Narodil se jako nejmladší ze synů Bedřicha z Redernu († 1564) a jeho manželky Salomeny z rodu Schönaichů. Jeho otec byl politik a majitel několika panství ve Slezsku (Ruppersdorf, Tost a Peiskretscham) a v Čechách vlastnil Frýdlant. Matka Salomena pocházela z rodu Schönaichů. Melichar měl čtyři bratry: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu.
Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září1591 pak samostatně. V letech 1585 až 1587 nechali Melchior spolu s bratrem Kryštofem vystavět liberecký zámek. Správou města Liberce byl pověřen městský kapitán (a snad i Melicharův nevlastní bratr) Jáchym Oldřich z Rosenfeldu, za jehož správy město vzkvétalo. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. Ten, ač protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.
Do armády byl Melichar povolán opět roku 1593, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u Sisaku v Chorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Velký Varadín roku 1598, kdy Redern bránil pevnost s 2 000 muži proti 120 000 Turků. Ti se 3. listopadu 1598 po dvanácti neúspěšných pokusech o dobytí města vzdali obléhání. Za tyto služby obdržel od císaře Rudolfa II. děkovný dopis a 20 000 tolarů a 16. května 1599 v Praze přijal rytířský titul a byl jmenován říšským svobodným pánem. Současně byl jmenován prezidentemDvorské válečné rady a pověřen velením nejvýznamnější maďarské pevnosti Ráb.
Téhož roku obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách. Po smrti maršála hraběte Adolfa ze Schwarzenbergu před Pápou převzal v roce 1600 velení při útoku na pevnost Pápa. Pevnost obsazenou vzbouřenými francouzskými a valonskými žoldnéři krvavě dobyl během jednoho dne 9. srpna masakrem bez zajatců. O dva dny později, 11. srpna 1600 byl Melchior z Redernu ve Vídni jmenován polním maršálem.
Závěr života
Patrně v průběhu boje nebo cestou do Vídně se nakazil morovou nákazou. O něco později vydal na cestu z Rábu zpět do Frýdlantu, aby se vyléčil z nemoci. Zemřel však na cestě v Německém (Havlíčkově) Brodě dne 20. září. Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky v děkanském kostele Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantě.[1] Zdobenou cínovou rakev dodal v roce 1601 tehdy známý zvonař Georg Wildt.[2] V roce 1605 pro něj byla postavena mramorová hrobka s bronzovou sochou, která byla dokončena 25. listopadu 1610 pod vedením sochaře Gerharda Hendrika.[3]
↑ [s.l.]: [s.n.]Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Piotr Oszczanowski: Pomnik chrześcijańskiego rycerza. Nagrobek Melchiora von Redern we Frýdlancie – opus vitae Gerharda Hendrika z Amsterdamu. Breslau 2013, ISBN 978-83-64358-24-1.
Literatura
KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996.
Svoboda, Milan: Redernové v Čechách, Praha, Togga - UK 2011
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melchior z Redernu na Wikimedia Commons