Hrob, zastarale rov, je zvláštní pietní místo, do kterého se po smrti ukládají lidská těla nebo jejich části, tj. ostatky (též relikvie světců). Od starověku je zvykem pochovávat i domácí zvířata (kočky, psy, králíky, koně, atd.).
Hrob je nejčastěji jáma velikosti lidského těla, vykopaná v zemi. Na rozdíl od hrobky se tak nejedná o zděnou stavbu a představuje pouze účelové ztvárnění terénu[1]. Hroby se dělí na dva typy[2]:
Kostrový hrob - je určen pro uložení rakve a jeho výměra se liší podle toho, zda jde o jednohrob (typicky 2 m2) nebo o dvojhrob (typicky 4 m2).
Urnový hrob - je určen pro uložení zpopelněných ostatků, díky čemuž jsou jeho rozměry menší (cca 1 m2).
Hrobové místo - místo na pohřebišti sloužící ke zřízení hrobu či hrobky. Provozovatelem je zde majitel pozemku, tedy zpravidla obec či církev. Hrobovými místy však mohou být i urnový háj, loučka rozptylu, ale také kolumbárium v kostele či jeho kryptě.
Hrobové zařízení - není považováno za součást hrobového místa a jeho majitelem je nájemce hrobového místa[4].
Hrobové zařízení se zpravidla skládá z kamenného rámu (případně kamenné krycí desky) a náhrobku. Náhrobek bývá často ozdoben znamením víry - u křesťanů křížem, u Židů šesticípou hvězdou.
Je zvykem hrob zdobit a jeho vzhled udržovat. Výzdobě je věnována pozornost zejména při Svátku zesnulých (lidově Dušičky). Do typické dušičkové výzdoby patří[5]: kytice květin, smuteční věnce, dušičkové košíky květin a svíčky. Součástí květin a věnců bývají také stuhy s texty od pozůstalých[6].