tak metro“).[20] Po zprovoznění pak většina nálezů tvoří trvalou výstavu přímo v prostorách stanic. Celkem přes 300 tisíc objevených artefaktů je pak k vidění ve stanici Venizelou.[5] Jedná se o první veřejně přístupnou archeologickou lokalitu umístěnou ve stanici metra.[20]

Pohled na vyhloubenou stavební jámu v centru města na prostranství mezi domy. V levé části jsou vidět plechové zábrany a dočasné dopravní značky. Na pracovišti nejsou lidé, přestože je den, slunečné počasí a obloha je modrá. V dolní části fotografie jsou vidět odhalené zbytky starověkých zdí a sloupů. Obklopují je betonové konstrukce, inženýrské sítě a vše je v noci osvětleno reflektory.
Archeologický průzkum na staveništi stanice Agias Sofias v září 2018

Stavba tunelů byla hotová 31. července 2018, 12 let a jeden měsíc poté, co byla započata.[21] Následně se začalo s instalací kolejí a návěstidel.[22] Očekávalo se, že k zprovoznění dojde v roce 2020, ale stanice Agias Sofias a Venizelou v samotném centru města prozatím nebudou obsluhovány.[23] V únoru 2019 byla výstavba linky z 95 % hotová a začalo se s instalací posuvných dveří nástupiště.

Navzdory pokroku ve stavbě nová řecká vláda v září 2019 oznámila, že se projekt zpozdí o další více než dva roky. Tím se očekávané datum otevření posunulo z listopadu 2020 na duben 2023. Za hlavní důvod tohoto zpoždění byl označen nákladný archeologický průzkum v okolí stanice Venizelou.[24] Nový ministr infrastruktury a dopravy oznámil, že se vláda rozhodla vzdát původního plánu, totiž ponechat vykopávky nedotčené v prostorách stanice Venizelou. Místo toho se rozhodla, že bude lepší a levnější památky rozebrat, vybudovat stanici a teprve pak do ní archeologické nálezy zakomponovat. Ministr připomněl, že náklady na tento náročný projekt již přesáhly 135 milionů eur.[25] Nový starosta Soluně Konstantinos Zervas a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis myšlenku podpořili. Ministryně kultury později oznámila, že bude vybudováno nové archeologické muzeum specificky zaměřené na uchovávání a vystavování artefaktů nalezených při výstavbě metra.[26]

U pultíku s logem metra stojí premiér v obleku s kravatou a má ruce položené na tlačítku. Vedle pak prezidentka a další dva muži v oblecích. Za nimi černá stěna s barevným provozním schématem linky metra.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis za přítomnosti prezidentky Kateriny Sakellaropulosové slavnostně otevírá metro v Soluni

Dokončení projektu bylo následně několikrát odloženo, nejprve na prosinec 2023, poté na březen 2024.[25] Konečný čas otevření linky 1 byl ustanoven na poledne 30. listopadu 2024.[1][27] V souvislosti s otevřením bylo odhaleno nové logo.[28] Celkem projekt vyšel na 3 miliardy eur, včetně 600 milionů ve splátkách úroků.[4][29] Linka byla konečně otevřena 30. listopadu za účasti premiéra Kyriakose Mitsotakise. Bylo rozhodnuto, že do 4. prosince se ve zkušebním provozu nebude vybírat jízdné.[30] Počet cestujících po spuštění provozu byl velmi vysoký, takže bylo dokonce nutné podniknout opatření, aby nedošlo k přeplnění nástupišť.[31]

Linka 2

Plánované prodloužení metra do Kalamarie (Επέκταση Καλαμαριάς), napojuje na síť metra město Kalamaria, které je druhým největším městem Soluňské aglomerace. Struktura linky 2 je podobná lince 1. Jedná se o dvojici rovnoběžně vedoucích jednokolejných tunelů. Většinu trasy bude nová linka sdílet s linkou 1. Nová bude pouze 4,78 km dlouhá větev, která se od linky 1 oddělí ve stanici 25 Martiou. Na budovaném úseku je pět stanic a prozatímní konečnou je stanice Mikra.[15] Celkem se linka 2 skládá z 16 stanic, z nichž 11 je také součástí linky 1.

Stavba linky 2 začala už v roce 2013 s rozpočtem 518 milionů eur.[6][15] Ke konci července 2018 bylo 60 % stavby hotovo.[21] Třebaže výstavba druhé linky začala o sedm let později, očekává se, že bude plně v provozu jen rok po otevření linky první.[2] V plánu je ji otevřít v listopadu 2025.[32] Výstavba je totiž relativně jednoduchá, protože se neobjevily žádné nové archeologické lokality, kvůli kterým by mohl projekt nabrat zpoždění. V dubnu 2019 byl aktualizován odhad ceny projektu na 570 milionů €.[16] Součástí projektu je také objednávka 15 nových souprav, které umožní ve špičce dosáhnout 90sekundových intervalů.[32]

Budoucnost

Prodloužení linky 1 na severozápad

V plánu je prodloužit linku 1 dále do severovýchodních hustě obydlených částí města. Nový úsek by se měl oddělit od linky 1 ve stanici Dimokratias. Na trase délky 7,96 km by mělo být šest nových stanic. V plánu je také druhé depo.[33]

Prodloužení linky 2 na letiště

Pro plán na prodloužení linky 2 na soluňské letiště bylo v březnu 2019 vypsáno výběrové řízení. Bylo vyčleněno asi 250 000 € na topografický průzkum, aby bylo možné vypracovat přesnou projektovou dokumentaci.[34] Trasa nového úseku začne ve stanici Mikra a bude pokračovat na jih.[32] Část trasy bude vedena nad zemí.[35] Nadzemní část tratě povede pravděpodobně po viaduktu. Budováním nad povrchem by se mohl projekt výrazně zjednodušit a předejít tak zdržení, které by způsobil archeologický průzkum lokality. Úsek je dlouhý 8,72 km a obsahuje 6 stanic.[33] Výběrové řízení pro tento projekt bylo plánováno na konec roku 2024.

Souběžně je plánována krátká větev linky 2 ze stanice Patriarchika do města Thermi, která by zahrnovala pouze jednu stanici Thermi.[33]

Linka 3

V plánu je také třetí linka, která bude obsahovat 17 stanic a bude dlouhá 18,41 km. Prochází centrem města rovnoběžně s linkou 1, se kterou se kříží ve stanicích Dimokratias a Panepistimio. Na západě se dělí na dvě větve. Na plánech je značena zelenou barvou.[33]

Provoz

První souprava metra v Soluni opouští depo na testovací jízdu, září 2020.

Linkové vedení a stanice

Systém se skládá ze dvou linek, které jsou na mapách zpravidla označeny červenou a modrou barvou.[36]

Linka Trasa Datum otevření Délka Počet stanic
Neos Sidirodromikos Stathmos (Νέος Σιδηροδρομικός Σταθμός) ↔ Nea Elvetia (Νέα Ελβετία) 30. listopadu 2024 9,6 km 13
Neos Sidirodromikos Stathmos (Νέος Σιδηροδρομικός Σταθμός) ↔ Mikra (Μίκρα) 2025[pozn. 1] 11,4 km 16

Obě linky jsou navržené na kapacitu 18 000 pasažérů za hodinu v obou směrech. V době otevření se intervaly odjezdů vlaků pohybovaly kolem tří minut.[37] Po dodání dostatečného počtu souprav budou intervaly v dopravní špičce jen 90 sekund.[32] Jízdní doba je 18 minut.[2] Metro je v provozu od půl šesté ráno přibližně do půl jedné v noci (v pátek a v sobotu dokonce až do dvou hodin).[38]

Veškeré prostory metra jsou bezbariérově přístupné, čehož je dosaženo instalací výtahů ve všech stanicích.[39] Mezi nástupištěm a soupravami metra je minimální výškový rozdíl, což umožňuje bez problémů cestovat lidem na vozíčku, pro které je ve vlacích vyhrazený prostor. Metro je vybaveno dalšími bezbariérovými prvky, aby vyšlo vstříc zrakově i sluchově postiženým cestujícím. V zájmu bezpečnosti monitorují všechny prostory bezpečnostní kamery.[39] Pro umožnění automatického provozu vlaků a maximální bezpečnost jsou všechny stanice vybaveny automatickými posuvnými dveřmi nástupiště.[40]

Neos Sidirodromikos Stathmos (stanice metra v Soluni)Dimokratias (stanice metra v Soluni)Venizelou (stanice metra v Soluni)Agias Sofias (stanice metra v Soluni)Sintrivani (stanice metra v Soluni)Panepistimio (stanice metra v Soluni)Papafi (stanice metra v Soluni)Efkleidis (stanice metra v Soluni)Fleming (stanice metra v Soluni)Analipsi (stanice metra v Soluni)25 Martiou (stanice metra v Soluni)Voulgari (stanice metra v Soluni)Nea Elvetia (stanice metra v Soluni)Depo PylaiaNomarchia (stanice metra v Soluni)Kalamaria (stanice metra v Soluni)Aretsou (stanice metra v Soluni)Nea Krini (stanice metra v Soluni)Mikra (stanice metra v Soluni)Linka 2 (metro v Soluni)Linka 2 (metro v Soluni)Linka 1 (metro v Soluni)Linka 1 (metro v Soluni)

Vozový park

Vozový park metra v Soluni se skládá z autonomních souprav vyrobených společností Hitachi Rail Italy (původně AnsaldoBreda).[2] Velmi podobné vlaky používá metro v Kodani nebo linky M4 a M5 milánského metra.[41]

Soupravy jsou kompletně automatizované (nejvyšší stupeň autonomie GoA4), první svého druhu v Řecku.[42] Pro komunikaci s dispečinkem používají technologii CBTC.[43] Na lince 1 je v provozu osmnáct souprav a s linkou 2 jich do provozu vstoupí dalších patnáct.[44] Čtyřvozové soupravy jsou 50 m dlouhé,[2] mají kapacitu pro 370 stojících a 96 sedících cestujících,[3] a jsou vybaveny klimatizací.[37] Vozidla jsou napájena stejnosměrným proudem o napětí 750 V pomocí napájecí kolejnice. Maximální rychlost vlaků je 80 km/h.[41] Celý systém metra byl vystavěn se standardním rozchodem 1435 mm.[3] V září 2018 byl vůz metra k dispozici k nahlédnutí na mezinárodním veletrhu, předtím než začaly testovací jízdy.[22] Díky pokročilé automatizaci a vysokým standardům kvality státní firma Attiko Metro nazývá systém metra v Soluni „nejmodernějším systémem metra v Evropě“.[15]

  • Pohled na nástupiště podzemní stanice metra. Po obou stranách jsou prosklené posuvné dveře nástupiště. Interiér působí moderně, uprostřed nástupiště jsou sedačky. Podlaha z dlaždic šedé a hnědé barvy, strop je vysoký.
    Stanice s ostrovním nástupištěm (stanice Neos Sid. Stathmos)
  • Pohled na nástupiště podzemní stanice metra. Po obou stranách jsou prosklené posuvné dveře nástupiště, vpravo jsou otevřené a lidé vystupují z vlaku. Interiér působí moderně, uprostřed nástupiště jsou vidět dvě dvojice eskalátorů, které vedou nahoru k povrchu. Podlaha z lesklých čtvercových dlaždic černé a bílé barvy. Šedý nižší strop z panelů, do něj jsou zakomponovaná světla.
    Stanice metra v Soluni jsou vybavena posuvnými dveřmi nástupiště (stanice Agias Sofias)
  • Vestibul podzemní stanice metra. Uprostřed v popředí dvojice eskalátorů, které vedou dolů na nástupiště. Strop z panelů s integrovanými světly. V pozadí na zdech panely s informacemi o archeologických nálezech s fotografiemi. Interiér je laděn v šedé a červené barvě.
    V prostorách metra se nacházejí archeologické expozice (stanice Sintrivani)
  • Fotografie za dne ve venkovních prostorách výstaviště. Moderní vůz metra v modrobílé barvě s černými okny stojí u improvizovaného nástupiště. Má otevřené dveře, vevnitř sedí lidé. Zvenčí si jej prohlížejí návštěvníci veletrhu.
    Vůz metra od výrobce Hitachi je vystaven na mezinárodním veletrhu v září 2018.
  • Interiér vozu metra, po obou stranách jsou vidět dveře, nad nimi orientační diagramy a plánky. Vlak má moderní design v bílé a šedé barvě, podlaha je světle modrá, rovná. Sedadla jsou uspořádána podél stěn, v barvách modré a bílé. Prostor je osvětlený zářivkami u stropu. Ulička mezi sedadly je prostorná, vhodná i pro stojící cestující. Je vidět řada kovových madel pro držení se za jízdy.
    Interiér vozu Soluňského metra

Depo

Pro potřeby obou linek bylo vybudováno depo o rozloze 50 000 m² v oblasti Pylea.[15] V lokalitě se kromě řídicího centra a dispečinku nacházejí také kanceláře společnosti Elliniko Metro a zařízení pro údržbu souprav. Stavba celého areálu stála asi 130 milionů eur.[45] Depo má kapacitu pro dvacet souprav. Očekává se, že v budoucnosti v okolí depa vznikne zástavba a byla ponechána rezerva pro zřízení stanice v jeho prostorách.[45]

Jízdné

Jízdné metra v Soluni (2024)[46]
Běžné Snížené
70 minut[pozn. 2] 0,60 € 0,30 €
24 hodin 2,50 € —
30 dní 16,00 € 8,00 €
90 dní 45,00 € 22,50 €
180 dní 85,00 € 42,50 €
10+1 [pozn. 3] 5,80 € 2,90 €

Metro v Soluni využívá elektronické jízdenky. Je možné jízdné nahrát na personalizovanou čipovou kartu ThessCard.[46] Ve všech stanicích fungují pokladny. Celkem je v metru 104 automatů na jízdenky. Ve stanicích jsou turnikety, kde je nutné při vstupu i při výstupu označit jízdenku.[46]

Při stanovení jízdného si společnost Elliniko Metro pomohla průzkumem veřejného mínění, který provedla v roce 2005. Firma se ptala obyvatel Soluně, kolik by byli ochotni platit za jízdu metrem v porovnání s běžnou jízdenkou na autobus (v tu dobu 50 centů). 47,6 % ze 400 respondentů si přálo ponechat cenu stejnou, zatímco 48,1 % uvedlo, že by byli ochotni platit i více. Většina z nich navrhovala cenu 0,6 € nebo 0,7 €. Celkem 8,6 % respondentů navrhlo dokonce cenu 1 €.[47] V listopadu 2024 bylo oznámeno, že běžná jízdenka bude stát 90 centů, ale na první půlrok provozu bude snížena na 60 centů.[48] S těmito cenami se Soluň řadí mezi města s finančně nejdostupnější veřejnou dopravou nejen v Řecku, ale i v Evropě.[49]

Vizuální identita

V přípravě na slavnostní otevření 30. listopadu 2024, ministr dopravy odhalil vizuální identitu systému.[28] Hlavním prvkem loga je malé řecké písmeno Mí (μ). Jeho kaligrafická podoba odkazuje na bohatou byzantskou historii města. Kruh kolem písmena symbolizuje tunely, které jsou nedílnou součástí metra.[36] Jako firemní barva byla zvolena tmavě modrá a pro propagační materiály, logo i cedule byl zvolen font Commissioner s licencí SIL Open Font.[36] Na cedulích a mapách ve stanicích a na nástupištích je podle grafického manuálu linka 1 zobrazována v červené barvě a linka 2 v modré.[36]

Archeologie

Linka 1 (žlutě) vede historickým centrem města pod jeho hlavní ulicí Egnatia.
Prostory vestibulu stanice metra. Na obrázku jsou vidět odhalené antické archeologické památky, včetně kamenných zdí, sloupů a dlažeb. Vše je zasazené do moderní betonové konstrukce stanice. V pozadí je vidět, že nad archeologickým nalezištěm visí kovová plošina, schodiště a lávka pro návštěvníky. Na stropě visí řada světel, které prostor osvětlují.
Zpřístupněná archeologická lokalita ve stanici Venizelou

Při výstavbě metra bylo objeveno mnoho významných archeologických památek, především z doby římské říše a Byzance. Vykopávky se rozkládaly na ploše 2 ha, což z nich činí jeden z největších archeologických průzkumů v severním Řecku.[43] Mezi soluňským Novým nádražím a stanicí Sintrivani vede metro pod ulicí Egnatia (jedna z nejdůležitějších dopravních tepen centra města). Ulice Egnatia sleduje trasu staré římské silnice Via Egnatia, která spojovala Řím a Konstantinopol.[50] Třebaže byla poloha pozůstatků římské silnice v Soluni dobře známa už když se metro plánovalo, nebylo jisté, jaké další památky jsou v okolí pohřbeny, takže se tunely nerazily dost hluboko.

Velmi významným archeologickým objevem byl nález zachovalé ulice z byzantské doby. Jednalo se o 75 metrů dlouhý úsek cesty dlážděný mramorem lemovaný sloupy s pozůstatky obchodů a jiných budov.[43] V lokalitě Venizelou se našla křižovatka, kde se křížily decumanus a cardo.[51] Bohaté ale byly i lokality kolem jiných stanic. Soluň někteří odborníci přirovnávali k italským Pompejím.[51] Mezi další významné nalezené artefakty patří socha bohyně Afrodity,[52] mozaiky ze 4. století n. l.,[52] a asi 50 tisíc mincí.[53] Dále archeologové nalezli základy starého křesťanského kostela, několika římských vill a římské lázně. Mimoto prozkoumali přes pět tisíc hrobů, ve kterých našli šperky a zlaté věnce ve tvaru olivových větviček, z nichž jeden pocházel ze 3. nebo 4. století př. n. l.[20][53] Byly ovšem nalezeny také artefakty z doby ničivého soluňského požáru v roce 1917.[54]

Původní rozpočet na archeologický průzkum činil 15 milionů eur. Tato částka ale byla rychle překročena a k roku 2023 činily celkové náklady téměř 190 milionů.[55] Na vykopávkách bylo v jednu chvíli zaměstnáno až 300 lidí.[56]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Linka je ve výstavbě
  2. ↑ Platí pouze prvních šest měsíců provozu, poté stoupne na 0,90 resp. 0,45 eur.
  3. ↑ Výhodnější možnost nákupu 11 70minutových jízdenek zároveň.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thessaloniki Metro na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Αντίστροφη μέτρηση για το Μετρό της Θεσσαλονίκης - Αναλυτικός «χάρτης» με τους σταθμούς, τα εισιτήρια και τη διαδρομή [online]. protothema.gr, 2024-11-22 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  2. ↑ a b c d e f g h SŮRA, Jan. Dokončeno po 18 letech. Soluň otevřela první linku metra, vlaky jsou automatické [online]. zdopravy.cz, 2024-12-02 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Salonicco [online]. Hitachi [cit. 2024-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-11. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Je plné vykopávek a kolovaly o něm vtipy. Řecká Soluň, která je velká jako Brno, se po půl století dočkala metra. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2024-11-30 [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Greek city’s new underground railway system uncovers thousands of ancient secrets [online]. CNN, 2024-12-02 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Funding [online]. ELLINIKO METRO A.E [cit. 2024-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-11. (anglicky) 
  7. ↑ ΚΑΡΑΓΙΆΝΝΗΣ, Νίκος. Κλείδωσε η διαχείριση του Μετρό Θεσσαλονίκης στο σχήμα ATM-EGIS [online]. ypodomes.com, 2023-07-08 [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. (řecky) 
  8. ↑ NANIOPOULOS, Aristotelis; NALMPANTIS, Dimitrios. Συστήµατα σταθερής τροχιάς στην πόλη της Θεσσαλονίκης. Ιστορική αναδροµή [online]. [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  9. ↑ The Builder's journal and architectural engineer. Londýn: London, The Architectural Press, 1895. Dostupné online. S. 440. (anglicky) 
  10. ↑ ΚΑΛΤΣΊΔΗ, Μαρία. Μετρό Θεσσαλονίκης: Από το 1918… στο 2024 – Ένα έργο που πέρασε από «χίλια μύρια κύματα» [online]. ertnews.gr, 2024-11-29 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  11. ↑ a b c d e f Μετρό Θεσσαλονίκης: Τελικά τι ήταν η περιβόητη «τρύπα του Κούβελα». Διαβάστε περισσότερα εδώ [online]. parallaximag.gr, 2028-11-28 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (řecky) 
  12. ↑ Μητρώο έργων υποδομής Θεσσαλονίκης [online]. repository.costas-simitis.gr [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (řecky) 
  13. ↑ Μετρό Θεσσαλονίκης [online]. repository.costas-simitis.gr [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (řecky) 
  14. ↑ a b ΚΑΛΑΪΤΖΌΓΛΟΥ, Της Αθηνάς. Κορυφώνονται οι αντιδράσεις για την καθυστέρηση κατασκευής του μετρό Θεσσαλονίκης [online]. kathimerini.gr, 2002-11-27 [cit. 2024-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-12-05. (řecky) 
  15. ↑ a b c d e f Ιστορικό [online]. ΕΛΛΗΝΙΚΟ ΜΕΤΡΟ Α.Ε. [cit. 2024-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-13. (řecky) 
  16. ↑ a b Χρηματοδότηση [online]. ΕΛΛΗΝΙΚΟ ΜΕΤΡΟ Α.Ε. [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  17. ↑ THESSALONIKI METRO [online]. ΕΛΛΗΝΙΚΟ ΜΕΤΡΟ Α.Ε. [cit. 2024-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-05. (anglicky) 
  18. ↑ a b VIDEO: Soluň otevřela unikátní metro, jezdí mezi archeologickými památkami [online]. iDNES.cz, 2024-12-10 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Construction of Thessaloniki Metro to resume after agreement reached [online]. tovima.gr, 2013-08-29 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b c TRAIOU, Eleutheria. The first Metro network with ancient monuments [online]. yougoculture.com, 2018-03-16 [cit. 2024-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-11. (anglicky) 
  21. ↑ a b THESSALONIKI METRO: The Metromole activities have come to an end [online]. Attiko Metro S.A. [cit. 2024-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-30. 
  22. ↑ a b Γ. Μυλόπουλος: Όλοι οι σταθμοί του Μετρό Θεσσαλονίκης έχουν ολοκληρωθεί κατασκευαστικά [online]. ypodomes.com [cit. 2024-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-11. (řecky) 
  23. ↑ ΚΑΡΑΓΙΆΝΝΗΣ, Νίκος. Μετρό Θεσσαλονίκης: Ανατροπή με λειτουργία το 2020 σε όλη τη γραμμή από το Νέο Σιδηροδρομικό Σταθμό μέχρι Νέα Ελβετία [online]. ypodomes.com, 2018-11-08 [cit. 2024-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-23. (řecky) 
  24. ↑ Καραμανλής: Τέλος του 2022 με αρχές 2023 έτοιμο το μετρό Θεσσαλονίκης [online]. voria.gr, 2019-09-05 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  25. ↑ a b ΚΟΚΚΑΛΙΆΡΗ, Κατερίνα. Καραμανλής: Αρχές του 2023 θα είναι έτοιμο το μετρό Θεσσαλονίκης [online]. euro2day.gr, 2019-09-10 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  26. ↑ Thessaloniki to Get Second Museum for Metro Artifacts, Says Culture Minister | GTP Headlines [online]. news.gtp.gr, 2024-08-28 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ PM pledges Thessaloniki metro delivery on November 30 | eKathimerini.com [online]. ekathimerini.com, 2024-08-27 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b Thessaloniki Metro Unveils New Logo [online]. tovima.com, 2024-11-13 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ ΚΑΡΑΓΙΆΝΝΗΣ, Νίκος. Μετρό Θεσσαλονίκης: το απόγευμα της 30/11 ανοίγουν οι σταθμοί [online]. ypodomes.com, 2024-11-20 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  30. ↑ BELLAMY, Daniel. Thessaloniki, Greece's second largest city gets new metro [online]. euronews.com, 2024-11-30 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Με ελεγχόμενη είσοδο το Μετρό Θεσσαλονίκης – Παραμένουν ασφυκτικά γεμάτοι οι συρμοί [online]. Parallaxi Magazine, 2024-12-02 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  32. ↑ a b c d Thessaloniki Metro: which new extensions are coming up next [online]. ypodomes.com, 2024-12-03 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ a b c d Thessaloniki Metro: here are the new lines & extensions until 2040 [online]. ypodomes.com, 2024-05-29 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Τοπογραφικές μελέτες για την επέκταση του Μετρό Θεσσαλονίκης προς Αεροδρόμιο "Μακεδονία" [online]. emetro.gr, 2019-03-18 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. 
  35. ↑ Ενιαία κυκλική γραμμή προτείνει η Αττικό Μετρό για τη Θεσσαλονίκη [online]. kathimerini.gr, 2018-04-16 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (řecky) 
  36. ↑ a b c d Εφαρμογή Οπτικής Ταυτότητας Μετρό Θεσσαλονίκης [online]. emetro.gr [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (řecky) 
  37. ↑ a b Thessaloniki driverless metro line inaugurated [online]. railwaypro.com, 2024-12-02 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Thessaloniki Metro - Operating hours [online]. thessmetro.gr, 2024-06-19 [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ a b Accessibility [online]. thessmetro.gr, 2024-06-26 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Platform Screen Doors [online]. Metro v Soluni, 2024-06-26 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ a b Driverless Trains | Autonomous Trains [online]. Hitachi Rail [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ The Automatic System GoA4 - thessmetro.gr [online]. Metro v Soluni, 2024-06-26 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ a b c ΑΤΤΙΚΟ ΜΕΤΡΟ: «Το Μετρό στη πόλη μας» με το πρώτο του βαγόνι. Συμμετοχή της Αττικό Μετρό Α.Ε. στην 83η Δ.Ε.Θ. [online]. ΕΛΛΗΝΙΚΟ ΜΕΤΡΟ Α.Ε., 2018-09-07 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (řecky) 
  44. ↑ Hitachi Rail delivers first driverless metro for Greece [online]. hitachi.com [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ a b KARAGIANNIS, Nikos. Tο Αμαξοστάσιο του Μετρό Θεσσαλονίκης γίνεται το νέο εμβληματικό κτίριο της πόλης - ypodomes.com [online]. ypodomes.com, 2018-03-23 [cit. 2024-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-04. (řecky) 
  46. ↑ a b c Tickets & Personalized Cards [online]. thessmetro.gr, 2024-06-28 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ BREBBIA, C. A. Urban Transport XIV: Urban Transport and the Environment in the 21st Century. [s.l.]: WIT Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-84564-123-8. S. 6. (anglicky) 
  48. ↑ Government announces lower ticket prices to boost use of new Thessaloniki metro | eKathimerini.com [online]. ekathimerini.com, 2024-11-05 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Μετρό Θεσσαλονίκης: Mια από τις πιο προσιτές επιλογές στις δημόσιες μεταφορές στην Ελλάδα | Economistas.gr [online]. economistas.gr, 2024-11-27 [cit. 2024-12-24]. Dostupné online. (řecky) 
  50. ↑ WANG, George C. The Utilization of Slag in Civil Infrastructure Construction. [s.l.]: Woodhead Publishing, 2016. Dostupné online. ISBN 978-0-08-100397-8. S. 340. (anglicky) 
  51. ↑ a b CHRISTIDES, Giorgos. Thessaloniki metro: Ancient dilemma for modern Greece [online]. BBC, 2013-03-11 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ a b PEREIRA, Sydney. Subway Construction Unearths Ancient Greek Statue [online]. newsweek.com, 2018-02-26 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ a b Thessaloniki subway dig unearths secrets of 'city under the city [online]. straitstimes.com, 2018-04-28 [cit. 2024-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-05. (anglicky) 
  54. ↑ Θεσσαλονίκη: Ολα τα αρχαία που αναδύθηκαν μέσω… Μετρό [online]. protagon.gr, 2018-02-28 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (řecky) 
  55. ↑ ΚΑΡΟΛΊΔΟΥ, Άννη. Μετρό Θεσσαλονίκης: Στα 188,5 εκατ. ευρώ εκτινάχθηκε η δαπάνη για τα αρχαιολογικά [online]. makthes.gr [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (řecky) 
  56. ↑ Αρχαιολογικές ανασκαφές [online]. ΕΛΛΗΝΙΚΟ ΜΕΤΡΟ Α.Ε. [cit. 2024-12-25]. Dostupné online. (řecky) 

Externí odkazy