Melchior z Redernu
Melchior z Redernu
6. prezident dvorské válečné rady
Ve funkci: 1599 – 1600
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	David Ungnad z Weißenwolfu
Nástupce	Karel Ludvík ze Sulzu
Narození	6. ledna 1555 Vratislav Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	20. září 1600 (ve věku 45 let) Havlíčkův Brod Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtí	mor
Místo pohřbení	Kostel Nalezení svatého Kříže
Choť	Kateřina, roz. Šliková
Rodiče	Bedřich z Redernu Salomena ze Schönaichu
Děti	Kryštof II. z Redernu
Příbuzní	Jan Jiří z Redernu, Šebestián z Redernu, Fabián z Redernu a Kryštof I. z Redernu (sourozenci) Jáchym Oldřich z Rosenfeldu (nevlastní bratr)
Zaměstnání	voják, politik
Profese	šlechtic
Commons	Melchior von Redern
polní maršál
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melchior (Melichar) z Redernu (6. ledna 1555, Vratislav – 20. září 1600, Havlíčkův Brod) byl rakouský šlechtic ze starého šlechtického rodu Redernů. Byl vojevůdcem císařské armády v tureckých válkách. Dosáhl hodnosti polního maršála a působil jako císařský rada a prezident tehdejší dvorní vojenské rady. Jeho vliv je patrný také v severních Čechách, kde nechal založit Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok, stál za dostavbou první podoby libereckého zámku.

Narodil se jako nejmladší ze synů Bedřicha z Redernu († 1564) a jeho manželky Salomeny z rodu Schönaichů. Jeho otec byl politik a majitel několika panství ve Slezsku (Ruppersdorf, Tost a Peiskretscham) a v Čechách vlastnil Frýdlant. Matka Salomena pocházela z rodu Schönaichů. Melichar měl čtyři bratry: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu.

Melchior studoval v Míšni, Heidelbergu a také Paříži, kde společně se svým bratrem Kryštofem prožil Bartolomějskou noc. I nadále v mládí hodně cestoval, navštívil Řím, Florencii, Neapol a jiná italská města.

Službu v císařské armádě nastoupil roku 1575 ve svých dvaceti letech a celkem se zúčastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti Turkům v královských Uhrách.

Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září 1591 pak samostatně. V letech 1585 až 1587 nechali Melchior spolu s bratrem Kryštofem vystavět liberecký zámek. Správou města Liberce byl pověřen městský kapitán (a snad i Melicharův nevlastní bratr) Jáchym Oldřich z Rosenfeldu, za jehož správy město vzkvétalo. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. Ten, ač protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.

Do armády byl Melichar povolán opět roku 1593, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u Sisaku v Chorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Velký Varadín roku 1598, kdy Redern bránil pevnost s 2 000 muži proti 120 000 Turků. Ti se 3. listopadu 1598 po dvanácti neúspěšných pokusech o dobytí města vzdali obléhání. Za tyto služby obdržel od císaře Rudolfa II. děkovný dopis a 20 000 tolarů a 16. května 1599 v Praze přijal rytířský titul a byl jmenován říšským svobodným pánem. Současně byl jmenován prezidentem Dvorské válečné rady a pověřen velením nejvýznamnější maďarské pevnosti Ráb.

Téhož roku obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách. Po smrti maršála hraběte Adolfa ze Schwarzenbergu před Pápou převzal v roce 1600 velení při útoku na pevnost Pápa. Pevnost obsazenou vzbouřenými francouzskými a valonskými žoldnéři krvavě dobyl během jednoho dne 9. srpna masakrem bez zajatců. O dva dny později, 11. srpna 1600 byl Melchior z Redernu ve Vídni jmenován polním maršálem.

Patrně v průběhu boje nebo cestou do Vídně se nakazil morovou nákazou. O něco později vydal na cestu z Rábu zpět do Frýdlantu, aby se vyléčil z nemoci. Zemřel však na cestě v Německém (Havlíčkově) Brodě dne 20. září. Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky v děkanském kostele Nalezení svatého Kříže ve Frýdlantě.^[1] Zdobenou cínovou rakev dodal v roce 1601 tehdy známý zvonař Georg Wildt.^[2] V roce 1605 pro něj byla postavena mramorová hrobka s bronzovou sochou, která byla dokončena 25. listopadu 1610 pod vedením sochaře Gerharda Hendrika.^[3]

Dne 25. listopadu 1581 se Melichar z Redernu oženil s Kateřinou Šlikovou, dcerou válečníka Kryštofa Šlika a jeho manželky Barbory Mašťovské z Kolovrat. Jediným potomkem vzešlým z jejich manželství byl Kryštof II. z Redernu.

• KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. 

• Svoboda, Milan: Redernové v Čechách, Praha, Togga - UK 2011

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Melchior z Redernu na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Melchioru z Redernu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)