Markéta Tyrolská zvaná Pyskatá (německy Margarete von Tirol zvaná Maultasch, 1318 – 3. října 1369, Vídeň) byla tyrolská hraběnka z dynastie Menhardovců. Její život sugestivně popsal Lion Feuchtwanger v románu Ošklivá vévodkyně Markéta Pyskatá.
Život
Byla jedinou dědičkou korutanského vévody Jindřicha a jeho druhé manželky Adléty, dcery Jindřicha I. Brunšvického. Roku 1330 byla provdána za tehdy osmiletého Jana Jindřicha, syna Jana Lucemburského, který sesadil v roce 1310 jejího otce z českého trůnu. Jindřich Korutanský zemřel o pět let později a Markéta se stala tyrolskou hraběnkou. Roku 1341 s pomocí tyrolské šlechty vyhnala svého muže ze země – zapudila ho pro údajnou impotenci (šlo však spíše o inscenovaný důvod, Jan Jindřich později zplodil nejméně šest dětí). Následně se provdala za markraběte Ludvíka, syna císaře Ludvíka Bavora, aniž by se se svým předchozím manželem rozvedla. To vedlo k vyvolání nepřátelství mezi Lucemburky a Wittelsbachy, které ovlivňovalo středoevropskou politiku až do roku 1410.
William Occam a Marsilius z Padovy obhajovali tento první „civilní sňatek“ v období středověku. Papež Klement VI. neplatnost Markétina prvního manželství neuznal (nepochybně především z politických důvodů) a Markétu i jejího druhého manžela exkomunikoval, skandál se rozšířil po celé Evropě. Díky Markétiným konexím (v roce 1358 se její syn oženil s příslušnicí habsburského rodu) byli nicméně nakonec Markéta i Ludvík v roce 1359 exkomunikace zproštěni. Církevní propaganda jí po tomto incidentu přiřkla přezdívku Pyskatá (Maultasch). Navzdory této přezdívce to však prý byla pohledná žena, velmi žensky vyspělá a zároveň sexuálně náročná, což mohlo také být důvodem jejího tvrzení o impotenci Jana Jindřicha.[1]
Po smrti manžela v roce 1361 sdílel s Markétou vládu její syn Menhard III. jako tyrolský hrabě. Zemřel však již v roce 1363, což Markétu přimělo přenechat tyrolské hrabství švagrovi zemřelého syna Rudolfovi IV., který ho připojil k rakouským državám. Korutany ovládl Albrecht II. Habsburský.
Markéta zemřela v říjnu 1369 ve Vídni a ve zdejším minoritském kostele byla i pohřbena.[2]
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margarete Maultasch na anglické Wikipedii.
Literatura
- BAUM, Wilhelm. Margarete Maultasch. Erbin zwischen den Mächten. Graz ; Wien ; Köln: Verlag Styria, 1994. 287 s. ISBN 3-222-12245-8.
- BAUM, Wilhelm. Margarete Maultasch. Ein Frauenschicksal im späten Mittelalter. Klagenfurt ; Wien: Kitab-Verlag, 2004. 304 s. ISBN 3-902005-43-2.
- NIEDERSTÄTTER, Alois. Österreichische Geschichte 1278-1411. Die Herrschaft Österreich : Fürst und Land im Spätmittelalter. Wien: Ueberreuter, 2001. 519 s. ISBN 3-8000-3526-X. (německy)
Externí odkazy
