Maďarské království začalo tajně obnovovat své letectvo ve 30. letech, kdy se v jeho výzbroji objevily například italské stíhací letounyFiat CR.32 a CR.42, rovněž italské bombardéryCaproni Ca.101 nebo maďarské pozorovací a lehké bombardovací letouny Weiss WM-21 Sólyom. Maďarské letectvo disponovalo k 1. říjnu 1937 celkem 192 letouny. Na setkání se zástupci Malé dohody v jugoslávském Bledu se Maďarům podařilo dne 22. srpna 1938 oficiálně dojednat právo na znovuvyzbrojení, které zahrnovalo i vznikající Maďarské královské letectvo (Magyar Királyi Honvéd Légierő). Zhoršující se mezinárodní situace koncem září 1938 vedla k vyhlášení pohotovosti maďarskému letectvu, které mělo být 6. října rozmístěno na svých letištích pro případné bojové nasazení. Připravenosti k boji však k tomuto datu nebylo dosaženo.[1]
K prvnímu bojovému nasazení Maďarského královského letectva došlo v březnu 1939 během tzv. Malé války s nedávno vzniklým Slovenským štátem. Maďarské stíhačky CR.32 vybojovaly vzdušnou nadvládu nad doposud se formujícím slovenským letectvem, které přišlo o několik letounů Avia B-534 a Š-328.
2. světová válka
V roce 1940 disponovalo velení Maďarského královského letectva celkem 326 letouny první linie, které byly rozděleny mezi dva stíhací pluky, jeden průzkumný pluk a jeden bombardovací pluk. U letectva sloužilo 4300 mužů. Maďarské královské letectvo se v dubnu 1941 účastnilo po boku armád Osy invaze do Jugoslávie. Když v červnu 1941 po bombardování Košic vyhlásilo Maďarsko válku Sovětskému svazu, nasadilo na východní frontě kromě pozemního vojska i letectvo. Nejúspěšnějším maďarským stíhacím pilotem v tomto tažení byl Dezső Szentgyörgyi, který dosáhl 34 sestřelů.[3] Boj na straně Osy zaplatilo maďarské letectvo značnými materiálními a lidskými ztrátami.[4]
1945–1990
Po skončení druhé světové války zůstala na maďarském území sovětská armáda, což ovlivnilo politické i vojenské směřování Maďarska, které se pod vedením Maďarské strany pracujících v roce 1949 přejmenovalo na Maďarskou lidovou republiku a v roce 1955 vstoupilo do vojenského paktu Varšavské smlouvy. V roce 1956 vypuklo protikomunistické Maďarské povstání, které vedlo k intervenci sovětských vojsk a dočasnému rozpuštění maďarské armády. Letectvo začalo být obnovováno v roce 1957. V 60. a 70. letech bylo mimo jiné vyzbrojeno několika verzemi stíhacího letounu MiG-21, cvičnými letouny L-29 Delfín, transportními letouny Antonov An-26 či vrtulníky typové řady Mil (Mi-1, 2, 4, 8). V 80. letech byly ve výzbroji i bojové letouny MiG-23 a Su-22 či bitevní vrtulníky Mil Mi-24.[4]
90. léta – současnost
Po pádu komunismu Maďarsko odkoupilo z výzbroje bývalé armády NDR letouny L-39 Albatros či novější verze bitevních vrtulníků Mi-24. Rusko dodalo v rámci splácení svého dluhu Maďarsku celkem 28 stíhacích letounů MiG-29, načež byly postupně vyřazeny všechny starší typy bojových letounů. Po vstupu Maďarska do NATO pokračovala další redukce jeho letectva, a to včetně základen, z nichž zůstaly v provozu jen dvě – Szolnok a Kecskemét.[4] Na letišti Pápa jsou umístěny tři těžké transportní letouny Boeing C-17A, které využívá „těžké dopravní křídlo“ (Heavy Airlift Wing) v rámci mezinárodní iniciativy strategické letecké dopravy. Jako náhradu za stíhačky MiG-29 si Maďarsko pronajalo 14 švédských letounů JAS-39 Gripen, přičemž první stroj dorazil na základnu Kecskemét v březnu 2006.[5]
Maďarské ministerstvo obrany odkoupilo od zkrachovalé společnosti Air Berlin dva letouny A319, které jsou od prosince 2017 upravovány na VIP verzi.[11]
Provoz pozastaven v roce 2013, ale od října 2017 probíhá opětovné uvedení do provozu 6 Mi-24P a 6 Mi-24V po generální opravě a částečné modernizaci v Rusku.[11]
↑ abSZABÓ, Miklós. Establishment of the Hungarian Air Force and the Activity of the Hungarian Royal “Honvéd” Air Force in World War II Respectively. S. 193–195. Primavera [online]. Nação e Defesa, 2005 [cit. 2018-01-08]. Čís. 110, s. 193–195. Dostupné online.
↑KUDRNA, Ladislav. Úlet osmi slovenských letců do Polska [online]. valka.cz, 2011-03-09 [cit. 2014-12-18]. Dostupné online.
↑PIEKALKIEWICZ, Janusz. Letecká válka 1939-1945. Plzeň: Mustang, 1995. 438 s. ISBN80-85831-75-9. Kapitola Organizace a členění zúčastněných leteckých armád, s. 428.
↑ abcHungarian Air Force History [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2018-01-08]. Dostupné online.
↑NEWDICK, Thomas; COOPER, Tom. Moderní bojová letadla 1990-dodnes. Praha: Svojtka & Co., 2011. ISBN978-80-256-0583-7. Kapitola Východní Evropa, s. 89.
↑SANZANI, Matteo. KECSKEMÉT AIR BASE: WHERE PUMA ROARS [online]. Blog Before Flight, 2017-04-19 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online.
↑Megjöttek a használtan vett orosz helikopterek Kecskemétre [online]. hvg.hu, 3 April 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.